A i díky tomu se klidně může stát, že by se oproti původnímu plánu na slováckou soupisku pro jarní záchranářské boje dostali oba. Srbská stoperská dvojice, to by přitom v české lize byla novinka.
"Nikdy neříkejme nikdy. Na základě jejich dosavadních výkonů ale můžu říct, že minimálně jeden hráč by u nás zůstat měl," říká sportovní ředitel Slovácka Miroslav Soukup. "Pořád pracujeme i na jiných možnostech. A troufnu si tak říct, že oba by zůstali jen za předpokladu, pokud by nepřišel stoper z Česka, kterého máme rozjednaného."
Oba urostlí srbští obránci odehráli za Slovácko ve středu po jednom poločasu přípravy proti Zlínu, v sobotu pak společně absolvovali celé utkání proti Dubnici, které zvládli prakticky bez chyby.
"Kluci jsou teď trošku unavení, ale máme ještě měsíc, abychom se připravili na mistrovské zápasy. Je tady hodně starších hráčů, kterým se asi přípravné zápasy na umělé trávě moc nechtějí hrát. Čekají až na mistráky, ale to je normální," hodnotil dvě porážky jednadvacetiletý smíšek Aleksandar Ignjatovič, který dosud hostoval v nizozemském Feyenoordu Rotterdam. "My mladí máme ještě spoustu elánu a každý trénink bereme jako finále mistrovství světa."
"Jsem částečně spokojený se svou hrou, ale pocit z vlastního výkonu je vždycky ovlivněný výsledkem. Žádný hráč nemá rád prohru, ani v přípravě. A zvlášť, když jste v týmu na zkoušce," doplnil o osm let starší bosenský Srb Goran Dragovič z prvoligového srbského týmu FK Javor.
Pokud by smlouvu ve Slovácku vybojovali oba dva, rozhodně by to uvítali. "V týmu mluví anglicky snad jenom dva tři hráči, což je pro nás teď trošku problém, hlavně na hřišti," vypráví Ignjatovič. "Čeština a srbština si jsou trochu podobné, ale pokyn je potřeba zařvat rychle, nepřemýšlet nad tím. S Goranem si rozumíme, to je výhoda." "Ale na všech hráčích Slovácka je vidět, že jsou takticky výborně vybavení.
Takže stačí jen pochytit pár slovíček," nedělá z jazykové bariéry vědu Dragovič.
Každý z nich navíc vyniká jinou vlastností, mohli by se tak doplňovat.
Zatímco Dragovič je známý tím, že se nebojí vrhnout do jakkoliv nebezpečného souboje, Ignjatovič vyznává elegantnější styl fotbalu, k němuž jej vychovalo i nizozemské působení.
"Tam to bylo samé ,přihrávka přihrávka‘, žádné dlouhé míče. Ale je mi jasné, že pokud ve Slovácku zůstanu, tak budu muset svou hru trošku změnit. S tím nemám problém.
Boj a vzdušné souboje mám rád, v Srbsku jsme totiž hráli stejně," přiznal Aleksandar Ignjatovič.
Největší problém mu tak dělají třeskuté mrazy, které nyní svírají Česko. "Je to neuvěřitelné. Při ranních trénincích se vůbec nedokážu pohnout. V Srbsku i Holandsku bylo tepleji. Myslím, že si snad budu dávat mrazit jídlo za okno hotelového pokoje," smál se mladý srbský obránce.
Zato Goran Dragovič do zápasů jako jediný hráč vyběhl s vyhrnutými rukávy. "V části Srbska, kde jsem dosud působil, bylo taky dost sněhu a mrzlo. Je pravda, že nebylo minus deset, ale zimami nedělá problémy," mávl rukou.
