Když si vzpomenete na šampionát 1990, co vám první vytane na mysli?
Zaprvé: výrazný úspěch tehdejší generace. Zadruhé: semknutý tým. Zatřetí: uvolněná atmosféra v porevoluční době, cestovalo za námi plno fanoušků. V týmu byly pěkné vztahy, byť jsme řešili vážný problém.
|
V pátek 17. února vyjde v MF DNES mimořádná příloha ke startu fotbalového jara |
Myslíte návrat Kubíka a Knoflíčka, kteří za komunismu emigrovali?
Byla to dvě místa pro šampionát, který vykopali jiní. Kubík s Knoflíčkem nehráli kvalifikaci. Musel jsem se rozhodnout. Šel jsem před hráče a řekl: To jsou naši fotbalisté, proč by nemohli reprezentovat? Změnilo se klima, musíte je přijmout.
Stalo se a tým došel do čtvrtfinále. Kdyby byl zkušenější, mohl v něm Němce porazit? Hráčům se před zápasem v tunelu klepaly nohy.
Ale to Němcům taky! Přitom byli jasní favorité. V závěru zápasu jsme hráli solidně, doufal jsem, že vyrovnáme a na penalty postoupíme. Mohlo se to stát, Němeček šel sám na brankáře. Oslabilo nás ale vyloučení Moravčíka. Soupeř mu skočil na nohu, vyzul mu kopačku a on ji vykopl do vzduchu. Pouhý afekt.
Strýček Jo má skvělé oči
I kdyby to afekt nebyl, vy byste Moravčíka stejně chránil, ne?
Ne, ne! Opačně. To mě neznáte dobře. Ale kvalitám Luba jsem důvěřoval. Vzal jsem ho do Celtiku Glasgow a noviny hned psaly: Uncle Jo si přivedl synovce! Já ho dal do derby s Rangers, on dal dva góly, na dva přihrál a my vyhráli 5:1. Přišel za ním Henrik Larsson, objal ho: Lubo, fajn! Vyhrál Lubo, vyhrálo mužstvo, vyhrál jsem já. Na tiskovce jsem pak řekl: Jak vidíte, vážení, Uncle Jo has excellent eyes, strýček Jozef má skvělé oči!
|
Kdo je Jozef Vengloš Slovák, jeden z nejslavnějších trenérů domácí fotbalové historie, v sobotu slaví 70 let V anketě Trenér století obsadil třetí místo za legendárním Václavem Ježkem a Rudolfem Vytlačilem Profesor fotbalu hrával za Slovan Bratislava, vojnu strávil v Pardubicích a závěr kariéry v Prague Sydney Když se z Austrálie vrátil v roce 1970, trénoval Košice. Později Slovan, s kterým získal dva tituly. Ježkův asistent při zlatém mistrovství Evropy 1976, jako hlavní kouč byl u bronzu 1980 Dvakrát vedl Československo na mistrovství světa. V roce 1990 vybojoval čtvrtfinále, Ježek byl tentokrát asistentem. V cizině trénoval Sporting Lisabon, Aston Villu, Celtic Glasgow, Fenerbahce a Ičiharu v Japonsku. Kromě toho také národní týmy Austrálie, Malajsie a Ománu. Nyní už netrénuje, je prezidentem Evropské unie trenérů, také členem trenérské skupiny UEFA a FIFA. Analyzuje, píše, přednáší. Ženatý, synové Jozef a Juraj. "Když má paní rodila, já byl vždycky s fotbalem ve světě," vzpomíná. Má dva vnuky a dvě vnučky |
A jak jste vycházel s největší hvězdou výběru Skuhravým? Byl to rebel, chodil třeba kouřit za autobus.
Nikdo není ideální. Ani Tomáš ne. Pokud je to v mezích normy, musíte to chápat. Říkal jsem mu: Dej si radši dortík jako já. Ale Toma jsem měl velmi rád, byla to osobnost.
Na tehdejší hráče rád vzpomínáte.
Bylo to pro mě jedno z nejkrásnějších období. Měli jsme vyvážené mužstvo, sílu v protiútocích. Jen nám dělaly problémy obranné standardky a neměli jsme zkušenost. Čtvrtfinále ale bylo velkým úspěchem. A vyvrcholením krásné spolupráce s Václavem Ježkem. Ten souzvuk názorů byl unikátní. Po šampionátu odešlo v podstatě celé mužstvo do zahraničí a nastala nová éra.
