Na fotbal? "Ne, na soulový koncert," jásá mladík v oranžovém triku. U fotbalových pokladen je fronta mnohem, mnohem menší.
Vítejte na Maracaná, ve fotbalovém chrámu. Pýše Brazílie, jež vyrostla pro světový šampionát v roce 1950. Za 22 měsíců. Převezeno bylo skoro 40 milionů metrů krychlových půdy, spotřebovalo se 500 tisíc pytlů cementu. Čtyřicet tisíc náklaďáků by udělalo kolonu dlouhou 500 kilometrů.
Jediný dělník s šestihodinovou pracovní dobou by stadion stavěl 1860 let. Dřelo tu však 11 tisíc lidí, práce se nezastavila.
Před vchodem do Síně slávy, kam se dostanete zhruba za 180 korun, můžete brouzdat mezi otisky nohou Zika, Ronalda, Beckenbauera, Eusébia... U Socrata je jen štítek. Pelého nohy se zdají dost malé.
Fotky slavných jsou i na stěnách. Stejně jako vývoj fotbalového míče. Za úplatu se můžete vyfotit jako světoví šampioni z Itálie.
Najdete tu bystu novináře Mária Filha, jehož jméno stadion od roku 1966 oficiálně nese. Právě on se o jeho vznik výrazně zasadil. Ale jméno Maracaná, což znamená křik papoušků, je a bude Maracaná.
Tady dal Pelé svůj tisící gól. Ten první tu vstřelil Didi za tým Ria před víc než sto tisíci diváky. Tady bylo v hledišti při finále světového šampionátu 1950 skoro 200 tisíc lidí. Tady v roce 1956 vyhráli Čechoslováci 1:0.
Z haly zamiřte nejprve dolů do zázemí. Na schodech narazíte na obří fotku Ronalda, zabaleného do brazilské vlajky s nápisem "Pyšný na to, že je Brazilcem". Historie v obrazech vás provází všude. Tiskové centrum je hodně strohé. A šatna? Jen velký vydlaždičkovaný prostor s výstupkem, na němž se dá sedět.
Z reproduktoru zní hukot diváků. Když procházíte chodbou na trávník, nutí vás ten zvuk popoběhnout za slávou. Ale tribuny jsou prázdné. Přístup k trávníku ohraničuje zábradlí.
Blizoučko jsou lavičky se zelenými sedačkami, zapuštěné do země. Jinak je vše tak daleko. Kus tribuny tvoří jen holý beton, jinde jsou jen konstrukce pro sedačky, naopak lóže se zlatým znakem vyhlíží velkolepě. Stadion prochází rekonstrukcí kvůli Panamerickým hrám 2007.
Ještě se nechte výtahem z haly, jehož dveře zdobí pomalovaný obličej fanouška, vyvézt do šestého patra, až na samý vrchol tribuny. Na chvíli se posaďte, zavřete oči a nechte hlavou znít hukot z reproduktoru v šatně. Tak to je Maracaná.
