„Zaspali jsme začátek,“ povzdechl si vítkovický trenér Roman West. „Prvních dvacet minut byli domácí rychlejší, agresivnější, vypadali o třídu lépe než my. Zdálo se, že dostaneme trojku už do poločasu.“
Proč hosté úvod nezvládli? „Nevím,“ přemítal West. „V první chvíli jsem si říkal, jestli to není tím, že jsme hráli v neděli, ve středu a v sobotu a ve stejné sestavě, protože Třinec vypadal čerstvě. Ale postupně jsme hru srovnali a vydrželi až do konce. Tak nevím.“
Z hloučku vítkovických příznivců se ozvalo: „Když budete hrát, tak budeme fandit!“ A hosté přidali.
„My jsme naopak přestali běhat a pustili soupeře do tlaku,“ řekl třinecký útočník Pavel Malcharek.
Ve 38. minutě vítkovický Vaněk nádhernou trefou snížil. „Mišinský mi míč přiťukl ve správnou chvíli a ještě na sebe navázal protihráče. Bylo to už jen o tom, jestli se trefím, nebo ne,“ popsal trefu Richard Vaněk. „Jenže stejně ten gól nebyl k ničemu.“
Úspěšná nebyla ani vítkovická převaha. „Trochu jsme znervózněli a Vítkovice nás dostávaly pod tlak nakopávanými míči do šestnáctky,“ uvedl Pavel Malcharek. „Naštěstí nepřidaly další gól, i když šance měly.“
Domácí oživili vzpomínky na minulé domácí střetnutí se Žižkovem, v němž vedli 2:0 a 3:1, leč remizovali 4:4. Báli se o výsledek.
„Myslel jsem na to,“ přiznal třinecký trenér Martin Zbončák. „Hráči to také mají v hlavách, ale nepřipomínali jsme jim to. Snažili jsme se být pozitivní a naladit je na druhou půlku.“ To však nepomohlo. „Vpředu jsme málo drželi míče. Od Hoška bych čekal větší rvavost. Vítkovičtí nás zatlačili jednoduchou hrou,“ řekl Zbončák.
„Věděli jsme, že Třinec s Žižkovem ztratil dvoubrankový náskok, a to živilo naše naděje,“ podotkl vítkovický trenér West.
„Od dvacáté minuty nebyl náš výkon dobrý, utrpěli jsme vítězství,“ prohlásil Martin Zbončák. „Ztratil jsem zase nějaký rok života, do poslední chvíle to byly nervy. Uskákali jsme to, ubojovali a zvládli jsme to i díky brankáři Palečkovi.“
