Po devíti kolech se drží na fantastickém druhém místě – před Slavií i Spartou, které utrácely stamiliony za posily. Olomouc neutratila ani korunu, válí s odchovanci. Zatímco se celá liga chystá na nedělní šlágr Sparta–Plzeň, progresivní kouč vypráví pro MF DNES a iDNES.cz nejen o tom, co chybělo, aby vedl Letenské.
Ukazuje se, že ač jsou peníze důležité, nemusí být ve fotbale vším?
Ani největší balík nezajistí, že budete úspěšní jako tým. Slavia měla díky trenérovi Šilhavému náskok, protože se mu podařilo poskládat tým v minulé sezoně. Jeho hráči mají víc prostoru k vytížení, hrají na třech frontách. To Sparta nemá. Pokud drahé hráče jako Ben Chaima neznáte detailně i po stránce charakterové, těžko se dá říct, že to hned přinese úspěch. V tom bych byl opatrný. Já raději sázím na práci s hráči, kteří mi prošli rukama, a jsem přesvědčený, že se mohou zlepšovat. I Zlín v minulé sezoně dokázal, že peníze nejsou všechno.
Do základní sestavy se nebojíte naroubovat osm odchovanců. To je unikátní napříč Evropou.
Mít v sestavě sedmdesát procent odchovanců je fantastické hlavně po stránce nákladové. Ale musíte mít kvalitu. Nám pomohl ročník 1993, který je obrovsky silný. Je to výborná práce mládežnických trenérů. V týmu máme i ročník 1995 – Kalvacha, Jemelku. Ale když jsme padali, říkali jsme, že nemůžeme hrát jen s odchovanci. Ovšem situace byla jiná, jak si hráči prošli druhou ligou, jsou jinde v odolnosti. Jde o to, jestli chytnou drajv od prvního kola. Tím se síla týmu násobí. Je však důležité oživit vody třemi hráči odjinud, kteří motivují stávající hráče, aby přidali.
Hrajete dynamický fotbal. Proto jste v létě odmítl služby zkušeného záložníka Michala Ordoše?
Michala respektuju jako vynikajícího fotbalistu. Kdykoli nastoupil, ukázal individuální kvalitu, ale nastavením je jinde, než jsem požadoval. Je výborný v zakončení, ale my jsme chtěli jít cestou agresivity, poctivosti, odpovědnosti, což u něj nehraje tak velkou roli.
Je rychlost v současném fotbale nejdůležitější prvek?
Jedna věc je rychlost lokomoční, kterou tréninkově moc nezlepšíte, protože hráč si nese genetickou výbavu. A pak je rychlost myšlení, která je ještě důležitější – okamžité přepínání po ztrátě míče. To se snažíme do hráčů vštěpovat. Máme rychlé hráče Faltu, Zahradníčka nebo Moulise. Je to důležitá devíza, která vám dává možnosti do hry, protože dnes je fotbal víceméně jen o rychlosti – pohybu i myšlení.
Musíte i vy měnit myšlení? Sigma se chtěla v lize stabilizovat, teď pokukujete po pohárech.
Po tom pokukuje hodně lidi v okolí. Jsem rád, že jsme na začátku nebyli alibisti. Já se slovu záchrana vyhýbal. Věřil jsem, že máme sílu na střed tabulky, možná i výš. Co se týče dalších ambic, tak směrodatný by měl být počet bodů po podzimu. Ale nyní bych nechtěl být velkohubý. Útok na poháry nikdo nečekal, možná teď si to všichni myslí.
Jenže přestupové období vám může vzít opory, které mají výstupní klauzule. A Sigma hledá majitele, finance potřebuje.
Klauzuli mají tři hráči, řešíme už alternativy, abychom hráče nevybrali jen z videa. Systematičnost je důležitá. Když přijde dobrá nabídka, nikdo je tu neudrží. To si musíme přiznat. Ale pokud se podaří stabilizovat klub, nebudeme prodávat za každou cenu. Bavíme se, že by odešli maximálně dva, které bychom chtěli nahradit. Výprodej? Ne!
