"Když vezmu oba barážové zápasy dohromady, tak naše mužstvo nepustilo Nory za sto osmdesát minut hry do vyložené brankové šance. Samozřejmě až na výjimky, k nimž se dá počítat závar před Čechem v začátku utkání na Letné a přízemní střela Carewa před koncem.
Hodně důležité bylo, že Češi se ani náznakem nepřizpůsobili soupeři. Hráli svou hru jak v Oslu, tak i v odvetě na Letné. A to byla jedna z hlavních cest k úspěchu.
První poločas odvety byl z naší strany vynikající a územní i herní převaha vedla zákonitě ke gólu. A protože baráž má svá specifika, domácí mužstvo při vědomí těsného náskoku nemuselo nikam pospíchat. Taky proto se Norové po přestávce dostali do jakési optické převahy. Ale zase bych musel chválit obranu a celou defenzivu, protože vyložená šance se před naší brankou nezrodila.
V té souvislosti stojí za pozornost, jak výrazně se obrana proti některým kvalifikačním zápasům zlepšila. Vždyť taky ve třech posledních a samozřejmě nejdůležitějších zápasech český tým ani jednou neinkasoval. A jak jsem říkal, je to zásluha celé obranné čtveřice.
Pár jmen ale přece jen vyslovit musím.
O navrátivším se Nedvědovi bych řekl, že co do mužstva vnést měl, to do něj vnesl. Jeho zarputilost a bojovnost burcovaly ostatní, tým se pod ním viditelně zvedl. Takže ve své roli vůdce obstál na sto padesát procent.
Dál bych zmínil jeho kolegy ze zálohy Rosického se Šmicrem. Také tihle dva sehráli ve středu velký zápas, k bojovnosti přidali techniku, herní přehled a společně s Nedvědem dodali naší středové řadě úžasnou sílu.
Pak je tu Baroš, který sice hodně kazí, ale jeho přímočarost, rychlost a dynamika se prostě opomenout nedají. Je to útočník, který do tak silného mužstva určitě patří.
A po středě se musím zmínit i o brankáři Čechovi. Názorně totiž předvedl to, čemu se u brankáře říká podržet mužstvo. V Norsku sice moc práce neměl, snad jen s jednou povedenou střelou z dálky, zato na Letné byl v klíčových okamžicích mužem zápasu.
Úplně na závěr chci ale znovu zdůraznit, že při tak výborném týmovém výkonu, jaký jsme od našeho mužstva viděli, by se o jménech ani mluvit nemuselo. Jsou zápasy, které se musí hrát na hranici sebeobětování. A právě to všichni čeští reprezentanti ve středu předvedli. "
