"Že se mi to povedlo, je opravdu báječné," radoval se. "Po Kollerovi se Šmicrem jsem byl vlastně jediným útočníkem připraveným na střídání. Ve skrytu duše jsem doufal, že do zápasu naskočím aspoň na pár minut," svěřoval se úspěšný náhradník po utkání.
Můžete popsat okamžiky před vaší přesnou hlavičkou?
Viděl jsem, jak Poborský prochází po pravém křídle. Byl to pro mě signál, abych se dostal co nejrychleji k brance. Zaběhl jsem za obránce a Poborského ideální centr jsem zblízka hlavičkoval do sítě.
Jaké pokyny jste dostal od trenéra Chovance bezprostředně před vstupem na hřiště?
Protože jsem šel na trávník místo obránce Suchopárka, musel jsem hlavně vyřídit Horňákovi, aby se stáhnul do obrany a Šmicrovi, aby se přesunul do zálohy. A samozřejmě, abych se i v té poslední čtvrthodince snažil prosadit. Řekl bych, že jsem trenérovy příkazy splnil.
Vstřelil jste v sedmém startu za reprezentaci první gól. Komu byste ho nejraději věnoval?
Mamince, která mi před dvěma měsíci zemřela.