Olomoucký trenér Václav Jílek gestikuluje v utkání z Plzní.
Když Sigma sestoupila, pochyboval jsem, zda jste tím pravým, kdo ji zvedne. Váš trenérský rukopis jsem na hřišti neviděl. Od vedení jste však dostal čas. Byl to bod zlomu?
Stoprocentně. Někdo říká, že dokáže týmu vtisknout tvář za měsíc, za dva. Nejsem přesvědčený, že je to v lidských silách. Ano, základní nastavení se dá vypracovat zakrátko, jenže automatismy se budují dlouho. My přišli do ligy a nešlo si vytvářet kádr k obrazu svému. V tuto chvíli se mužstvo i vztahy nastavené mezi hráči blíží k ideálu. Hráči tahají jeden za druhého, je konkurence, ale zároveň si všichni fandí. Důkazem toho byl naposledy rozhodující gól v Jihlavě. Všiml jste si?
Všiml. Slavit za střelcem Houskou přiběhli všichni náhradníci, jako první Jan Štěrba.
Ano, hráč, který šanci nedostal. Ale pracuje spolehlivě, a kdyby se dveře otevřely, je připraven okamžitě naskočit. Vypovídá to o atmosféře v týmu, bez toho by to nešlo.
„Reálná šance na to, abych vedl Spartu, byla. Ale upřímně si nemyslím, že bych v tu chvíli byl připravený na pozici hlavního trenéra.“ |
Dokážete se vcítit do sparťanského kolegy Stramaccioniho, který také potřebuje čas, jenže na Letné ho prostě není tolik? Sám jste ve Spartě působil.
Neznám jeho myšlení a nedokážu se do něj vžít, ale čas potřebuje určitě. Změn v kádru nastalo strašně moc a není v silách trenéra, aby za pět týdnů přípravy mužstvo nachystal. Pracovat s očekáváním na Spartě, kde se chce úspěch okamžitě, je velmi složité. Ale hráčský potenciál ve Spartě stoprocentně vidím. Jen je třeba vytvořit plně fungující tým.
Fandíte Spartě?
Když se hraje derby se Slavií, přeju Spartě. Ale teď je Sparta konkurent Sigmy, tak uvidíme, jestli to nebude přímý konkurent o zajímavé příčky. Až na Míru Baranka a Radka Kováče (členové realizačního týmu) už tam moc lidí neznám. Ze Sparty jsem si odnesl spoustu zkušeností, nádherné zážitky, i ty nepříjemné. To k tomu patří.
Když ve Spartě na jaře 2015 končil kouč Lavička, byl jste jednou z variant na post hlavního trenéra. Jak moc vážnou?
Nechtěl bych to rozvádět, ale reálná šance na to, abych vedl Spartu, byla. Stejně: upřímně si nemyslím, že bych v tu chvíli byl připravený na pozici hlavního trenéra.
Zatímco hráčům jste dal v reprezentační přestávce volno, vy jste byl s českou jedenadvacítkou coby asistent trenéra. Nechtěl byste si od fotbalu odfrknout?
Moji hráči měli jen víkendové volno. Přepínání z klubového nastavení na národní tým je složité, ale nic jiného nezbývá. Reprezentační trenér Lavička apeluje na to, abych se na svou práci plně soustředil.
Ale doma máte tři děti. Copak vaše paní nechce, abyste zůstával?
I já bych chtěl. Je to složitá situace hlavně pro ženu. Bez ní by to nešlo. Velký respekt. Určitě by se jí má pomocná ruka hodila, ale vybrali jsme si to a za pomoci dalších lidí se to dá zvládnout.
Trénovat reprezentaci je čest, ale neplánujete zvolnit?
Říkal jsem si, jestli to má význam i z pohledu tříštění sil. Sedím na dvou židlích, což není ideální pro klub ani reprezentaci. Víťa Lavička měl ovšem eminentní zájem, abych pokračoval. A náš vztah, to je věc, která se běžně nenosí. Bylo to pro mě důležité, protože Víťa pomohl mně, tak já chtěl pomoct jemu.
