„My přitom s panem Berbrem coby místopředsedou Fotbalové asociace ČR za Čechy tolik do styku nepřijdeme,“ tvrdí Kristýn. „Chtěli jsme především dát najevo, že nejsme spokojeni s vývojem, který směřoval k oslabení moravské komory. Nesouhlasili jsme s tím, že česká komora má ve výkonném výboru FAČR nyní více míst,“ říká.
Rovnováhu se pro Moravu zachovat nepodařilo, větší slovo má od června česká strana. K hnutí, které následkem toho na jižní Moravě smetlo muže spojované s Romanem Berbrem, však leckdo hledí jako k inspiraci vzepření se tomu špatnému, co v českém fotbale je.
Čemu se Morava vaším prostřednictvím vzepřela?
Motivem svolání mimořádné valné hromady nebyla obava z pana Berbra. Především jsme nesouhlasili s fatálním oslabením moravské pozice ve fotbalu. Bohužel na jižní Moravě došlo k tomu, že někteří dlouholetí funkcionáři se přiklonili k trendu z české strany, a bohužel došlo k selhání tzv. vyjednávací skupiny, jejímž úkolem bylo vyjednat pro Moravu důstojné podmínky.
Vladimír Kristýn(58 let) Na funkcionářské úrovni začínal v Lipůvce na Blanensku, kde je předsedou. Zároveň vede okresní fotbalový svaz v Blansku, je místopředsedou Odvolací komise FAČR a od 25. září předsedou Jihomoravského krajského fotbalového svazu. V advokátní praxi se věnuje kauzám s návazností na sportovní prostředí. Je ženatý, má dva syny. |
Načež mimořádná valná hromada na jižní Moravě zmíněné funkcionáře svrhla. Považoval jste za nezbytné se od nich odříznout?
Na krajské úrovni se lidé ve fotbale dobře znají. Pokud už se nějaký názorový proud tvořil a převládl, tak tito funkcionáři vzhledem k vývoji sami zvážili svoje setrvání ve funkcích a vcelku logicky rezignovali.
Proč to část fotbalového hnutí vnímá jako moravské dupnutí si?
Protože jsme se jasně vymezili proti určité porážce, která ztrátou moravské pozice ve výkonném výboru nastala. Naší reakcí byla snaha získat zpět kredit od nejširší fotbalové veřejnosti. Abychom řekli, že chceme fotbal na jižní Moravě dělat bez negativních vlivů a pochybností, že se děje něco neregulérního. O to se ostatně snažíme už delší dobu.
Hrozilo nebo hrozí fotbalu na Moravě něco, proti čemu by bylo potřeba zakročit?
Domnívám se, že pozice Moravy je oslabená. Jak se projevilo na valné hromadě, tradiční jednotnost Moravy doznala určitých trhlin.
Co z toho plyne?
Na krajské úrovni zřejmě nic, protože kraj řídí krajský výkonný výbor. Přesah ale může nastat v otázkách stěžejních pro celý fotbal. Zejména může jít o financování.
Obáváte se, že byste svoji projevenou odvahu mohli lidově řečeno odnést úbytkem financí?
Po právě proběhlé aféře a kauze pana předsedy Pelty je všechno pod daleko větší kontrolou. Víc sledované. Otázkou je, to však bohužel zůstalo jaksi nezodpovězeno, věc výběru členských příspěvků a jejich použití uvnitř asociace. Původní model byl takový, že příspěvky se do hnutí vrátily jednotlivým klubům zpět s určitým bonusem. V poslední době, vlivem zhoršení finanční situace FAČR, byly tyto prostředky použity jinak. To zůstalo na posledním výkonném výboru ve vakuu. Rozhodlo se, že se s těmito prostředky zatím nebude nakládat. Předpokládám, že tato otázka bude mít svůj vývoj, aby se peníze dostaly zpět do výkonnostního fotbalu.
Jaký signál jste vyslali tím, že do jihomoravského výkonného výboru vstoupil Antonín Kordula jen několik týdnů poté, co mu dal Nejvyšší soud za pravdu ve při s Romanem Berbrem o údajnou pomluvu?
Jeho spor s panem Berbrem jsme sledovali, ale je to jeho privátní věc. V Jihomoravském kraji Antonín Kordula dříve působil jako šéf komise rozhodčích a považuji ho za odborníka v oblasti vzdělávání sudích. Jeho zvolení do výkonného výboru vzešlo z okresu Hodonín, kde má velmi dobré jméno. Jsem rád, že Hodonín jako jeden z nejsilnějších fotbalových okresů má takového zástupce ve výkonném výboru.
Pocítil jste už na svoje kroky odezvu z Čech?
Zpětná vazba v negativním slova smyslu nepřišla. Naopak i místopřeseda FAČR za Čechy (Roman Berbr) to formuloval tak, že to je věcí Moravy. Domnívám se, že k negativní reakci ani není důvod. Pokud reakce byly, tak v tom duchu, že nastala změna k lepšímu.
