To o klubovém kouči Rossim v současné době říct nemůže. Osmadvacetiletého stopera totiž trenér Lazia v polovině února odstavil. "Nevím proč. Opravdu nevím," prohodil Rozehnal zastřeným hlasem.
Ještě 8. února byla jeho situace normální, hrál v základní sestavě proti Fiorentině (0:1). Pak odletěl na přípravný zápas českého týmu v Maroku (0:0) a od té doby ze sedmi utkání Lazia naskočil jen do jednoho a na pouhých osm minut.
Bez herní praxe se teď s národním mužstvem připravuje na důležitá kvalifikační utkání ve Slovinsku a se Slovenskem.
Davide, v jaké jste formě?
To vážně nevím. Sedm zápasů jsem nehrál, to je prostě fakt, na kterém nemůžu nic změnit.
Jste na kvalifikaci připravený?
To zase jo, hlavně po fyzické stránce. Mohl jsem víc trénovat, pracovat na kondici a na dalších věcech. Jsem připravený a pokud budu v sobotu ve Slovinsku hrát, tak do toho dám všechno, aby výpadek znát nebyl.
Proč v Laziu nenastupujete? Má to souvislost s únorovým přípravným zápasem českého týmu v Maroku? Nechtěli vás tam z Itálie pustit?
Do věcí kolem Lazia bych se nechtěl moc pouštět. Myslel jsem si, že pokud bych odehrál celý zápas a k tomu přidal dlouhé cestování, tak bych mohl o místo v Laziu přijít. Ale s trenérem Radou jsem se domluvil, že v Maroku odehraju jen poločas. A z Casablanky jsem letěl přímo do Říma. Dělal jsem všechno proto, abych byl hned den po utkání na tréninku a v dobré kondici.
Mluvil jste o vaší situaci s trenérem Rossim?
Právě, že vůbec ne. Když mě dřív vyndal ze sestavy na jeden dva zápasy, tak mi hned řekl důvody. Ale teď nic.
Nepřipadá vám to divné? Zvlášť když před dvěma týdny dostalo Lazio doma tři góly od podprůměrného Chieva.
Je to divné. Po mém návratu z Maroka jsme v prvním zápase remizovali, pak se vyhrávalo a kluci v obraně nehráli vůbec špatně. Trenér ke změně důvod neměl. Ale nevím, proč mě po tom Maroku přestal stavět.
Nechtěl jste za ním jít vy sám?
Nejsem z těch, kteří by po dvou zápasech hned chodili za trenérem a ptali se, co se děje. V Laziu se se sestavou vždycky točilo, tak jsem to nechal být. Ale když nezačnu hrát ani po posledních dvou porážkách, tak asi už něco podniknout musím.
Třeba v létě přestoupit?
Řeknu to takhle, není dobré, abych seděl na lavičce. Musím hrát co nejvíc, protože jen potom jsem na hřišti platný.
Měl jste někdy tak dlouhou pauzu?
Předtím v Newcastlu jsem sice dva zápasy nehrál, pak jsem naskočil, pak zase jeden zápas nehrál. Pořád se to střídalo. Ale abych seděl sedmkrát za sebou, tak to se mi nestalo.
Může být vaše situace problémem pro národní mužstvo? Co vám na to říkal kouč Rada?
Neřekl mi, jestli budu ve Slovinsku hrát, nebo ne. Ani jsme se nebavili o tom, jestli by mě situace v Laziu měla stát místo v sestavě. Pro mě je důležité, že mi trenér Rada pořád věří. Sice nemám herní praxi, ale fyzicky se cítím perfektně.
Dá se tedy říct, že jste se na národní mužstvo obzvlášť těšil?
To víte, že jo. Těšil jsem se na kluky, na atmosféru v mužstvu. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu, v poslední době toho na mě bylo moc. Mám šanci si zahrát dva zápasy a to by pro mě byl svátek.
A nastoupíte?
Zatím nevím, ani z tréninků to nejde poznat. Ale doufám, že v sestavě budu. Pokud ne, tak jsem připravený naskočit během zápasu.
