V Uničově chytal tři roky třetí nejvyšší soutěž a zároveň si dodělal medicínu. "Na Uničov vzpomínám velice rád, prožil jsem tam krásné roky a ke studiu byla třetí liga úplně ideální. Navíc jsem měl od klubu i nějaké úlevy, takže paráda," svěřil se gólman.
Letos se vrátil do Sigmy a odchytal první dvě kola za druholigovou rezervu. Čisté konto sice neudržel, ale zneškodnil penaltu a v obou zápasech béčko vyhrálo. Po zranění Lovásika si hned ve čtvrtém kole nejvyšší soutěže odbyl i prvoligovou premiéru.
"Hrozně jsem se na ligu těšil, byl jsem v pohodě po těch dvou výhrách v béčku," říká Vojáček. "Škoda, že jsme proti Liberci vyšli bodově naprázdno. To mě mrzí pořád."
Důvěru dostal i od nového kouče Petržely. Přišel však druhý ligový zápas v kariéře a hned další silný soupeř – Slavia. Vojáček inkasoval třikrát, ale spoustu dalších šancí pochytal.
Novopečený doktor medicíny zatím na hřišti zasahovat u žádného úrazu nemusel. "Naštěstí," říká. "V kabině klukům třeba poradím co a jak, ale jinak to nechávám na zkušenějších."
A dá tedy přednost profesi lékaře nebo se bude živit fotbalem? "Určitě bych se chtěl jednou věnovat medicíně, přece jsem ji nestudoval nadarmo. Akorát ještě nedokážu odhadnout, kdy to bude," usmívá se. "Přemýšlím o ortopedii, ta má přece jen ke sportu nejblíž."