Jedenatřicetiletý ofenzivní záložník se stal z pondělí na úterý sparťanem. Jeho přesun na Letnou se začal řešit po večerním ligovém utkání s Českými Budějovicemi (1:1). Teplice ještě nevyhrály a se dvěma body ze čtyř zápasů jim patří až předposlední příčka.
Vachoušek byl kapitánem, po zápase šel podepsat zápis a když se vrátil do kabiny, volal mu manažer Pavel Zíka. "Řekl mi o Spartě, hodně mě to překvapilo," přiznal bývalý reprezentant.
Co se dělo potom?
Nechal jsem si to pro sebe, radši jsem to nikam neventiloval, protože nic nebylo dohodnuté. Došel si pro mě teplický ředitel Hrdlička a začalo se jednat. Musel jsem se rychle rozhodnout, aby mě mohli napsat na soupisku pro poháry.
Jak dlouho vám to trvalo?
Měl jsem na to asi tři hodiny, pár minut před půlnocí jsem si řekl, že do toho půjdu.
Co rozhodlo?
Je jasné, že mě lákaly poháry, Liga mistrů. Je to prostě Sparta. nová šance, nová motivace. Na druhou stranu pro mě odejít z Teplic nebylo lehké. Tady jsem doma, navíc nám letos nevyšel začátek. Je těžké v takové situaci mužstvo opustit.
S kým jste se radil?
Určitě s rodinou. Řekli mi, ať to jdu zkusit.
A co ten telefonát Řepkovi? Jste kamarádi, že jste mu volal o radu?
Právě že se osobně neznáme. Ale chtěl jsem slyšet jeho názor, bylo to pro mě důležité. Tomáš je duše Sparty, šéf kabiny. Chtěl jsem vědět, jak se k tomu staví.
Co vám odpověděl?
Abych šel. Říkal, že do Ligy mistrů moc chtějí postoupit. A že věří, že bych jim k tomu mohl pomoct.
Nebojíte se, že to nevyjde, že Žilinu neporazíte a pak všichni řeknou, že nákup Vachouška byl špatným krokem?
Takhle fotbalista přemýšlet nemůže. Nemám co ztratit. Nebojím se.
Ani reakcí náročných fanoušků?
Spartě by měli všichni v Česku fandit, aby se do Ligy mistrů dostala. Je to důležitý pro celý náš fotbal, když už všechny ostatní kluby v Evropě skončily. A fanoušci by svému mužstvu měli pomáhat. Co vím, tak ti sparťanští to tak dělají.
Přicházíte zatím na hostování do konce roku. Berete to jako záskok za zraněné a potrestané spoluhráče?
To ne. Kdybych to bral jen jako krátký záskok, neopouštěl bych domov. Chci hrát, proto jsem do Sparty šel.
Už jste mluvil s generálním sportovním manažerem Jozefem Chovancem? Co po vás bude chtít, na jakém postu byste měl nastupovat?
Mluvili jsme spolu zatím jen chvíli, podrobnosti jsme nerozebírali. Myslím si, že mě Sparta brala i kvůli tomu, že můžu hrát kdekoli. Ve středu zálohy, na kraji, v útoku. Na Spartu jedu až ve středu, tak uvidíme. V úterý jsem byl ještě v Teplicích, musel jsem si zabalit věci a rozloučit se s klukama v kabině.
Co říkali?
Nebylo to pro mě ani pro ně lehké. Byli jsme naměkko. Ale všichni mi Spartu přáli.
Před osmi lety jste byl slávistou, teď jste se stal sparťanem. Jak to berete? Neobáváte se, že fanoušci vám budou minulost ve zlém připomínat?
Fotbalista by měl vzpomínat na každé angažmá, ať už se mu povedlo, nebo ne. Já jsem se díky Slavii dostal do reprezentace a pak i do Marseille. Ale je to už hodně dlouho, co jsem tam byl. A když na mě bude chtít někdo kvůli Slavii křičet, musím se s tím vyrovnat.
