Slovácko naposledy bodovalo v prvním ligovém kole, kdy vyhrálo ve Zlíně. Následovaly už jen samé prohry - s Mladou Boleslaví a s Ostravou doma, na hřišti Teplic a Českých Budějovic.
"Neříkám, že nálada v kabině byla špatná. Trvalo nám ale po každém zápase dva až tři dny, než jsme se oklepali a hodili to za hlavu. O to větší ránou vždycky byla další prohra," popisoval atmosféru v kabině sedmadvacetiletý záložník.
Hráči Slovácka se na Slavii soustředili především na odrážení domácích útočných nájezdů, kterých bylo za zápas požehnaně. "Nehráli jsme sice hezký fotbal jako v předchozích zápasech, ale vyneslo nám to bod."
Vozábal přiznal, že v týdnu Slavii poctivě sledovali. "Přál jsem Slavii ve čtvrtečním pohárovém zápase, následně jsme si ho pouštěli ještě v hotelu na videu. Po taktické stránce jsme byli připraveni stoprocentně. A štěstí přeje připraveným."
Slávisté měli v utkání spoustu šancí, vypadalo to však, že na vstřelení gólu by jim nestačilo ani dalších devadesát minut. "S tím souhlasím. Všiml jsem si, že z každé šance byli překvapeni, zakončovali zbrkle. Myslím, že jim chybí střelecká pohoda," řekl kapitán Slovácka.
"Dost už ale o Slavii, nechci se do takových řečí pouštět, vždyť my máme hodně starostí sami se sebou," odbyl další otázku na toto téma Vozábal.
Byl to právě on, kdo měl jedinou gólovou příležitost hostí. Jeho střela však skončila na tyči. "Mířil jsem k tyči. Za normálních okolností bych řekl, že chybělo štěstí. Teď to však působí hloupě, protože to bychom toho už chtěli moc," narážel sedmadvacetiletý Vozábal na tyč slávisty Latky a břevno jeho spoluhráče Šventa.
Ve druhém poločase fotbalisté Slovácka často polehávali na trávníku a kouskovali hru. "S přibývajícím časem byli slávisté nervózní a pospíchali, chtěli jsme je rozhodit. Rozhodčí nás několikrát upozorňoval abychom nezdržovali, ale takovouhle taktiku by použil každý," vysvětloval Vozábal.
"Na tohle se Slavie ale nemůže vymlouvat. Je to tým, který by nás měl porážet," dodal.