Jako kdyby si „fotbalový pánbůh“ chtěl zoufalé fotbalisty Zbrojovky ještě víc vychutnat. Vysmát se jim rovnou do obličeje.
Krátce poté, co se s hlavami plnými černých myšlenek sunuli z trávníku, kde právě ztratili prvoligovou příslušnost, se Brňané ještě ke všemu dozvěděli, že Karviná s Baníkem v souběžně hraném zápase 29. kola remizovala.
Ještě o dvě hodiny dřív to pro ně byl výsledek snů.
Stačilo dotlačit jeden míč do jihlavské branky a Zbrojovka by měla záchranu ve svých rukou.
„Jenomže my jsme nevyhráli. Takže nám to (příznivý další výsledek) může být jedno,“ konstatoval obránce Lukáš Vraštil.
Na několika místech stadionu se rozléhal jadrný řev. Emoce ze sebe v šatně sypal ven brankář Dušan Melichárek, o pár desítek metrů vedle na schodišti pod VIP tribunou bědoval brněnský patriot Petr Švancara.
„Nejhorší je, že ani nemůžeme říct, že jsme nic neproměnili a spadli. My jsme ani nic neměli! My jsme hráli doma a nebylo z čeho dát gól!“ dovolával se bývalý útočník.
Takový byl pád Zbrojovky v kostce. Její sestup podtrhl srdnatý, ale úplně jalový výkon psychicky nalomeného mužstva. Tak, jak se trápilo s útokem po celou sezonu, se prezentovalo i v zápase o poslední naději doma. Proti Vysočině, která si bodem záchranu sice matematicky ještě nezajistila, ale hodně naklonila, neměli Brňané spásnou výhru z čeho vykřesat.
Vysloveně radost neměli ani hosté, bod jim definitivní záchranu ještě nezařídil. Navíc na straně Jihlavy byla řada hráčů a trenérů, kteří Brnem prošli. Na hřišti Lukáš Zoubele, Miroslav Keresteš nebo Petr Buchta, na lavičce asistent trenéra Michal Šmarda nebo trenér brankářů Luboš Přibyl.
„Jedno mi to, že Brno padá, určitě není. Byl jsem tady dva roky a za pana (trenéra) Kotala se tady udělala skvělá práce. Je škoda, že naše šesté místo vedení tak moc nevyhodnotilo a všechno se tady rozprášilo. Myslím, že to byla chyba. Mrzí mě to, ale my sami nejsme zachránění. Musíme se dívat sami na sebe,“ pokrčil rameny Zoubele.
A domácí? Tak, jak se po skupinkách dostávali z hřiště do šatny, se trousili i ze stadionu pryč. Nabádaní pořadatelem, ať buď zůstanou v šatně, nebo odejdou přes hřiště oklikou. Prý aby se vyhnuli hrozící konfrontaci s fanoušky.
Zklamání bylo dusivé. Přestože Zbrojovka byla na sestup dlouho, až v sobotu padla definitivně. Na všechny zainteresované to dolehlo. „Musíme se k tomu postavit jako chlapi. Můžeme si za to sami, nikdo jiný to za nás nezavinil,“ řekl Vraštil.
Byl jedním z minima hráčů ochotných promluvit se zástupci médií. Velká část brněnského mužstva se vypařila zadem, aniž by prošla hlavním vchodem.
„Šli jsme do jara s tím, že určitě nesestoupíme. První kola tomu nasvědčovala, pak ale přišla série proher, dostali jsme se pod deku a bylo to hrozně těžké,“ řekl Vraštil.
Mezníky sestupu. Pád začal už na startu sezonyFiasko proti deseti (2. kolo, Zlín – Brno 2:1) Ztráta u nováčka (8. kolo, Karviná – Brno 2:1) Ani gól doma (12. kolo Brno – Dukla 0:0) Trapas (20. kolo, Brno – Mladá Boleslav 0:3) Místo gólů tyče (22. kolo, Brno – Karviná 0:0) Ani gól nepomohl (26. kolo, Dukla – Brno 2:1) |