Převládla ve vás hlavně úleva?
Velká úleva, to můžu potvrdit. Do utkání jsme šli s vědomím, že ho chceme zvládnout, někdo říkal, že ho musíme zvládnout. Každý hráč šel do toho na sto procent. Úleva spíš než za mě osobně je za tým, který tuhle bodovou injekci potřeboval. Chtěl bych všem včetně vedení poděkovat za velkou podporu, kterou jsem cítil k mužstvu i mé osobě. Bylo to vidět na hřišti – hráli jsme týmově, táhli za jeden provaz. Chtěli jsme trošku ponížit individuální ego a zvládnout to ve prospěch mužstva, to se podařilo. Naprosto zasloužené vítězství, mohlo být i vyšší, byť vstup do utkání nebyl takový, jaký jsme si představovali. Dukla mě překvapila, dobře držela balon pod tlakem, nepanikařila. Na to, v jaké je situaci, se snažila hrát.
Jak se ponižují ega hráčů?
Třeba Kalvach chce řešit vše fotbalově i v těžkých situacích, Falta předržuje balony, chce vymyslet finální řešení a teď to tam nebylo. Byly tam jeden dva doteky, náběhovost. Odbouráváte to jednoduše – komunikací, obrazově, aby kluci to, co mají řešit jinak, viděli. Situace už byla kritická. Přebrali si to dobře.
Očima sigmákaTahy se trenérovi povedly „Konečně to byl poctivý fotbal na 1:0 – dát gól a nedostat. To je někdy důležitější než hrát pěkný fotbal. Fotbal z toho potom vyleze, ale body jsou pro nás důležitější. Chyby se vždycky udělají, ale hlavní bylo nedostat gól. Víme, že dopředu si šance vytvoříme, že gól můžeme dát, takže hlavně nedostat. Když se daří, tak se daří všechno, do čeho kopnete, dáte gól. Teď je to upracované, křečovité. Ale dali jsme gól ze standardky, to nám pomohlo. Nacvičovali jsme to den před zápasem na tréninku – protečovat roh na zadní tyč. Měl jsem to už na noze, gólman to vyrazil a Venca Jemelka už tam byl sám, uklidil to. Také Dukla chtěla kombinovat, nenakopávali to. Na hřišti už tak nevnímáte, jestli jste desátý, nebo poslední. Závěr je hektický, bojíte se, že dostanete gól, ale všichni pracovali na maximum. Do ničeho jsme je nepustili. Sem tam nás zatlačili, nechtěli jsme hru otevírat a napadat, ale hrát víc ze zabezpečené obrany. Mají to nepříjemné. Kdyby nebyli poslední, taky by se jim hrálo jinak. Naše horší koncovka není nervozitou, ale sportovní formou. Řešení není ideální. Já myslím, že to bylo od nás ale celkově dobré i se změnami v sestavě – Kuba Plšek se pral se stopery, udržel balony. Šimon Falta může hrát na kraji i v prostředku. Tahy, co udělal trenér, se povedly. Jestli zůstanu v sestavě? Doufám.“ Martin Hála |
Nakonec vás spasila branka Jemelky po rohovém kopu.
Tuším, že jsme dali první gól po rohovém kopu v sezoně. Následně jsme měli čtyři velmi dobré příležitosti na to, abychom navýšili výsledek. Druhý poločas už je taková klasika. Vedeme 1:0, jsme tabulkově ve složité situaci, potřebujeme každý bod, obava o výsledek na mužstvo někdy doléhá, ale popasovali jsme se s tím velmi dobře. Kromě jedné brankové příležitosti Holendy si dovolím tvrdit, že soupeř si další šanci nevypracoval. Byť jsme pak nebyli tak přesní, jak bychom si představovali, dovedli jsme utkání do zaslouženého vítězství, pro nás obrovsky důležitého.
Záložník Martin Hála nazval výkon poctivým fotbalem. Co konkrétně jste změnili, že to nešlo s nulou vzadu uhrát dřív?
To se musíte zeptat spíš týmu. Jestliže dokáže hráč najednou snížit nebo zvýšit hodnotu svého výkonu, tak je to zarážející. My se chceme prezentovat stejným způsobem ve všech zápasech bez ohledu na soupeře a to se nám nepodařilo stabilizovat. Pořád to přičítám dojezdu Evropy, přepínáním mezi atraktivitou těchto a ligových zápasů. Nezískali jsme tolik bodů, kolik jsme měli, a to na hráče také dolehlo. V tomhle utkání už to bylo prostě hop, anebo trop. Hodně jsme mluvili s hráči, chtěli jsme jim vtisknout míru odpovědnosti, aby to bylo vidět na hřišti, abychom působili daleko kompaktněji, zodpovědněji. Jsem rád, že se to povedlo. Je to způsob, jak se odrazit a postupně stoupat tabulkou nahoru.
Co vám pohovory s hráči ukázaly o morální síle, která jim chyběla před dvěma lety při sestupu?
Ještě na začátku týdne po porážce v Příbrami doléhal tlak a rozpoložení z neúspěchu, ale postupem času se emocionalita zlepšovala, zjednodušili jsme trénink, víc jsme se zaměřili na defenzivu, jednoduchost v zakončení. V klucích to vzbuzovalo dojmy dílčího úspěchu, přizpůsobili jsme brankové hry k tomu, aby byly jednodušší, a na druhou stranu, když šlo o defenzivní cvičení, abychom branky nedostávali, abychom si věřili, že ty situace jsme schopni ubránit. Když jsme měli den před zápasem ještě skupinový pohovor, tak už jsem cítil obrovské odhodlání. Ač je někdy velmi těžké rozmluvit některé hráče, tak reagovali velmi dobře. Byla z nich cítit ochota pracovat pro mužstvo a přenesli to do utkání. Jedna věc je totiž o tom mluvit a druhá zrealizovat to na hřišti.