JEN DO MĚ! Václav Jílek se u jednoho stolu s fanoušky nevyhýbal žádným tématům.
Olomoucký trenér Václav Jílek
Vítězslav Lavička vám pomohl tím, že si vás vzal do Sparty?
A z profesní stránky mi dal hodně prostoru v tréninkové skladbě. Ne každý trenér to má tak nastavené.
Vnímáte fotbal podobně?
Kdybychom neměli společný pohled, bylo by to složité. Máme nastavené podobné principy, i na výběr hráčů se díváme podobnou optikou. Pro mě je výhoda, že se dostanu blíž k hráčům, které neznám.
Oba působíte jako nekonfliktní typy. Lidsky jste si sedli, že?
Víťa je klidnější než já. Dokonce někdo říká, že se do fotbalového prostředí ani nehodí. Já si myslím opak. Je přímý, férový k hráčům i k nám v realizačním týmu. Víťa si zakládá na přesnosti nebo dochvilnosti, což mi imponuje. Je to čestný člověk, to je hlavní důvod, proč tak dlouho spolupracujeme.
Je i pro Olomouc užitečné, abyste hlavnímu trenérovi doporučil hráče ze Sigmy? Na posledním Euru hrál Tomáš Chorý, teď však v kvalifikaci nebyl nikdo z vašeho týmu. Čím to?
V širším výběru byl Lukáš Buchvaldek, jenže teď v jeho situaci to nebylo možné (neprodloužil s Olomoucí smlouvu a připravuje se individuálně). A Jakub Yunis, který hostuje v Katovicích. Víťovi doporučuju hráče, o kterých jsem přesvědčený, že mají reprezentační úroveň.
Zato olomoucký záložník Šimon Falta byl teď s výběrem áčka.
To byla odměna za jeho práci. Pokud někdo vyčnívá v lize, pak do reprezentace patří. Ale při posledním utkání v Jihlavě se to na něm malinko podepsalo. Hlava nebyla úplně čistá.
Má na mezinárodní fotbal?
Byla to zkouška, prvotní zkušenost. Přišel do kontaktu s jinými hráči z Evropy, jiným tréninkovým procesem, nároky na vyšší rychlost. I to může být jedině ku prospěchu. Je konkurenceschopný – i díky rychlosti a kvalitě řešení. Co mu vyčítám, je menší agresivita. Ale ne všichni hráči takový atribut mají a prosazují se. Je nastavený na práci.
To je podstatná změna. O Faltovi se vědělo, že má talent, patřil do mládežnických reprezentací, ale prorazil až pod vaším vedením. Změnil jste mu myšlení?
Někteří hráči dlouho žijí z talentu, a ono to prostě nejde. Zásadní je přístup. Nastavení na tréninkovou dřinu, na posouvání hranic svých možností, aby nespoléhali jen na talent a technickou kvalitu. Šimon s tím problém měl, ale před sezonou jsem se mu snažil vysvětlit, aby to vzal za jiný konec. Pochopil. Dnes už se stylizuje do role hráče, který je schopný ostatní organizovat. Střední generace ročníku 1993 už by to vůbec měla brát na sebe.
Sigma zatím udivuje ligu, je druhá. Co na to kolega Lavička?
Vždy od něj mám první gratulace. Sleduje nás a fandí. Až budeme hrát na konci podzimu proti „jeho“ Spartě, bude rozpolcený. Necítím od kolegů závist, to potěší.
Chvála míří i na vás – za pohledný styl, kupu gólů. Užíváte si to s ohledem na loňský pád z ligy?
Na můj vkus je už trošku přejílkováno. Není to přece práce jednoho člověka, tady je výborně fungující tým, což je prvotní předpoklad úspěchu. S asistentem Laco Onofrejem se shodneme v požadavcích na hráče. Prošli jsme si těžším obdobím a teď máme Sigmu na místě, na kterém dlouho nebyla. Po horších letech vnímám změnu atmosféry v klubu – a to na mě působí nejvíc ze všeho.
