V pátek jste vedení definitivně oznámil, že po dvou letech na Vysočině jihlavský klub opouštíte. Už máte jasno o vašem příštím angažmá?
Ne, vůbec ne. Jasno mám pouze o tom, že ve čtvrtek odjíždím na dovolenou.
Nárok na dovolenou máte, letos jste zažil náročnou sezonu s nervydrásajícím koncem. Už se vám ten nezvládnutý závěr a výsledky posledního kola, kvůli kterému Jihlava sestoupila do druhé ligy, podařilo strávit?
Ten závěr asi nejde jen tak lehce vstřebat. Ta kaňka na dušia u srdíčka bude ještě dlouho. Mám takové tušení, že tam zůstane celý život. Ale abych byl konkrétní, mě ani nebude mrzet a bolet to utkání se Slavií jako spíš ten zápas ve Zlíně. Pokud bychom ho zvládli, a my jsme na to jednoznačně měli, tak jsme drama v posledním kole vůbec nedopustili.
Osestupu Jihlavy však nakonec spolurozhodovala i pražská Sparta, která spoustu lidí šokovala domácí porážkou s předposlední Plzní. Pro vás ale prý tento výsledek překvapivý nebyl…
Veřejnost si skutečně vůbec nepřipouštěla, že by utkání na Spartě mohlo takhle proběhnout. Protože i v médiích se všichni vyjadřovali, že si to Sparta nemůže dovolit. Jenže přeci jen, já mám za sebou v lize dvanáct let. A podobné věci se v ní děly a dějí. Tady to bylo akorát víc vidět, protože šlo o poslední kolo.
Je to ten hlavní důvod, proč chcete odejít z Čech, jak jste se vyjádřil?
Já jsem neřekl, že odcházím z Česka, že odcházím z ligy. Já jsem řekl, že končím v Jihlavě. I když samozřejmě bych si zahraniční angažmá rád zkusil. Jednak v tom kontextu, že těch dvanáct let v Česku opravdu někdy štve a strašně mrzí. Z toho pohledu bych si docela rád odpočinul, poznal jiné prostředí.
Karel Večeřa- 50 let, fotbalový trenér |
A když nabídka ze zahraničí nepřijde?
Fotbal mám rád, ta práce s mladými kluky mě strašně baví. I když jsem byl před týdnem naštvaný, dneska je mé naštvání o něco menší. A vím, že za tři týdny, pokud bude nějaká nabídka a nebude nic lepšího, půjdu a budu trénovat třeba druhou, nebo třetí ligu. A bude mě to uspokojovat stejně, jako bych byl v zahraničí.
Pro ligu je škoda, že Jihlava sestoupila
Je něco, co vás na letošní sestupové sezoně překvapilo?
Příjemně mě překvapilo, jak jsme zvládli zápasy v lize. Protože jsem přesvědčen, i podle reakcí ze svého okolí, že pro český fotbal je obrovská škoda, že Jihlava opustila ligu. Myslím si, že jsme ji svým způsobem obohatili. Ale platili jsme za nezkušenost, za to, že jsme nedokázali proměňovat šance, které jsme si vytvářeli. Ale určitě je pozitivní, že si hráči první ligu vyzkoušeli na vlastní kůži. Přestože drtivá většina z nich ji hrála poprvé, ověřili si, že obstáli. A že se můžou do budoucna zase vrátit.
Co dala jedna sezona v lize Jihlavě jako městu?
Věřím, že i fanoušci a diváci si ověřili, že by v Jihlavě první liga mohla být. Ze začátku sice byli chladní, nijak moc nadšení, že tady ta liga je. Ale při posledních zápasech, které jsme zde odehráli, mě strašně potěšili. Protože to byly zápasy, kdy fandil prakticky celý stadion. To, že právě mužstvo, které člověk trénuje, má takovou odezvu u diváků, ohromě baví a těší každého trenéra.
Při postupu Jihlavy do nejvyšší soutěže jste tvrdil, že se fanoušci na hokejové Vysočině budou muset naučit fotbal sledovat a fandit mu. Je to důkaz, že už to zvládli?
Určitě. Tak, jak jsem byl u prvních zápasů v lize zklamaný, že nefandili a jenom to tady přišli odstát a odkoukat, tak obzlášť ve druhé polovina jara byli diváci vynikající. Ten kotel mladých, kteří s nám jezdil ven, byl fantastický.
