"Páteční den byl tak hektický, že jsem se ani nedostal k tomu, abych napsal pár řádek. Volná chvilka se naskytla až dnes, kdy už je o všem rozhodnuto. Prohráli jsme s Francií a EURO 2000 tak pro nás předčasně končí. Nebyl to pěkný den.
Všechno začalo už ráno, kdy jsem vyrazil do Brugg sehnat dodatečně nějaké vstupenky. Všude kolony aut, hrozný zmatek. Do výkopu přitom zbývalo nějakých sedm osm hodin. Zdálo se mi, jako by bylo po stránce bezpečnosti v Bruggách trochu přeorganizováno, a tohle byl důsledek. Bohužel, nebylo to poprvé, co jsem během šampionátu získal dojem, že levá ruka tady neví, co dělá pravá.
Zklamání po zápase bylo samozřejmě veliké, jak mezi hráči, tak i trenéry a ostatními členy výpravy. Jeli jsme rovnou do hotelu, trochu posedět, poklábosit a zkusit zapomenout. Kuchař Pepa Golis navíc připravil své slavné párečky, které hráči přímo milují. V klubovně se sešli snad všichni, nikdo se nezavřel na pokoji. To jenom dokazuje, jak velkou vnitřní sílu tohle mužstvo má.
Náladu ještě vylepšila návštěva z britských ostrovů - do hotelu za námi dorazili policisté Brian a Derrek, kteří se o nás starali před čtyřmi roky při EURO 96. Vzpomínalo se na Anglii, zážitky z Prestonu a štěstí, které nám tehdy - na rozdíl od letošního roku - nesmírně přálo. Bylo to moc milé setkání.
Hráčům trenér Chovanec hned po zápase oznámil, že mají celou sobotu volno. Žádný výklus, žádný trénink, prostě každý si může udělat program podle svého. Kluci si ráno trochu pospali, a potom se porůznu chystali ven. Někteří na tenis, golfová partička zase na green, další na kolo či jen tak na procházku do města.
Vyřazení samozřejmě všechny moc bolí, zklamání nosí v sobě, ale to neznamená, že už by pro ně šampionát skončil. Ve středu nás ještě čeká Dánsko. Měla by to být rozlučka hodná kvalit našeho mužstva."
