Urblík jednu branku vstřelil a patřil mezi nejlepší na hřišti. „Ke každému utkání přistupujeme, jako bychom ty předchozí nevyhráli. Jdeme s pokorou, ale také s odhodláním. Pracujeme jako tým jeden za druhého. Trenér nás zocelil a zatím to funguje,“ líčil Urblík.
Je to pro vás hráče samotné překvapení, že jste jaro rozjeli takovým způsobem?
Asi ani my hráči jsme nečekali, že ze čtyř zápasů budeme mít dvanáct bodů. Jsme za to strašně rádi, moc nám to pomohlo, ale stále ještě nemáme vyhráno. Pořád potřebujeme získávat další body, tohle na záchranu nestačí.
Bylo to proti Dukle těžší o to, že jste byli favorité? V minulých kolech to tak nebylo.
Trenér nám zdůraznil, že musíme zůstat nohama pevně na zemi. Stále je před námi těžká práce, ale díky bohu, že nám to zatím jde. Neseme se na vítězné vlně, což si myslím, že bylo znát. Vyhráli jsme čtyřikrát v řadě, takže si musíme zvykat, že úplný outsider už asi nebudeme.
Jak byste popsal ten váš gól?
Viděl jsem volný prostor, a tak jsem si tam naběhl. Sice jsem si balon nepřebral úplně ideálně, ale ta rána mi poté sedla přesně tak, jak jsem chtěl. Byla to první trefa po zranění a o to jsem byl šťastnější.
Kam až se chcete dostat? Koukáte i směrem nahoru nebo raději stále pod sebe?
Tak na titul to asi nevyjde (smích). Samozřejmě chceme skončit co nejvýš. Do konce sezony nás čeká hodně soupeřů, ještě se to může otočit. Zatím se nám herně daří, góly nám tam padají, takže jen tak dál.
Jak vám na hřišti pomáhá sebevědomí?
Je to něco úplně jiného. V kabině je skvělá nálada, tréninky vypadají jinak. Na podzim byla katastrofa jít do šatny, všichni jsme měli svěšené hlavy. Nyní je to přesně naopak.
Vy jste si troufnul na „zidanovku“, i jiní spoluhráči zkoušeli kličkovat. Je to právě ukázka vašeho sebevědomí?
Samozřejmě se ta pohoda přenese i na hřiště. Vychází nám to i jako jednotlivcům, každý si věří a podle toho to vypadá. Snad bude štěstí při nás dál.
Co trenér Svědík změnil, že máte za čtyři jarní klání více bodů než za celý podzim?
Nechci hodnotit minulého kouče. V zimě jsme tvrdě pracovali. Troufám si říci, že ani jeden tým neměl takhle těžkou přípravu jako my. Momentálně z toho těžíme. Pan Svědík je super a jsem rád, že pod ním mohu hrát.
Ze slovenské jednadvacítky znáte Pavla Hapala. Myslíte si, že může Spartu pozvednout?
Myslím si, že určitě, ale všechno chce svůj čas. Vážím si ho jako člověka i jako šéfa lavičky. Má za sebou výbornou kariéru, ve Spartě byl i jako hráč, takže to tam zná. Působil v bundeslize, trénoval v Polsku a na Slovensku. Rozhodně má svoje kvality.
Bude vám chybět v reprezentaci?
Určitě bude chybět, ale přijde někdo jiný. Tak to ve fotbale chodí. Vydal se klubovou cestou, šel do Sparty a já mu přeji hodně štěstí.
