Bývalý reprezentační bek se po sedmi letech vrátil do Jablonce, odkud odešel do velkého fotbalu. Teď se do svého klubu zase vrátil, když předčasně rozvázal smlouvu v německém Mönchengladbachu.
Tam nedostával šanci. „Vypadl jsem ze zápasového rytmu, ta pravidelná každotýdenní zátěž mi chybí,“ přiznal Fukal.
Možná i proto ho v závěru vypjaté bitvy chytaly křeče. „Brala mě obě lýtka. Bolelo to, ale snažil jsem to skousnout a vydržet. Ale kdyby se mi to stalo dřív, asi bych nedohrál.“
Diváci mu už před zápasem aplaudovali a vyvolávali jeho jméno. Ještě větší výbuch radosti přinesla 64. minuta zápasu. Jablonečtí do té doby marně dobývali teplickou tvrz a začali být nervózní. Vtom se míče na pravé straně chopil právě Fukal, podíval se, kde stojí gólman Poštulka, a poslal mu ho z 20 metrů přesně k tyči. Navíc slabší levou nohou.
„Chtěl jsem nahrát útočníkovi do uličky, to neprošlo, balon se odrazil zase ke mně, tak jsem vyrazil. Viděl jsem, že Poštulka stojí za bránícími hráči a nemůže nic vidět.“
Teplice jsou Fukalovým oblíbeným soupeřem. Proti nim hrál na podzim 1999 svůj poslední zápas za Jablonec a dal dva góly. O tři dny později, už v dresu Sparty, vstřelil Teplicím branku znovu. A teď při obnovené ligové premiéře se proti Teplicím radoval zase.
Pouze jedna věc mu včera kazila radost. „Nepříjemně mě překvapila nízká návštěva. Ti fanoušci, kteří přišli, nám moc fandili. Ale byly jich jen čtyři tisíce. Na to si budu muset v české lize zase zvyknout,“ řekl.
 Teplický útočník Filip Dort se snaží prosadit přes novou posilu jablonecké obrany Milana Fukala. |