Jsem dost chladný a uzavřený
Ale vy jste to u jihlavských fanoušků neměl jednoduché. Když jste před dvěma lety na lavičce vystřídal odvolaného kolegu Netoličku, dlouho vás nemohli přijmout za svého.
Víte, já jsem svým způsobem problémový trenér. Jsem dost chladný a uzavřený. Svoje pocity si nechávám spíš pro sebe, nejsem takový komediant, jako někteří mí kolegové. Zklamání i radost si užívám v tichosti. I když se vyhraje, u mě už spíš převažuje pohled do budoucnosti. Manželka mi nadává, že si to ani neumím vychutnat. Ale už prostě takový jsem.
Fanouškům proto můžete připadat příliš odměřený...
Já se diváků nestraním, ani se jim nevyhýbám. Ale zase nejsem typ trenéra, který s nimi bude chodit do hospody a kupovat jim pivo. Já chci dělat svou práci co nejlépe a věřím tomu, že časem se to projeví. Vím, že tady to bylo těžké. Že jsem střídal trenéra, který byl svým způsobem oblíbený u diváků a měl úspěchy. Bohužel pro něho se vedení rozhodlo ke změně.
Ovšem ze začátku se vám v Jihlavě moc nedařilo.
Neměli jsme výsledky. A každý takový neúspěch se samozřejmě promítne do toho, že diváci vyvolávají, ať trenér odejde. Ale já jsem mužstvu věřil, protože v něm kvalita byla. A myslím si, že někdy od 10. kola ve druhé lize můžeme být s tím, co jsme dokázali, naprosto spokojeni. Já si nesmírně vážím toho, že jsem tady mohl prožít dva krásné roky. Nejen fotbalové, ale i normálního života. Strašně mě to obohatilo. A největší odměnou pro mě bylo to, jak se diváci v tom posledním zápase zachovali.
Jaké jste měl pocity, když vyvolávali právě vaše jméno a přemlouvali vás, ať v Jihlavě zůstanete?
Měl jsem slzy na krajíčku a byl jsem dojatý. Strašně mě to potěšilo.
Jaké byly hlavní důvody, kvůli kterým se Vysočině nepodařilo první ligu zachránit?
Já to říkam všude a pořád dokola. Je to padesát na padesát. Polovinu problémů jsme si zavinili sami. Jednak tím, že jsme neproměňovali šance. Nezvládli jsme zápasy, které jsme měli dobře rozjeté. Hlavně mě bude strašně dlouho strašit zápas ve Zlíně, ve kterém jsme si to opravdu pokazili nejvíc z průběhu celé ligy.
A ta druhá polovina?
To jsou věci, které hrály proti nám. Že na jaře už soupeři věděli, že Jihlava je nebezpečná. Před začátkem ligy jsme byli odepisováni, že jsme outsider, jasný sestupující. Já jsem měl být první vyhozený trenér v lize. To nás ohromě motivovalo. Na jaře už si to soupeři pohlídali. Také nás sraželo dolů to, co se stalo třeba v průběhu zápasu v Mostě, nebo na Slovácku, kde nás výrazně poškodil rozhodčí. Chvíli nám trvalo, než jsme se z toho dostali.
Spartě jsou promíjeny věci, které jiným nejsou
Na kolik průběh ligy ovlivnily odklady utkání z důvodu nepřízně počasí? Třeba domácí duel se Spartou jste mohli sehrát až napotřetí…
To mě strašně moc mrzelo. Já jsem bral, že jihlavská veřejnost chce vidět zápas se Spartou doma. Ale už jsem to nedomýšel tak, že kdybychom hned po prvním odkladu hráli ve středu na Strahově, bylo to pro nás z taktického hlediska výhodnější. Sparta v té době měla problémy, v její sestavě ještě nebyl Došek, chyběl Sivok. Nebyli sehraní, neměli dobré výsledky a i terén na Strahově by nám vyhovoval víc.
Navíc v době, kdy jste se Spartou hráli, už byla notně rozjetá...
My jsme to utkání bohužel prohráli. Neříkám, že kdybychom hráli na Strahově, že bychom neprohráli. Ale už bychom třeba do Mostu jeli v plné síle, protože bychom si odstáli karetní tresty. A naše šance uhrát tam dobrý výsledek mohla být větší.
