Česko se na evropském šampionátu v příštím roce ve skupině utká s Ruskem, Řeckem a s domácím Polskem.
"Tahle skupina nemá favorita, postoupit z ní může každý, ale byla by strašná škoda, kdyby nám ten postup unikl."
Nedvěd žije s rodinou v italském Turíně a je členem vedení tamního Juventusu, za který léta hrál.
"Los jsem v televizi sledovat nemohl, protože jsem měl nějaké jednání. Ale prezident Juventusu mi to poslal esemeskou, takže jsem to měl hned."
Českého internacionála, který má stříbro z mistrovství Evropy 1996 v Anglii a třetí místo z evropského šampionátu 2004 v Portugalsku, potěšila i skupina, v níž je Itálie společně se Španělskem, Irskem a Chorvatskem.
Pavel Nedvěd
"Tady je to jasný, Italové postoupí se Španělskem. S tímhle losem jsem spokojený taky."
Než řekne, který soupeř českého mužstva bude podle něj nejsilnější, nejdřív se zeptá na pořadí zápasů. Když se dozví, že Češi hrají všechna tři utkání ve Vratislavi, nejprve s Ruskem, poté s Řeckem a naposled s Polskem, zůstane v klidu.
"Tak to jsem si oddechl," uleví si a pokračuje. "Poláci hrajou doma a s bouřícími fanoušky v zádech budou hodně nebezpeční. Tak jsem měl strach, že kdybychom s nima začínali, mohlo by to dopadnout všelijak. Ale když je máme jako poslední, věřím, že na tenhle zápas už budeme v pohodě."
Na mistrovství Evropy se devětatřicetiletý Nedvěd určitě přijede podívat.
"Pochopitelně se zaměřím na skupiny, ve kterých jsou Češi a Italové. Takže i tady jsem spokojený, protože obě se hrajou v Polsku," pochvaluje si.
A komu bude jeho fotbalové srdce patřit víc? Česku, nebo Itálii, v níž našel druhý domov?
"Fandit budu samozřejmě jak Čechům, tak Italům," říká.
A na čí straně by byl, kdyby se Česko a Itálie potkaly ve finále?
Po několikavteřinovém zamyšlení Nedvěd odpoví: "Víte co, zavolejte mi, až když se tihle soupeři do toho finále dostanou."
