Vengřinkovi končila smlouva a zástupci klubu mu novou nenabídli. Připravoval se s ostravskou juniorkou a sám. Nevyšlo mu angažmá ve druhé švýcarské lize, takže přemítal, co dál...
„Trochu jsem se uzavřel do sebe, šel jsem na pracák. Ze všeho jsem byl špatný, ani jsem nekomunikoval s rodinou,“ přiznal čtyřiadvacetiletý Vengřinek, jenž si už dříve prošel krušným obdobím.
Na jaře 2014 si přetrhl křížový vaz v památném utkání v Olomouci, kde Baník otočil stav z 0:2 na 3:2 a vyrazil k záchraně. Vengřinek se do hry znovu vrátil po roce a 18 dnech v květnu 2015. Od té doby stihl za Baník odehrát jen pět zápasů a dalších devět na hostování v Senici.
Minulý týden ožil. Ve středu podepsal dvouletou smlouvu s Třincem a v pátek už hrál – proti „svému“ Baníku! „Dva dny před tím zápasem jsem pořádně nespal,“ řekl.
Bylo pro vás utkání hodně emotivní?
Bylo. Hrál jsem víceméně doma, před svými fanoušky. Byl to pro mě nejtěžší zápas, jaký jsem odehrál. Ale život jde dál. Teď se budu v Třinci snažit odvádět nejlepší výkony. Pak uvidíme, co bude.
Jaké to bylo, hrát proti Baníku?
Rád bych byl s klukama z Baníku, slavil s nimi výhru, ale bohužel. Jsem rád, že mi v Třinci dali šanci. Doufám, že mužstvu pomůžu a v dalších zápasech už budeme bodovat a posuneme se nahoru. Kvalita v třineckém mužstvu je.
Jak jste vnímal ostravské fandy?
Každý ví, že baníkovci jsou nejlepší fanoušci v republice, to dokazují pořád. A i teď, když jsem byl na druhé straně, jsem to jejich povzbuzování vnímal pozitivně.
Nebyl jste proti Baníku přemotivovaný? Nechtěl jste trenérům dokázat, že udělali chybu, když vás pustili?
Hlavně jsem se snažil, abych to ustál a neudělal nějakou hloupost. Soustředil jsem se sám na sebe, nechtěl jsem si proti Baníku nic dokazovat. Navíc jsem do utkání naskočil po dlouhé době. Chybí mi zápasový rytmus, zapracovat musím na kondici. Věřím, že to bude dobré.
Jaké to bylo, jít do duelu jen po dvou trénincích s novým týmem?
Je to něco nového, musím si zvykat. Ale jsem profesionál, měl bych to zvládat. Věřím, že postupně půjde moje výkonnost nahoru.
Přijal jste nabídku Třince i s přáním, že konečně budete více hrát?
Hlavně se těším, že dostanu šanci na postu obránce, kde se cítím nejlépe. Ne v záloze. Bohužel mi ale k angažmá v Třinci pomohlo, že se jim zranil můj kamarád (rovněž někdejší obránce Baníku Michal Velner musí na operaci zkříženého vazu – pozn. red.). Ale to je sport.
Bude těžké bojovat o místo v sestavě s kamarádem, i když nějakou dobu potrvá, než se vrátí?
To bude, ale je to zdravá konkurence, ta je potřebná. Hlavně, ať se Michal rychle uzdraví.
Start do sezony Třinci nevyšel. Máte dvě prohry. Co s tím?
Bude těžké dostat se z toho, ale první utkání s Českými Budějovicemi (0:2) kluci zvládli kombinačně i herně dobře. Bohužel jsme prohráli i v pátek s Baníkem (1:2). Sice jsme vedli, ale zuby nehty jsme bránili a čekali, až ten gól dostaneme. Už potřebujeme zabrat.