Na to, že to byla Engelmannova premiérová trefa mezi elitou, si počínal mazácky. "Už mám nějaké roky, tak jsem to snad zvládl v klidu, ale do takových situací jsem se předtím moc nedostával," podotkl se čtyřiadvacetiletý záložník, který do Baníku přišel na půlroční hostování z Dukly Praha.
Jak jste si vítězství užíval?
Bylo to super. Jsem nadšený. Atmosféra byla výborná, fandové jsou skvělí. Na Duklu jich moc nechodí, možná tolik, kolik baníkovců na venkovní zápasy. A na utkáních v Ostravě jich je hodně, hráče to strhne. Líbí se mi tady.
Vojtěch EngelmannNarodil se 4. července 1989. Je odchovancem Újezdu nad Lesy. V mládežnických kategoriích prošel Viktorií Žižkov a Bohemians Praha 1905. Mužský fotbal začal hrát ve třetiligových Kunicích. Na začátku roku 2012 přestoupil do Dukly Praha, kde během dvou sezon odehrál devatenáct ligových zápasů. V Baníku Ostrava je krajní záložník na půlročním hostování. |
Jaké to pro vás bylo přejít z Prahy do Ostravy?
No, v první chvíli to byl pro mě šok. Ale kabina je super, kluci mě vzali, takže vše je v pohodě.
V čem to byl šok?
V tom, že jsem to vůbec nečekal, vše se upeklo během dvou tří hodin. Že jdu do Baníku, jsem se dozvěděl v pátek večer kolem sedmé hodiny a druhý den už jsem sem jel na přípravný zápas.
Neříkal jste si "ó jé", když Baník minulé tři sezony hrál pouze o záchranu?
V první chvíli jsem se trochu bál, nevěděl jsem, co od toho mohu čekat. Ale je to pro mě nová zkušenost, je to tu dobré.
Do Ostravy jste šel s touhou pravidelně hrát. Hned jste se však propracoval do základu. Co vy na to?
Trenér o mě hodně stál. K tomu jsem v prvním přípravném zápase dal góla, uvedl jsem se dobře, a dostal jsem tak šanci v základu.
Trenér Martin Svědík sází především na agresivní hru, na bojovnost. Vyhovuje vám to?
Ano. Snažím se běhat, co to dá, a dát do každého utkání všechno.
Kondici na to máte?
Někdy to je těžké. Snažím se všechno uběhat, ale občas odpadnu. Trenér pak pošle na hřiště nového hráče, vystřídat není problém. Tak tomu bylo i s Mladou Boleslaví. V posledních minutách jsem už měl těžké nohy, bylo to o vůli, braly mě křeče, takže jsem musel střídat.
Jaká pro vás byla Mladá Boleslav soupeř?
Čekal jsem od ní trochu více, ale my se snažíme hrát v bloku a na rychlé protiútoky. Aktivním presinkem jsme se je pokoušeli vytlačovat, aby neměli tolik šancí. Kdybychom ve druhé půli přidali třetí gól, měli bychom v závěru více klidu.
Jak si na levém kraji sestavy vyhovíte s Chorvatem Nenadem Dedičem?
Dobře, akorát ještě neumí moc česky, ale navzájem se okřikneme a jde to.
