Předtím působil ještě v Lecce a Veroně, celkem v druhé a třetí italské nejvyšší soutěži nasbíral přes padesát startů.
Nejspíš si ho pamatujete, když hrával ligu za Jablonec. Potom marně zkoušel prorazit ve Spartě. Kladno tak je jeho třetím českým týmem, s nímž hraje ligu. V nedělním zápase, jenž skončil bezbrankovou remízou, odehrál plných devadesát minut, ač se s týmem připravoval jen několik poslední dní.
"Kondičně jsem to snad zvládl. Fotbalista vždycky chce hlavně hrát," řekl sedmadvacetiletý středopolař.
Jenže on čtyři měsíce pořádně nikde nenastupoval, navíc trénoval jen doma a sám či s divizním týmem Živanic ve východních Čechách.
"Nebylo to lehké, abych se připravoval sám. A kluci zase mohli až po práci," líčí Herzán. "Můj italský manažer mi sliboval, že něco najde. Čekal jsem doma, ale nic nevyšlo."
Křištálová lupa A tak vybral Kladno. Doslova vybral. Sám sondoval a zjišťoval, v kterém klubu by dočasně mohl najít místo. A zjistil, že právě kladenský tým teď kosí zranění.
"Zavolal jsem Lukáši Killarovi, který tady hraje. Spolu jsme začínali s fotbalem v Pardubicích."
A kladenský kapitán zjišťoval a angažmá domluvil.
"Předtím jsem měl ještě i jiné možnosti, ale nabízeli mi smlouvy na dva, tři roky, a to jsem nechtěl," vysvětluje Herzán. "Kontakt byl i s Jabloncem."
Tak vyšlo Kladno. Kouč Martin Hřídel ho hned nasadil do základní sestavy, ale před soupeřem novou tvář tajil. "Sice je tu s námi chvíli, ale je to velká posila," chválil trenér.
Herzán v Kladně zůstává zatím do zimy.
"Chtěl bych jít ještě do ciziny."