Překvapila vás nabídka Liberce?
Ani ne, s libereckým ředitelem Kleiblem jsme byli v kontaktu snad už od mých 15 let. Liberec mě chtěl dlouho, ale v Brně jsem vždy měl smlouvu na několik let, takže to bylo složité. Teď už jsem však měl kontrakt jen rok, byl jsem dlouho zraněný a Brno navíc sestoupilo, takže to byla asi pro Slovan dobrá koupě. Přestupovou částku neznám, ale bylo to podle mě za pár korun.
V přípravě jste dostával šance, dával jste i góly. Počítáte, že dostanete šanci v základní sestavě?
Že bych si to na sto procent myslel, to ne, ale doufám, že od trenéra dostanu důvěru, i když útočníků je nás teď v Liberci opravdu hodně. Když nenastoupím v prvním kole od začátku, aspoň bych rád pomohl jako střídající hráč.
Jak vzpomínáte na své zranění, které jste před rokem utrpěl právě proti Liberci?
Na turnaji ve Včelnici jsem tři minuty před koncem šel do souboje s brankářem Přemou Kovářem a ten mi přelomil nohu. Utrpěl jsem frakturu holenní i lýtkové kosti a měl jsem naštípnutý kotník. K zápasu jsem nastoupil až za deset měsíců. Teď už je ale všechno ok.
Do Liberce jste přišel spolu s dalším brněnským útočníkem Rabušicem. To je trochu kuriozita, ne?
Taky jsem se divil. Já věděl dřív, že sem půjdu, než Michael. Ale oba máme stejného manažera a skončili jsme tady. Tak uvidíme.
Jak hodnotíte sílu a herní projev Liberce?
Zatím mám samé pozitivní zkušenosti. Tým hraje ofenzivně, což je pro mě jako pro útočníka jedině dobře. Dřív jsem se dostal do dvou tří šancí za zápas, teď do šesti. Jen je ještě proměnit...
