"To jsi viděl v lize, a podobně. Chápu je. Ale je to těžká profese," říká Zdráhal. "Já sudí nekritizuju." Až skončí s hraním, u píšťaly zůstane. "Ale mohu stihnout nejvýš divizi." Ač vyrostl na 197 centimetrů, nikdy o basketu nepřemýšlel. "Jak bych mohl, když při přechodu z žáků do dorostu jsem byl mrňavý a říkali mi pinďa. Až pak to začalo růst." Většinu kariéry prožil v Prostějově, první ligový zápas hrál za Ostravu proti Chebu.
Začal jako stoper, pak předstoper, poslední rok v Prostějově, odkud přišel do Bohemians, se už objevil v útoku a dal jedenáct gólů. "Tam už mě trenér Petržela nechal, když před rokem o mně vyhrál boj," vzpomíná Zdráhal. Tehdy uvažoval o Karviné a Bohdanči, příslib dal i Mostu, ale byli z toho nakonec Bohemians. "Takže jsem zažil rok boje o postup z druhé ligy a dočkal se. Na poslední zápas v "dolíčku" s Přerovem, kdy dal dva góly a pak se slavilo, vzpomíná dodnes.
Jeho povinností je být v mlýnici na hrotu a střílet góly. V lize dal zatím dva, ten poslední "zlatý" v neděli v poslední minutě v Brně: znamenal bod. Dává góly hlavou a nohou tak napůl. Miluje hlavně centry. "Ale teď je jich nějak málo." Má také za povinnost se vracet, jakmile se jeho obránce vydá vpřed, a jistit soupeřovy standardní situace u vlastní brány. Takže lítá a připomíná fanouškům "klokanů" kdysi proslulého bojovníka Sloupa. Mají ho rádi.
Ne vždy hraje, někdy je střídán, někdy střídá. "To je věc trenéra, rozhoduje se o sestavě podle soupeře." "Je to technický hráč, umí se prát, ale střídá skvělé zápasy se slabšími," říká trenér Vlastimil Petržela. "Někdy jako by teprve něco doháněl z minulosti. Proto mu dám někdy pauzu jako teď nedávno v poháru. Ale zaplaťbůh, že ho mám.
Začal jako stoper, pak předstoper, poslední rok v Prostějově, odkud přišel do Bohemians, se už objevil v útoku a dal jedenáct gólů. "Tam už mě trenér Petržela nechal, když před rokem o mně vyhrál boj," vzpomíná Zdráhal. Tehdy uvažoval o Karviné a Bohdanči, příslib dal i Mostu, ale byli z toho nakonec Bohemians. "Takže jsem zažil rok boje o postup z druhé ligy a dočkal se. Na poslední zápas v "dolíčku" s Přerovem, kdy dal dva góly a pak se slavilo, vzpomíná dodnes.
Jeho povinností je být v mlýnici na hrotu a střílet góly. V lize dal zatím dva, ten poslední "zlatý" v neděli v poslední minutě v Brně: znamenal bod. Dává góly hlavou a nohou tak napůl. Miluje hlavně centry. "Ale teď je jich nějak málo." Má také za povinnost se vracet, jakmile se jeho obránce vydá vpřed, a jistit soupeřovy standardní situace u vlastní brány. Takže lítá a připomíná fanouškům "klokanů" kdysi proslulého bojovníka Sloupa. Mají ho rádi.
Ne vždy hraje, někdy je střídán, někdy střídá. "To je věc trenéra, rozhoduje se o sestavě podle soupeře." "Je to technický hráč, umí se prát, ale střídá skvělé zápasy se slabšími," říká trenér Vlastimil Petržela. "Někdy jako by teprve něco doháněl z minulosti. Proto mu dám někdy pauzu jako teď nedávno v poháru. Ale zaplaťbůh, že ho mám.