Odložené domácí utkání se Spartou navíc zůstane v paměti fanoušků i díky nevhodnému chování Tomáše Řepky, který vás nazval kreténem. Jak jste celou záležitost viděl?
Mě na celém incidentu ani tak nevadilo chování Tomáše Řepky. Sám jsem fotbal hrál a i jako trenér vím, že emoce ve fotbale jsou. To, co Tomáš řekl, prostě řekl. Mě na tom nejvíce vadí to, že to nezaregistrovali ti, kteří to zaregistrovat měli. To mě naštvalo. To je i v té souvislosti s posledním kolem. Prostě Spartě jsou promíjeny věci, které by našim klukům promíjeny nebyly.
Co máte na mysli?
Třeba ve stejném zápase se Ondra Šourek ohradil, že Sivok nedostal žlutou kartu za simulování, slušným výrazem: To by měla být karta, ne? On za to dostane kartu a za takové výroky, jaký pronesl Řepka, hráči nejsou trestáni? Já jsem přesvědčen o tom, že to zodpovědní lidé slyšeli. Jenže za to je jediný možný trest, červená karta. A tím pádem by byla Sparta oslabena… To, že to Řepka vypustil, tak to vypustil. Já jsem to nebral jako osobní urážku, ale bral jsem to tak, že bylo poškozené naše mužstvo.
A co říkáte na to, jak se pak bývalý reprezentant Řepka choval u disciplinárky, kde tvrdil, že vůbec neví, co udělal?
Nevím, proč to dělal. Jestli si opravdu nepamatoval, že to řekl? Alespoň takhle se choval hned po zápase, kdy přišel a chtěl se omluvit. Vůbec nevěděl, že mi něco řekl. K náznaku omluvy byl prakticky donucen vedením. Na disciplinárce pak tvrdil, že nic neřekl. Já nevím, co k tomu mám říct, k tomu se těžko vyjadřuje. Spíš jsem měl špatný pocity, protože jsem si připadal, jako bych tím špatným byl já. Že jsem si něco vymyslel.
A naposledy Sparta: Co říkáte na její výsledek v posledním kole, ve kterém prohrála s Plzní a pomohla jí tak k záchraně? Neuvažovali jste, že byste proti jejímu slabému výkonu na hřišti podali nějaký oficiální protest?
Já takhle vůbec nechci spekulovat. Pokud byste něco takového chtěl naznačit, musíte mít důkazy. Jinak nemá cenu se o tom bavit. Tady je podstatné vidět, že na Spartě byly odpískány dvě penalty proti domácím, které by se předtím nepískaly. Já jsem přesvědčen o tom, že takové sitauce, které v tom utkání s Plzní byly, tam předtím bývaly taky. Ale až s Plzní byly oceněny penaltou. Proto budu jenom rád, když stejné situace budou v dalším průběhu odpískány znovu. Do teďka to tak na Spartě nebývalo.
Stojím si za tím, že jsme byli úspěšní
Jak jste byl během sezony spokojen s hráči? Byl někdo, kdo vás v první lize řekněme zklamal?
Můžu říct, že mě nikdo nepříjemně nepřekvapil. Nenašel se nikdo, kdo by zklamal. Pokud tady někdo takový byl, tak už před mým působením, nebo v jeho průběhu odešel.
Celý tým vás tedy potěšil?
Stojím si za tím, že to, co ten kolektiv dokázal, když postoupil ze druhé ligy a odehrál velice kvalitní partii i v první lize, je úspěch. Výborný byl díky tomu, že určité herní nebo taktické nedostatky nahrazoval obrovskou bojovností. Nebyla tu žádná velká hvězda typu Poborského či Šimáka. To, co jsme odehráli, bylo zásluhou kolektivu.
A je naopak hráč, kterého máte obzvlášť rád? Někdo, koho byste si rád odvedl i do vašeho dalšího působiště?
Já je mám rád všechny, bral jsem je jako kolektiv. Máte třiadvacet hráčů a snažíte se je mít rád všechny stejně. Ale je pravda, že vždycky vám je někdo svým způsobem sympatičtější, máte s ním větší vazbu. Někdo víc hraje, někdo ne. Takže je to spíš tak, že vás někteří hráči nemají rádi. Ale vy nemůžete dělat nějaké veliké rozdíly. Všichni musí cítit, že pokud budou mít na to, aby hráli, hrát budou.
