"Na to samozřejmě vzpomínám velice rád, to se nedá vymazat z paměti. Krásný zážitek. Vyhrát pohár, to byl obrovský úspěch," tvrdí 31letý obránce Fukal, který včera podepsal s FK Jablonec 97 tříletou smlouvu.
"Věřím, že něco podobného zase v těch třech letech klapne. A co bude v lize od pátého místa nahoru, to bude také paráda."
Co vás vedlo k návratu do Jablonce?
Vracím se domů, a to pro mě hodně znamená. Kdybych vycítil, že se mnou v Borussii počítají, tak bych smlouvu splnil. Ale to se nestalo, tak jsem se z ní vyvázal. Teď se moc těším, že představy, se kterými se do Jablonce zase vracím, se naplní.
Jakou roli hrála ve vašem rozhodování rodina?
Velikou. Tady jsme doma. Stačí se jen podívat, jak jsou manželka a dcery šťastné, to se nedá ani popsat. Navíc jsme chtěli, aby starší dcera začala chodit do české školy, ale nestihli jsme se vrátit včas, takže půjde do školky a do školy půjde až za rok.
Zájem měla i Slavia...
Jednala se mnou korektně, ale budu se opakovat. V Jablonci jsem doma. Navíc tady vyrostl krásný stadion s výborným zázemím. Dá se to srovnat s vyspělými ligami ze zahraničí.
Jaké byly vaše poslední dny a týdny v Mönchengladbachu?
Trénoval jsem, odehrál jsem pár přátelských zápasů, ale poznal jsem, že si trenér vybral hráče, které chce a se kterými nepočítá.
Milan FukalPosila fotbalistů Jablonce Narodil se 16. května 1975 Ženatý, manželka Veronika, dcery Karolína (6 let) a Rozárka (5 měsíců) Kariéra: Odehrané zápasy: Poslední zápas za FK Jablonec 97: |
Jaké vám zůstanou vzpomínky na angažmá v Německu?
Jen ty nejlepší, pokud jde o to, hrát bundesligu. V Hamburku jsem měl angažmá fantastické. Vždycky, když jsem byl zdravý, tak jsem tam hrál. Ale každý rok mě potkalo nějaké zranění, a to mě pokaždé poslalo v kariéře zpátky. Pak mě čekal boj o to, abych se zase dostal do kádru. Tyhle absence mě ovlivnily i v reprezentační kariéře, spoustu srazů jsem musel odříct. Sám pro sebe jsem si říkal, že kdybych nebyl tak často zraněný, tak bych místo v nároďáku nepustil. Z toho jsem zklamaný.
Jak bylo pro vás těžké, abyste se stal „Němcem“?
Tím jsem se nikdy nestal. Musel jsem se jen přizpůsobit. Byl jsem v Německu dlouho, šest let. Pokud byla ze začátku možnost, jezdili jsme domů, ale pak už to po narození první dcery moc nešlo. Rodina tam zůstávala jen kvůli mně a kvůli fotbalu, kterému jsem dával všechno.
Jak žije německé mužstvo v kabině a ve chvílích volna oproti Česku?
V Česku je to lepší, ale je to dané tím, že tady jsou většinou samí Češi. A my jsme zvyklí se scházet i s rodinami. V Německu se třeba potká čtrnáct národností, hráči přijdou na trénink a chtějí vás vidět až zase na dalším tréninku.
Sledoval jste z Německa českou ligu? A co říkáte propadu Sparty?
Teď, co ligu začala dávat česká televize, dívám se pravidelně v neděli a v pondělí. Já jsem ten typ fanouška, který českou ligu nepodceňuje, podle mě je kvalitní. Bohužel jsem ještě neviděl Jablonec. A Sparta, ta má problémy, které trenérská změna ze dne na den nevyřeší. Mladá Boleslav a Liberec mají před ní ve všem náskok. Škoda, že Liberec nepostoupil do Ligy mistrů. Ty zápasy jsem viděl a měl na to.
Mluvil jste s trenérem Radou o vašem příchodu do Jablonce?
Několikrát jsme spolu hovořili po telefonu. Chtěl jsem vědět, jakou má představu, jaký má na to názor. A jsem rád, že jsme se shodli. Vím, že teď se Jablonec snaží hrát atraktivní fotbal a to je dobře. Bavit diváky diváky je důležité. Když budete hrát patnáctkrát ze třiceti zápasů 0:0, tak to sice přinese body, ale fanoušky to odradí.
Ale asi je jasné, co vám bude z německé bundesligy nejvíc chybět...
Samozřejmě. Divácké návštěvy a s nimi spojená skvělá atmosféra. V Česku když přijde hodně lidí, tak pět šest tisíc diváků. V Německu je to desetkrát tolik. Jsem na to sám zvědavý, ale věřím, že to na moje výkony nebude mít nějaký negativní vliv.
Jablonečtí diváci si od vašeho návratu hodně slibují. Věří, že zpevníte obranu. Jste na ten tlak připravený?
Čekám to a v hlavě se na to psychicky připravuju, abych neměl problémy. Dobře vím, že ten pohled bude na mě přísnější, než na ostatní.
Vracíte se v době, kdy trenér Brückner začíná zvát do reprezentace hráče z české ligy v hojnější míře, než kdysi. Myslíte ještě na účast v národním týmu?
Zázraky se dějí (úsměv). Možná budu malinko víc na očích, ale můj hlavní úkol je, abych byl platný pro Jablonec od svého prvního zápasu v zeleném dresu.
Co jste říkal skvělému představení vašeho nového spoluhráče útočníka Lafaty v utkání proti Walesu?
Davida Lafatu vůbec neznám. Nikdy jsme proti sobě nehráli. Samozřejmě mu pogratuluju a věřím, že podobný kousek ukáže i v neděli doma proti Teplicím.
