Rovná třicítka cizinců nastoupila za slovácký fotbalový klub v jeho dosavadních jedenácti prvoligových ročnících. Který z nich byl nejlepší? Směrem dopředu jednoznačně Slovák Milan Ivana, který se stal v roce 2006 nejlepším střelcem celé soutěže.
A v defenzivě? Stejně přesvědčivě Veliče Šumulikoski.
Když Makedonec z týmu na konci roku 2003 odcházel do ruského Zenitu Petrohrad, stal se s odstupným více než patnáct milionů korun dosud nejlukrativnějším zahraničním přestupem v historii klubu. Nyní je populární "Šumi" po více než devíti letech zpět.
Veliče ŠumulikoskiNarodil se 24. dubna 1981 v makedonské Struze, dva roky hrál ve slovinském Celje. Od ledna 2001 do prosince 2002 působil v tehdejším Synotu (nyní Slovácko), za který odehrál 55 ligových zápasů a vstřelil 2 góly. Následovala angažmá v ruském Petrohradě, tureckém Bursasporu, anglických Ipswichi a Prestonu, ruském Novosibirsku a čínském Tianjin Teda. Za reprezentaci odehrál 83 zápasů. |
V sobotu už nastoupil na poločas přípravy v dresu béčka. A brzy zřejmě defenzivní záložník dostane příležitost i v sestavě prvoligového Slovácka. "S fotbalem jsem tady sice před devíti lety skončil, ale nikdy jsem odsud vlastně neodešel," přiznává.
V nedalekých Kostelanech nad Moravou si totiž při svém tehdejším angažmá našel přítelkyni a jsou spolu už deset let. Z jeho zahraničních angažmá se tak v posledních letech vraceli vždy do bytu v Uherském Hradišti.
Má za sebou angažmá v Rusku, Turecku, Anglii i Číně. Od začátku tohoto roku jej ale mohli lidé vidět při kondičních trénincích v okolí Hradiště, v posledních týdnech si chodil zatrénovat s béčkem Slovácka i různými dorosteneckými kategoriemi pod vedením bývalých spoluhráčů Palinka, Němčického a Kowalíka. A od pátku je oficiálně zase hráčem Slovácka.
"Je to zatím na tři měsíce," upřesňuje Šumulikoski.
Uprostřed jara hledal své další uplatnění poté, co se po dlouhém přetahování dohodl s čínským klubem Tianjin Teda na předčasném ukončení dvouletého kontraktu.
Měl přitom za sebou vydařený rok. "Myslím, že od mého odchodu ze Synotu jsem se dost zlepšil technicky. Jsem spíš defenzivní záložník, ale v Číně jsem měl nejlepší úspěšnost přihrávek ze všech hráčů ligy," upozornil.
Co dělat v Číně s rodinou?
Odejít chtěl poté, co v jeho klubu začala čínská fotbalová federace vyšetřovat deset let starý případ korupce. Týmu hrozilo vyřazení z ligy, nakonec byl potrestaný odpočtem šesti bodů.
Hráči byli v nejistotě, navíc se Šumulikoskému narodil před pěti měsíci syn Tobias.
"Fotbalově bych to tam zvládl i dál, ale přítelkyně rodila v Česku a do léta by za mnou určitě nepřiletěli. A co pak?" uvažoval jednatřicetiletý hráč. "Kromě Šanghaje, Pekingu a Guangzhou, což jsou centra světového byznysu, není v ostatních městech moc příznivé prostředí pro evropské rodiny. Zůstává tam jejich tradiční kultura, bída a teď ještě spousta betonu."
I proto čínské kluby lákající na lukrativní smlouvy rychle opouští řada evropských fotbalistů. Například letos v lednu skončili v týmu Šanghaj Šen-chua dva bývalí útočníci londýnské Chelsea - Nicolas Anelka vydržel v Číně rok, Didier Drogba dokonce jen polovinu.
"A to patří Šanghaj mezi ta lepší místa. Já jsem si čínského prostředí moc nevšímal, ale další kluci z ciziny nadávali hodně," připomněl Šumulikoski. "Navíc je v celé Číně velká korupce, ve fotbale taky."
Přiznává, že náročné bylo také skloubit čínské angažmá s povinnostmi u makedonské reprezentace, v níž je dlouhé roky kapitánem.
"Po příletu do Evropy jsem posouval čas v létě o šest, v zimě dokonce o sedm hodin dozadu. Když jsem po dvou dnech měl hrát zápas a začátek byl v osm večer, tak já měl v hlavě už dvě ráno. Často jsem pak v pátek přiletěl zase do Číny, čas jsem posouval dopředu a hned v sobotu hrál zápas. Je jasné, že se to pak na výkonu podepíše," uznává.
Nabídky přichází každý den
U dvou březnových porážek národního týmu však nyní Šumulikoski nebyl, scházelo mu totiž zápasové vytížení. To nyní zase začne nabírat ve Slovácku.
"Klub mám rád, mám odsud nejlepší zážitky svého života. Lidé jsou přátelští, pořád mě znají, zdraví mě. Jsem tady moc spokojený. Slovácko je můj druhý domov, tady asi budu žít natrvalo," odhaduje.
Učinil přitom podobné gesto jako Milan Baroš při zimním návratu do Ostravy. "Podepsal jsem amatérskou smlouvu a hrát budu zadarmo. Řekl jsem, že tři měsíce teď od klubu nepotřebuju peníze."
Chce hlavně nabrat kondici a herní praxi. "Pokud si trenéři budou myslet, že ligovému týmu mám co dát, tak rád pomůžu. Jinak jsem říkal, že budu klidně jen trénovat a hrát s béčkem, nebudu se nikam tlačit," zdůrazňuje.
Jestli v létě vyrazí na další zahraniční angažmá nebo ve Slovácku zůstane, zatím netuší.
"Těžko říct. Snad každý den mám telefonát od manažera, že o mě mají nějaké kluby zájem za velice slušné peníze. Takové, jaké vám v Česku nedá snad ani Sparta," upozornil. "Ale to není jediné kritérium. Budu se rozhodovat hlavně podle toho, co bude nejlepší pro moji rodinu."