Nová éra... Dá se tým z 90. roku srovnat s tím nynějším?
Tehdy to byl velmi silný tým a totéž platí o současném. Ale nesrovnávejte nesrovnatelné. Kdo je lepší? Mozart, nebo Bach? Schválně si pusťte záznam zápasu z devadesátých let a pak dnešní fotbal.
Bude to nebetyčný rozdíl.
Obrovský. Ale na tu dobu tehdejší styl platil. Pelé byl fantastický, Beckenbauer taky, Masopust, Popluhár, Nehoda a tak dále. Každá doba má své hrdiny, těžko je porovnávat.
Souhlasíte ale, že český tým má nyní víc osobností?
Dokázaly to evropské šampionáty. Stříbro 96, naposledy semifinále. V devadesátém se hráči dostávali do Evropy, zatímco tihle už v ní jsou.
Co vám na českém týmu imponuje?
Vynikající osa – brankář, stoper, střed zálohy, kanonýr. Máte vyrovnanost, kvalitu, vnitřní atmosféru. Ta se projevuje i v řešení problémů, například při kauze Nedvěd. Úkolem trenéra je bojovat o kvalitní hráče. Je to jeho zodpovědnost a pan Brückner ji dokázal naplnit. Ideálně se vám to před šampionátem propletlo. Zkušený trenér, zkušení a kvalitní hráči, podpora fanoušků.
Lze tedy zopakovat čtvrtfinále ze šampionátu 1990?
Klidně i víc. Mistrovství může vyhrát osm mužstev. Prosím, hlavním favoritem je Brazílie, pak domácí Německo. Ale je tu i Anglie, Holandsko, Česko, Portugalsko, Argentina, Francie, Mexiko. Bude rozhodovat forma a možná i štěstí.
Zní vám namyšleně, že Češi mohou vyhrát mistrovství světa?
Fanoušci přece mají nárok si to myslet. Ve světovém žebříčku je Česko na druhém místě. Copak má mít větší šanci na úspěch třetí, osmý či třináctý?
Bude klíčové uzdravení Kollera?
Ano. Jeho charakter a styl hry je pro vás velmi důležitý. Je to milota.
Milota?
Tak se to na Slovensku říká. Znamená specifický, krásný projev, který přináší něco jiného. Koller je vyšší hráč s vysoce kvalitní technikou, navíc je to zakončovatel. Určitě by osvěžil kvality celého mužstva.
U Čechů nevidím slabinu
A kde vidíte slabinu mužstva?
Nevidím žádnou, na které byste mohli ztroskotat. Fatální chyby dělají jen malá mužstva a to vy nejste.
Nepřijde vám zrádné, že Nedvědovi, Poborskému či Galáskovi je už poměrně hodně přes třicet?
Ale jejich kvality jsou obrovské. Šampionát jim dá nové cíle, novou motivaci. Oni mají nezaplatitelné zkušenosti i kondici. Například Nedvěda si hodně vážím, známe se osobně. Potkali jsme se třeba na Lize mistrů v La Coruni. Povídali si, dal mi dres pro vnuka. Nedvěda a další hráče uznává celý svět. Všichni soupeři mají k českému týmu opravdový respekt.
Není právě tohle ten rozdíl? Nynější tým už respekt má, zatímco vy jste si ho před šestnácti lety museli vydobýt.
Tehdy si to hráči uvědomovali, kvůli tomu na šampionát jeli. Zeptejte se Ivana Haška, Jožky Chovance. Všichni jsme si říkali: Ano, chlapci, jedeme tam pro budoucnost, pro respekt. Bylo to cítit na lavičce i mezi fanoušky, kteří mávali vlajkami.
Brzy budou Češi a Slováci stát proti sobě: na podzim začne kvalifikace na Euro 2008 a oba týmy jsou v jedné skupině. Je nejspíš zbytečné se ptát, komu budete fandit?
Moje srdce patří Slovensku.
Netáhne vás srdce ještě k trénování?
Možná, ale nemám povolení.
Od manželky?
Ano. Starší páni už mají být rozumní.
Kvůli zdraví?
Ani ne. Umění je ve správný okamžik odejít. Jsem prezidentem Evropské unie trenérů, takže se pořád pohybuji ve vrcholovém fotbale, ale už bez psychické zátěže a stresu.