I vy jste po Příbrami působil hodně sklesle. Také ve vás se v průběhu týdne měnilo nastavení?
Jednoznačně. Neúspěch v Příbrami jsem prožíval hodně silně, byl jsem přesvědčený, že to utkání vyhrajeme. Utekly nám dva zápasy po sobě – Bohemka a Příbram. Ve druhém poločase v Příbrami nebyla odpověď mužstva, zase jsme se dostávali do sestupového režimu – rozklepanost mužstva. Nebylo to příjemné. Ale podpora i lidí zvenku byla obrovská a zase vám naleje chuť do další práce a víru, že se to zlomí, otočí. Věřím, že nás to nastartuje a budeme se pomaličku dostávat tam, kam chceme.
Váš nový asistent Jiří Saňák sledoval první poločas z tribuny. Donesl do kabiny o přestávce zajímavé poznatky?
Je to záměr, který máme nejen do tohoto utkání, ale i dál do sezony, abychom měli informace z nadhledu, protože pro prostorové uspořádání je to přehlednější. Hlavně potvrdil věci, o kterých jsme byli zčásti přesvědčení, ale byly tam i impulzy směrem k týmu, takže za mě podařené. Je to způsob, jak obohatit informace pro tým o přestávce.
Zraněné máte všechny čtyři letní posily. Jak to s nimi vypadá?
Venca Pilař byl v individuálním režimu, od pondělí je s týmem. Možná bude potřebovat ještě týden. Juraj Chvátal je také od pondělí s týmem, tam je otázka, kam ho pustí rameno. U Pavla Dvořáka čekáme na další, komplexnější vyšetření, uvidíme, jestli to nebude na delší dobu, jde o svalové zranění. Martin Nešpor má výron v kotníku, to nebude na dlouho. On má práh bolesti posunutý, a pokud bude trošku možno, tak bude připravený. Věřím, že konečně nám to dojede do stavu, jakého chceme, abychom měli možnosti a nebudeme muset alternovat hráči, kteří vyšli loni z dorostu jako teď, byť mají před sebou nějakou kariéru. V této chvíli potřebujeme zkušenost a odvahu.
Hráli jste bez typického útočníka. Byl to problém?
To jsou věčné dotazy: hrajete na dva, na jednoho, na tři útočníky? V tom není podstatný rozdíl. Měli jsme tam Plška, neměli jsme Nešpora, Dvořáka. Vsadili jsme na kartu, která se nám v minulosti už několikrát vyplatila. Ani moc dalších možností jsme neměli. Těžké to je, když nemáte dostatek hráčů, kteří doplňují útočnou akci. My jsme to hlavně v prvním poločase doplňovali dobře, ve druhém už to takové nebylo. Je to o způsobu útočení celého mužstva, ne útočníkovi. I v tom jsem viděl změnu. Hlad po gólu byl daleko větší než v předchozích utkáních. Měli jsme spoustu brejkových situací, které jsme nedohráli.
Kolikrát stačilo dát už jen relativně snadnou přihrávku...
Jsem přesvědčený, že je to situací, která tady je – sebedůvěra hráčů není na takové úrovni. Někdy se spíš zbavují zodpovědnosti. Příklad: Tomáš Zahradníček jde situaci tři na dva a radši už hledá variantu, než aby to vzal na sebe, natáhl dalšího hráče a vylepšil pozici pro spoluhráče. To je otázka sebevědomí, rozpoložení, určitý strach: hlavně nepokazit. Pak to vede vždycky k tomu, že pokazíte. Musíme do nich nalít sebevědomí a potom budeme tyto situace dohrávat.
Potřebujete také ustálit stoperskou dvojici. Jemelka se Štěrbou jsou správnou volbou?
Jinou možnost jsme neměli, protože ve čtvrtek Honza Kotouč odešel z tréninku s tím, že měl problémy s tříslem. Na rovinu řeknu, že jsme ho chtěli do zápasu podržet. Zase se to otočilo. Honza Štěrba to zvládl s Vencou Jemelkou velmi dobře, neměli to jednoduché. Víme, že chybičky tam byly, někdy otevřenost středu obrany byla, ale gól nedostali. Budeme vycházet z něčeho, co funguje. Musíme se od něčeho odrazit. Stoperská dvojice zafungovala a nebudeme s ní zase teď točit.
Udržíte euforii v týmu, abyste na kompaktní výkon navázali i venku v Liberci?
Myslím, že nebude potřeba euforii povyšovat. Po zápase byla dostatečná. Dlouho jsem neslyšel vítězný pokřik, už jsem málem zapomněl slova. Z hráčů to tryskalo, cítím z nich odhodlání. Potřebovali si sáhnout na tři body po poctivém výkonu. Musíme to přenést. Nemůžeme se dívat, jestli hrajeme doma, venku, s oblíbeným, neoblíbeným soupeřem. Prostě jdeme a odrážíme se od poctivého výkonu, fotbalovost vyleze, o tom jsem přesvědčený. Potřebujeme hlavně zodpovědně bránit, to v předchozích utkáních nebylo.
