„Za něj jsem hrál ještě začátkem listopadu, ale byla to divize, což je oproti lize přece jen rozdíl,“ uvědomuje si Jurečka.
Aby ve Slovácku, s nímž se v předstihu dohodl na angažmá, nezačal s handicapem, konzultoval vlastní přípravu s budoucími trenéry.
„Kromě toho, že jsem byl s divizním béčkem, jsem měl individuální plány od kondičního kouče Slovácka pana Mikšíčka. Navíc mám v Ostravě trenéra, který mi pomáhá se silovou připraveností,“ popisuje.
Po závěrečném utkání béčka se pak rozhodl vypovědět v Opavě smlouvu. „Měsíc před koncem podzimu jsem se díky tomu připojil ke klukům ve Slovácku, to jsem trénoval dvakrát denně. Takže období, kdy jsem nehrál ligu, bylo pro mě náročnější, než když jsem pravidelně nastupoval za Opavu a měl trénink jednou denně,“ směje se Jurečka.
Ve Slovácku, které překvapilo podzimním šestým místem, jej uvítal trenér Martin Svědík, vyhlášený vysokými kondičními nároky na hráče. „Nějaké ohlasy jsem na něj už předtím slyšel, ale mám to docela rád. Vyhovuje mi, když se trénuje, takže si myslím, že v tom problém nebude,“ tvrdí pětadvacetiletý hráč.
První dojmy? „Slovácko je lepší volbou než Opava. Kvalitnější tým i zázemí, je to pro mě jasný posun vpřed,“ nepochybuje.
V rodné Opavě až na půlroční hostování v Kolíně prožil celou dosavadní kariéru. V lize za Slezany nastoupil ke 33 zápasům a třikrát skóroval.
„Na Opavu budu hezky vzpomínat. Jenom jsem byl trošku zklamaný z toho, jak to nakonec dopadlo. Vztahy s vedením teď nejsou optimální, což je asi pochopitelné. Žádný klub nechce přijít o svého odchovance. Bohužel jednání, která s Opavou proběhla, nebyla podle mých představ, tak jsem se rozhodl pro tuto cestu,“ poznamenal. „Nikdo z vedení pak za mnou nepřišel s tím, že jsem byl přeřazen, řekli mi to až kluci z týmu. Trošku jsem čekal, že se tak zachovají.“