Vzal byste si tedy někoho s sebou?
Záleží, pokud bych někde trénoval, jaký typ hráče by tam byl potřeba. Ale řeknu to takhle: pro mě jako pro trenéra, je úžasný pocit, že jsem z těch kluků dokázal něco vychovat. Když Milan Kopic nebo Vláďa Peška, kteří mají odehráno 15 zápasů v divizi a 10 ve třetí lize, hrají za reprezentaci do 21 let na turnaji ve Francii. To je krásné ocenění. Nejen pro ně, pro mě, ale i pro celý klub a celou Vysočinu.
Je práce s mladými hráči právě tou cesta, které by se Jihlava měla v budoucnu držet?
Takhle by měly pracovat všechny kluby. Myslím si, že Jihlava to má nastartováno velice dobře. Už tou základnou, od nejmenších, přes starší, přes dorost. To, že mají ve všech nejvyšších soutěžích zástupce, je obrovský úspěch. Takhle by to mělo pokračovat dál. Věřím, že kluci, kteří takhle vylítli, teď budou pro ostatní vzorem.
Nejlepší relax? Učit krásné holky fotbal
Hřeje vás to na duši?
Strašně mě to těší, protože kvůli tomu jsme tady tu ligu v Jihlavě chtěli. Abychom ukázali všem klukům, kteří sem na fotbal přijdou, že když budou hrát za Jihlavu, mohou se dostat do reprezentace. Já jsem jako malinký obdivoval Masopusta a tuhle generaci hráčů. Sbíral jsem kartičky a zůstalo to ve mě pořád. Ti kluci, když uvidí, že tady mají takové vzory, budou se snažit hrát fotbal a nebudou lítat po ulicích, chlastat a brát drogy. A když budou denně na tréninku, mají předpoklad, že budou vyrůstat v dobré lidi.
Zmiňoval jste, že ve čtvrtek zamíříte na dovolenou. Můžete prozradit kam?
Jedu k moři, do tepla.
Jak vlastně prvoligový trenér odpočívá od fotbalu?
Největší relax je právě teď, kdy na čtrnáct dní vyjedu a aspoň před manželkou dělám, že vážně odpočívám. Že na fotbal vůbec nemyslím. Tam z toho opravdu vypadnu. Ale je jasné, že když si tam člověk pustí televizi a je v ní fotbal, samozřejmě to zkoukne. Během sezony mám navíc jednu obrovskou výhodu.
Jakou?
To, že si do každé smlouvy dám klauzuli o tom, že pár hodin budu učit na fakultě. Tam sice zase učím právě fotbal, přednáším psychologii koučování, nebo pravidla fotbalu, ale je to bez toho psychického stresu. Učím tam mladé inteligentní lidi, takže s výroky typu kretén se tam člověk také moc nesetká. Naopak, jsou to děcka, která se chtějí něco naučit. A já už nějaké zkušenosti a vědomosti mám. Takže se snažím pomoct, poradit. Když učíte krásné holky na hřišti fotbal, tak to je asi největší relax.
Jak vidíte budoucnost jihlavského fotbalu?
Byl bych rád, kdyby Jihlava udělala maximum pro to, aby byla za rok zpátky v lize. Myslím si, že pokud se podaří udržet co nejvíce kluků, určitě na to budou mít. Pokud někdo odejde, je potřeba ho vhodně nahradit. Důležité také bude, aby se našel trenér, který bude tak kvalitní, aby mužstvo do té ligy dovedl. Veřím, že se zde podaří dobudovat i stadion, a že od té další sezony bude Jihlava trvalým účastníkem v první lize. A byl bych jenom rád, a tak jsem to řekl i panu Tulisovi, kdybych do budoucna dostal znovu nabídku Jihlavu trénovat.
Poradil jste vedení klubu nějakou vhodnou náhradu za sebe?
Jednoho trenéra jsem jim doporučil, ale ten už má bohužel angažmá ve Zlíně (úsměv).
Jak proběhlo vaše rozloučení s hráči? Co jste jim řekl?
Poděkoval jsem jim za ty dva krásné roky, které jsem s nimi prožil. Jsem jim strašně vděčný. A řekl jsem jim, aby to působení v první lize, které pro nás tak špatně dopadlo, brali jako výzvu. Aby udělali všechno proto, aby byli za rok zase zpátky. Že si ověřili, že na to mají.
