"Trenér v současnosti najde lepší fotbalisty než jsem já," uznává obránce Hamburku. Totéž včera sdělil po telefonu i mezinárodnímu sekretáři fotbalového svazu Jaroslavu Dudlovi. Je to ke vzteku. Tři zbývající kvalifikační zápasy - po Islandu a Maltě ještě s Bulharskem v Praze 6. října - vyjeví, zda tým postoupí přímo na šampionát 2002, či půjde do baráže nebo jeho naděje splaskne. Pere se o ni ve vyrovnané skupině s Dánskem a Bulharskem a v klíčové chvíli odpadávají hráči jako mouchy.
Většina zraněných by přitom klidně mohla nastoupit v základu. Chovanec tak musí improvizovat, nemůže počítat možná s polovinou sestavy. "Znervózňuje mě, že nemůžu o mistrovství bojovat," přiznává Vladimír Šmicer. "Na světovém šampionátu jsem nikdy nebyl, a kdyby nevyšel ten v příštím roce, už asi nikdy nebudu."
Místo, aby se žhavil pro reprezentaci, letí dnes Šmicer do Mnichova k vyhlášenému lékaři Müller-Wolfarthovi, protože se mu za tři týdny v neschopnosti potíže s achilovkami nezlepšily. Zvlášť zlé je to v mužstvu s obranou. Mimo Šmicra s Bergrem jsou na marodce defenzivní typy. "Být zdravý, asi bych měl šanci hrát. O to víc mě zranění štve," říká Tomáš Votava.
Patrik Berger minulý týden špatně došlápl na tréninku v Liverpoolu a poškodil si pravé koleno, s nímž už si dřív užil hodně trápení. Pojede s ním na vyšetření do amerického Vailu, teprve tam se uvidí, jak je vážné. Bergrova absence je pro národní tým těžkou ztrátou. "Patrik možná doplatil na neustálé cestování," uvažuje jeho klubový spoluhráč Šmicer.
"Během týdne byl s Liverpoolem ve Finsku, pak hrál Charity Cup ve Walesu a trmácel se do Drnovic na přátelák reprezentace s Koreou. Ztuhlé svaly jsou náchylnější ke zranění, mně se něco podobného stalo loni. Lidi nadávají, když se někdy omluvíme z přáteláku, tohle riziko ale nevidí." Do říjnového utkání s Bulharskem by chtěl být Šmicer fit, v totéž věří i většina ostatních zraněných. Kouč zase musí doufat, že mu do té doby nevypadne nikdo další...