Nepředpokládám, že by reakce přišla takhle veřejně.
Nemyslím si, že by místopředseda za Čechy měl mít snahu takhle ovlivňovat dění na Moravě. Pro nás je důležitější otázkou to, do jaké míry panuje spokojenost s místopředsedou za Moravu.
A panuje?
Zdeňka Zlámala si vážím, pro fotbal toho udělal dost. Nicméně mám pocit, že jeho mandát jako místopředsedy FAČR je velmi slábnoucí.
Vyčítáte to Zlámalovi, nebo slábnoucí síle mandátu celkově?
Domnívám se, že u místopředsedy za Moravu jsme se v důležité době nedočkali větší aktivity v hájení zájmů Moravy. Zlámal byl členem vyjednávací skupiny, která bohužel nedojednala to, co jsme chtěli, a naopak se odklonila od toho, co jsme po ní požadovali.
Je ve fotbale potřeba postavit se na jednu, či druhou stranu?
Určitě. Máte to jako s fotbalovým zápasem. Vždycky někdo prohraje a někdo vyhraje. Pro mě je daleko přijatelnější se vymezit, byť se to nemusí druhé straně líbit, než uhýbat a skrývat se. Domnívám se, že slušný a solidní soupeř by to měl ocenit.
Co vedlo ke změnám na JmKFS
|
Co bude takovým vítězstvím pro Moravu?
Jižní Morava si udělala pořádek. Jasně řekla, co chce, jako jediný kraj se rozhodla reagovat. Dál jsme ve fázi stabilizace. Omladil se výkonný výbor, chceme pracovat a dělat fotbal se zaměřením na jiné priority než politikaření.
Jaké jsou?
Práce s mládeží a její zkvalitnění. Dostat děti na hřiště, do hal, ke sportování. Zajistit jim materiální podporu, zejména kvalitní trenéry, a získat prostředky na to, aby byli trenéři ohodnoceni. Snažíme se podporovat mládež formou akademií.
Bojíte se jako předseda JmKFS takových případů, jaký tento týden vyšel na světlo v ČFL, kde Živanice poukazují na cílené podrazy vůči jejich mužstvu?
Pokud můžu hovořit za Jihomoravský kraj, tak jsme se s ničím takovým nesetkali a nesetkáváme. Pokud by snad někde mělo dojít ke špatnému výkonu rozhodčích, je řešení v kompetenci odpovídající komise. V první řadě delegáta a jeho zprávy a následně vyvození závěru ze strany komise rozhodčích, eventuálně výkonného výboru.
Označíte za paranoidní představu, že by se jižní Moravě mohl někdo vlivný z Čech mstít třeba právě ovlivněním výkonů rozhodčích v konkrétních zápasech?
Vzhledem k tomu, že pracujeme s rozhodčími, které si na Moravě vychováváme, tak to považuji za paranoidní. Takové zkušenosti, jaké se dozvídáme z médií nyní o ČFL, nemáme. Nedovedu si představit, že by nám někdo z Čech něco takového diktoval. Ne.
Pokusíte se moravskou komoru opět posílit návratem na dřívější počet mandátů ve výkonném výboru Fotbalové asociace ČR?
Domnívám se, že to půjde velmi obtížně. Nicméně věřím, že pořád lze diskutovat, argumentovat, rozumně se dohodnout. To lze i v současné situaci. Žádný argument by neměl být a priori zamítnut jen proto, že vzešel z české nebo moravské strany.
Je tedy dál potřeba dvoukomorový systém?
Určitě si myslím, že potřeba je. Pořád je totiž možno sledovat určité názorové rozdíly. Řídící komise v Čechách má jinou strukturu a způsob jejího tvoření je jiný než na Moravě, kde je volená. Pořád je potřeba slyšet hlas z moravské strany.
Je ale za současného rozložení sil funkční?
To ukáže až čas. Domnívám se, že funkční by být mohl a měl, pokud všichni, kdo systém tvoří, rozumně zváží argumentaci té druhé komory.
Jak na tom fotbal na jižní Moravě je?
V porovnání s jinými kraji je v ucházející kondici. Snažíme se držet dorostenecké soutěže, krajský přebor dorostu v kategoriích mladší a starší. Největším problémem je úbytek hráčů, nedostatek mladých a dosouvání mládeže do dospělých kategorií. V tradičních baštách, a to na vesnicích, dochází hráčský materiál. Naším úkolem není zabývat se tím, že se nám nelíbí nějaký názor odněkud. My chceme, aby se fotbal zachoval jedenáctkový a nesjíždělo se do nižších forem fotbalu s menším počtem hráčů a podobně. Zatím se nám to daří, ale pokud stávající trend nějakým způsobem nezlepšíme, je otázka času, kdy nás to doběhne.