Chybí vám ten stres?
Někdy ano, ale už jsem skončil.
|
Brücknerův tým musí dokázat, že je lepší než Italové Nekonečně dlouhé soužení českého fotbalu skončilo: 16 let nebyla reprezentace na mistrovství světa. Teď se dočkala. Jak Nedvěd, Rosický a spol. dopadnou? Jsou silnější, zkušenější a bohatší než generace kolem Skuhravého a Haška, která v roce 1990 překvapila svět na šampionátu v Itálii. Skončila ve čtvrtfinále. "Doba je jinde, fotbal je jiný, ale čtvrtfinále je znovu reálné. A kluci klidně můžou dokázat víc," říká Miroslav Kadlec, reprezentant ze slavného roku 1990. Zkusme tedy oba týmy porovnat. Osobnosti. Parta kolem šéfa Nedvěda nasbírala hromadu zkušeností v cizině, což tehdejšímu výběru ukradla doba. Na konci 80. let působili v cizích klubech jen Chovanec, Griga, Kocian, Straka a emigranti Kubík s Knoflíčkem. Přesto právě oni dodali výběru potřebnou dávku zkušenosti. Dnešek i tak jednoznačně vítězí. Nedvěd získal Zlatý míč, Baroš se Šmicrem vyhráli Ligu mistrů, Čech je nejlepším brankářem světa, Rosický s Kollerem hráli finále Poháru UEFA. Z hráčů jsou sebevědomé osobnosti, které svět respektuje. Zato výběr z Itálie se teprve učil. Jedna výrazná osobnost během turnaje vyrostla - útočník Skuhravý se stal druhým nejlepším střelcem. Trenér. V tom není rozdíl. Přes drobné vady je Karel Brückner váženým mužem, kterému hráči bezmezně věří. To samé cítila reprezentace také k dvojici Vengloš-Ježek, která vedla Československo v roce 1990. Euforie. V roce 1990 byla neopakovatelná. Padl režim, byly první svobodné volby, poprvé v historii se za sportovci vydaly davy fandů. "Tolik českých vlajek jsem v životě neviděl," vzpomínal Tomáš Skuhravý. Euforie provází i současný tým. Šampionát v Německu přitahuje mimořádnou pozornost, strhl se boj o lístky, hráči cítí obrovskou příležitost, jak prožít nádherný turnaj. Bohatství. Peníze nejsou pro Brücknerův tým prioritou, většina z hráčů má vyděláno na bezstarostný život. Zato v roce 1990 to byla motivace, která se nemusela opakovat. "Věděli jsme, že se můžeme prodat," přiznal Skuhravý, který podepsal luxusní smlouvu s FC Janov. Skupina. Obě jsou až kuriózně podobné, ale ta dnešní je kvalitou nesrovnatelně těžší. Ghana je elitou Afriky, Američané se neustále zlepšují a Itálie patří mezi favority. "Nejspíš rozhodne už první zápas s USA. Jako tehdy," řekl záložník Karel Poborský. Tehdy premiéra s USA dopadla skvěle (5:1), jenže Američané byli jen učedníky. Rakušané stáli s Československem na stejné úrovni, jen Italové se vymykali. Slabiny. Nezkušenost s velkými zápasy dolehla na Československo v nejdůležitější den, při čtvrtfinále s Německem. Hráči ještě stáli v tunelu, a už se jim klepala kolena. Současnému výběru hrozí jiná vada: je zvyklý, že v útoku válcuje soupeře obr Koller, ale ten je zraněný. A náhradník Lokvenc taky. Může to být osudová ztráta, pokud se jedna z věží nestihne vyléčit. Zbraně. Rok 1990 = elitní záloha. Co jméno, to pojem: Bílek, Kubík, Moravčík, Chovanec, Hašek. Rok 2006 = znovu elitní záloha: Nedvěd, Rosický, Poborský, Galásek, Šmicer. K tomu je jeden trumf v útoku - rychlík Baroš. Je zřejmé, že současná generace má lepší výchozí podmínky, je silnější a zkušenější než parta roku 1990. Ale teprve turnaj v Německu ukáže, jestli budou předpoklady naplněny. |
 Fotbalový trenér Jozef Vengloš pózuje s dresem při návštěvě Prahy. |
