„Do Mostu jsem tehdy přišel na druhou půlku sezony, když se padalo do 2 .ligy,“ připomněl ročník 2007/08, kdy započal úpadek klubu. Teď je u jeho vzkříšení.
Tenkrát Mostu šéfoval Petr Kabíček. Do fotbalu byl zažraný, ale měl velké oči a přišly dluhy.
Já na něj vzpomínám v dobrém. Ale je blbé, že hned v první sezoně po postupu do ligy byly velké ambice. Smlouvy, které nabídl některým hráčům, nebyly adekvátní tomu, co by měli mít. Tím šlo asi všechno do kopru. To se nedá utáhnout. Když bude mít někdo, plácnu, pět set tisíc měsíčně, máte to šest milionů na rok. A rozpočet je 30 až 40 milionů, to je pak hodně těžké shánět finance okolo. Je škoda, že doly to už nesponzorují. Peníze, které sem dávaly, byly veliké.
Vlastimil Stožický v roce 2011, kdy hrával za Teplice.
Měl tehdy tým kolem Pilaře, Škody či Gedeona na záchranu?
Mančaft byl na to, aby se 1. liga udržela a hrála dál. Po určité době jsme se dozvěděli, že někteří hráči možná prodali zápasy,což pro nás bylo velké zklamání. Ale s tím už nic neuděláme. Musí si sáhnout do svědomí ti, co to udělali. Že s tímhle můžou žít dál, je pro mě až zarážející.
Jmenovat bez důkazů nejde, ale vy znáte konkrétní jména?
Víme o tom, o některých hráčích. Nejdůležitější zápas byl doma s Bohemkou, o půli jsme vedli 2:1, ale nakonec jsme to nezvládli a prohráli jsme 2:4. Tím se to zlomilo.
Měl jste osobně tušení, že byly některé zápasy ovlivněné?
Až zpětně, když jsme spadli do 2 .ligy, jsme se dozvěděli, že určité věci tam byly. Pozdě bycha honit.
Není vám smutno, když teď hrajete v Mostě jen nižší soutěže?
Smutné to je. Ale to bychom se mohli zaobírat tím, kdo za to může. Teď můžeme být rádi, že velkým dílem pomáhá město. Pro nás je další cíl hrát adekvátně divizi. Bude reorganizace soutěží, třeba postoupí víc mančaftů, tomuhle městu a zázemí by slušela aspoň 3. liga.
Co se změnilo od ligových časů?
Spousta věcí. Když jsme padali z divize, hráli jsme ještě v Čepirohách, až druhá půlka sezony byla na Masopustově stadionu. Město to nechtělo vzít, pak se to nějak udělalo. Stadion hodně zchátral oproti prvoligové éře. Některé zázemí je nedostupné, protože se tam prý propadá strop. Nevím. Muselo by se do toho investovat hodně peněz. Je fakt smutné, jak to dopadlo.
Zažil jste plný stadion, teď vybíháte na prázdný. I to vás drtí, že?
Na ligu chodilo pět šest tisíc lidí i v době, kdy se padalo. Teď jich je pár. Ale díky aspoň za ně. I jinde je to slabé. Na Duklu přijde 800 diváků. Takhle se nikdy nepřiblížíme k zemím jako Německo nebo Anglie.
Troufal byste si na 1. nebo 2. ligu?
Nevím, musel bych ještě trošku potrénovat. Ligová kariéra pro mě skončila moc brzo, to jsem byl hodně smutný. Holt se s tím musím nějak poprat a žít dál. Pokračuju v Mostě a uvidíme, co přijde. Je potřeba pár let, aby se struktura klubu obnovila. Dobře se tady pracuje s mládeží, to je důležité.
Kdy ve vaší kariéře přišel zlom?
Odešel jsem do Ostravy, pak ještě do 2. ligy na Žižkov, potom už to šlo níž a níž. Ani nevím proč.
A aspoň tušíte?
Nemám manažera. A když ho nemáte, je to hrozně těžké. Sám obvolávat trenéry, to je pro mě ostudné, to jsem nikdy nedělal a nebudu. Proto to takhle dopadlo.
Musíte i pracovat. Jako co?
Vyrábíme násypné bagry do přístavů v jedné teplické firmě, začal jsem tam čtvrtý rok. My máme na starost manipulaci. Co se vyrobí, musíme nakládat do kamionů.
Je to změna oproti životu hýčkaného ligového fotbalisty?
Rozhodně. Ale když potřebujete peníze, je vám jedno, co budete dělat. Hlavně že práci máte. Mám dvě děti, ženu, o ně musí být vždycky postaráno. To je nejdůležitější. Kdybych neměl peníze, skončili bychom na ulici. Jak se říká, otec má vydělávat, tak se o to snažím.
V české lize se asi málokdo zabezpečí do konce života.
V téhle době určitě ne. Kdo hraje evropské poháry jako Plzeň, Sparta, Slavia, ten si něco možná našetří. Ale určitě to není na celý život.
Jak jste si užil postup s Mostem?
Jsem hlavně rád, že jsme odčinili loňský sestup a hned se do divize vrátili. Dokázali jsme to jako tým, o to je postup cennější.
Ale všichni vyzdvihují vás.
Dík patří celému mužstvu, není to o individualitách. Máme nejlepšího střelce kraje Valentu, zasloužil si to, pracovali jsme hodně i na něj.
