V pátek startuje jarní část fotbalové ligy, i proto rozhodčí, trenéři a kapitáni mužstev těsně před startem sezony prošli školením především k problematice videa.
Můj svět sudích. Nezasahujte do každé blbosti, říká Damková k videu |
„Pravidla se přes zimu nezměnila, šlo spíš o takovou jejich osvětu, osvěžení,“ říká Dagmar Damková, místopředsedkyně komise rozhodčích UEFA a členka komise rozhodčích FIFA.
Protokol VAR (video assistant referee) určuje konkrétní situace, kdy videoasistent rozhodčího má zasáhnout do průběhu utkání a kdy má doporučit sudímu na hřišti změnu verdiktu.
Zároveň definuje, kdy se hlavní arbitr musí jít podívat na monitor, kdy nemusí a rozhodne podle doporučení videoasistenta.
Než videoasistent zasáhne do děje, musí si položit otázku: „Bylo rozhodnutí na hřišti stoprocentně špatné“?
Pokud zodpoví ano, musí najít pro svůj názor důkaz. Nemůže rozhodovat na základě domněnek. Je nepřijatelné, aby uvažoval následovně: „Myslím si, že to byl faul, myslím si, že je to penalta, myslím si, že míč byl za čárou.“
VAR v lize: na jaře přibude pátý zápas, v létě by video mohlo být všude |
Protokol VAR popisuje čtyři základní situace, které videoasistent přezkoumává: byl gól regulérní; měl být nařízen pokutový kop; měl hráč dostat přímo červenou kartu; chybná identifikace hráče.
Při jednotlivých krocích je rovněž definováno, jak přesně se má postupovat, kdy má dojít k intervenci videoasistenta a kdy se má hlavní rozhodčí na hřišti podívat na monitor.
Kdy se rozhodčí musí a kdy nemusí podívat na monitor
1. Byl gól regulérní?
Hlavní sudí se jde podívat na monitor v případě, když VAR zjistí, že došlo k faulu útočícího mužstva a když hráč v ofsajdovém postavení bránil výhledu brankáře, zabránil zákroku obránce, získal výhodu pro spoluhráče atd.
K monitoru hlavní neběží, pokud se jednalo o klasický ofsajd a jestli byl míč za čárou. Tyto verdikty jsou na videoasistentovi.
2. Měl být nařízen pokutový kop?
Hlavní sudí se jde podívat na monitor v případě, když VAR zjistí, zda došlo či nedošlo k faulu a pokud se přestupkem proti pravidlům provinilo útočící mužstvo.
K monitoru hlavní neběží v případě, pokud k přestupku došlo mimo, nebo uvnitř pokutového území a jestli byl faulovaný hráč v ofsajdu. Oba tyto situace posuzuje videoasistent.
3. Červená karta
Když videoasistent zjistí, že hlavní sudí nevyloučil hráče, nebo že ho vyloučil chybně, hlavní se jde vždycky podívat na monitor. O červené kartě musí rozhodnout hlavní sudí na hřišti.
Jde o případy nesportovního chování, vážného porušení pravidel, surové hry a zmaření vyložené brankové příležitosti.
4. Chybná identifikace hráče
Hlavní se nikdy nejde podívat na monitor, verdikt opraví videoasistent.
Kdy má a kdy nemá VAR zasahovat do průběhu utkání
Pro videoasistenta jsou zase definovány konkrétní situace, kdy má zasahovat do průběhu utkání, tzv. VAR intervention.
Při zákrocích v pokutovém území hledá důkaz, že se hlavní arbitr dopustil zjevného omylu. Ozve se, pokud vidí šlápnutí na nohu, podražení nebo přestupek proti pravidlům.
Naopak zasahovat nemá při vrážení do soupeře či strčení, protože od videa těžko pozná sílu a intenzitu. Každý rozhodčí má rozdílný výklad a subjektivní pocit, čili něco jako práh bolesti.
Pokud jde o držení, rozlišuje se zjevný faul a zákrok, který neovlivní útočícího hráče.
Při hře rukou v pokutovém území VAR vstoupí do zápasu, jestliže má jasný důkaz, že hráč zahrál rukou úmyslně. Což jsou případy, kdy jde ruka proti míči, nepřirozeně zvětšuje objem těla nebo je ruka v nepřirozené poloze především nad úrovní ramen.
VAR nezasahuje, pokud hlavní posoudí, že ruka úmyslná nebyla a nebo naopak. Videoasistent zároveň nemá důkaz, že šlo o stoprocentně špatný verdikt.
Už od minulého roku platí pravidlo, že pokud při dosažení branky útočící hráč zahraje rukou, byť i náhodně, neúmyslně, gól nesmí být uznán. Jedná se i o situace, když mužstvo získá díky hře rukou kontrolu nad míčem a z následné akce padne gól.
