Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uličný: Neblbni, nikdy nebudu jako ostatní

Olomouc: Petr Uličný - Olomoucký trenér se loučí s fanoušky, zápas s Teplicemi byl jeho posledním domácím. | foto: Luděk PeřinaMF DNES

28 2006
Zlín - Když mluví a trénuje, je Petr Uličný k nezastavení. Při rozhovoru mu musíte skákat do řeči, abyste se vůbec dostali ke slovu. Je jako gejzír a ve vodopádu vět přechází mimoděk z vykání na tykání a naopak, aniž by to posluchači vadilo. A při trénování? Šestapadesátiletý muž naskočil do první ligy v roce 1993 a od té doby ji vyjma drobných pauz neopustil.

Je to unikátní bilance, žádný ze 107 koučů, kteří prošli nejvyšší soutěží, se nemůže Uličnému rovnat. Nikdo také nenasbíral coby trenér v první lize tolik zápasů. Uličný jich má 347 a tvrdí: "Jsem na to hrdý."

Od příští sezony povedete Zlín, s nímž jste před 13 lety v lize začínal. Nenapadlo vás, že kruh se uzavřel?
Vy jste dobrý! No, třeba to tak i může být. Ale já si spíš říkám, že začínám nové kolečko.

Tohle je vaše celkem deváté angažmá, nasbíral jste v nich 347 prvoligových
zápasů. Děsí vás to číslo, nebo jste na něj pyšný?
To druhé. Jsem na něj hrdý, protože to číslo v sobě zahrnuje zhruba deset let víkendů s fotbalem. A mám víceméně stejnou bilanci vítězství a proher, takže tam byla euforie i zklamání. Bylo to náročné, ale stálo to za to. Vždycky jsem si vážil fotbalistů, kteří měli 400 startů v lize. Třeba se mi to jako trenérovi taky povede.

To by bylo úctyhodné.
Já nejsem vyvolená hvězda. Nejsem vyvolený třeba jako Karel Brückner, abych vedl reprezentaci. Nebo abych vedl tým v Lize mistrů. Jsem ale vyvolený tím, že mám za
sebou nejvíc klubů a startů. To už něco znamená, když tě osloví devět manažerů. To už musíš něco umět.

Oslovilo vás devět manažerů, ale proč v Česku nejde vydržet stejnou dobu na jednom místě? Alex Ferguson je v Manchesteru přes 20 let.
Ferguson? Prosím vás! To nemůžete srovnávat, to je jiná kultura. Žádný český trenér nemůže vydržet v klubu déle než tři roky. Nemůže!

Proč ne?
Protože se okouká funkcionářům. Čeští funkcionáři potřebují změnu. Naposledy jsem byl teď v Olomouci tři a půl roku, přitom Standa Griga říká, že maximum je 18 měsíců, a já už před 10 lety tvrdil, že životnost trenéra je u nás dva roky. Uličný je strašně silný první dva roky: má v sobě náboj, hráči ho neznají. Má úžasný věci, který mu každý žere. Po dvou letech se jen opakuje a nemá to kouzlo.

Stává se z toho rutina?
Nemůžete pořád hledat nový podněty. Franta Straka zkusí tatarský biftek, ale když to udělá třikrát, už to nepomáhá. Já obejmu hráče jako své syny a se slzami v očích jim poděkuju, jak je mám rád. Tři zápasy budou jezdit jako pily, ale pak už to také nepůjde.

Takže se okoukáte i hráčům?
U hráčů není problém. Bavil jsem se s Radimem Kučerou, jestli mají hráči pocit, že jsem opotřebovaný. Prý: Kdepak! To je problém mezi funkcionáři a trenérem. Víš,
kdy jsem vycítil, že přichází v Olomouci můj konec?

Povídejte.
Vyhráli jsme na Spartě a tam vyhrát, to je něco! Dříve bychom si šli sednout a najednou mně nikdo nepodal ani ruku, nepoděkoval mi. Pak vyšlo brzy ven, že končím, což mi vadilo. Sám jsem trošku obtížně hledal motivaci a hráči mi sice slibovali, že budou hrát za trenéra, ale – prosím vás – těm je to jedno, jestli je tady Uličný, Straka, Hřebík, nebo Pešice. I když vztah s nimi máte, já mám pět šuplíků a...

Promiňte, jakých pět šuplíků?
Už jsem trénoval moc hráčů, víte? A mám pocit, že mě hráči berou, že jsem u nich populární. Ale nezavděčíte se všem. A tak mám ty Standy Vlčky, Radimy Kučery, zkrátka hráče, které mám rád, a myslím, že i oni mě, v prvním šuplíku.

Petr Uličný

- nejzkušenější trenér v první lize, který v minulé sezoně vedl Olomouc a pro tu novou se upsal Zlínu

- narozen 11. února 1950 v Uničově, je ženatý, má dva syny Petra (31) a Tomáše (24)

- jako hráč se prosadil až do Sparty

- často návštěvníkem disciplinární komise za nevhodné chování

Angažmá v lize
Zlín (červenec 1993–červen 1994)
Brno (červenec 1994–květen 1996)
Ostrava (červenec 1997–září 1997)
Plzeň (říjen 1997–únor 1999)
Žižkov (březen 1999–září 1999)
Opava (březen 2000–květen 2000)
Hr. Králové (červen 2000–listopad 2002)
Olomouc (prosinec 2002–květen 2006)
Zlín (červen 2006– ?)

Bilance: 347 zápasů, 122 výher, 100 remíz, 125 proher.

Nejvíc zápasů v lize
1. Petr Uličný 347
2. Jiří Kotrba 316
3. Pavel Tobiáš 311
4. Karel Večeřa 245
5. Vlastimil Petržela 205

To jsou pomyslné šuplíky?
Ano a devadesáti procent hráčů je v těch horních. Pak je 10 procent dacanů, co jsou ve spodním šuplíku. To jsou takoví ti darebáci, jména vám neřeknu, ale navzájem se nemáme rádi.

Byl někdo v Olomouci, kdo vás neměl rád?
Určitě! On to ví, já to vím. V každém klubu je někdo takový. Hráči, co je sestřelím, a oni provokují, neuznávají vás, ale musíte s tím žít. Když jsem se loučil v Olomouci, říkal jsem hráčům to samé vždycky.

A to?
Všechny vás považuji za bombarďáky, mám vás rád jako syny. Jsou krásné okamžiky a jsou okamžiky špatné. A teď přichází loučení. A tím loučením začíná nová etapa a
vy v té nové etapě nesmíte špinit trenéra. Stává se, že špiníte mého kolegu, konfrontujete nového trenéra se starým a ten starý pak vždy vypadá jako debil. Nedělejte to! Jste inteligentní hráči a myslete jen na to dobré, co vám Uličný dal, a to špatné dejte pryč. Abychom se potom potkali a znovu se mohli obejmout.

A objímáte se?
No jéje! Kolik mě objímá kluků, které jsem dřív trénoval! Já jich trénoval spousty a teď mně dávají góly. Mně dá gól Holeňák, krásný člověk, ale zařízne mě. Mně dá gól Vlček, další krásný člověk. Mě zařízne gólem Pikl, Otepka mě zařízne. Zařízne mě,
já nevím, třeba Švach. Když s někým hraju, tak si dopředu říkám: Ty vole, kdo ti zase dá gól! Tesařík mě pořád porážel. Krmaš! Jirka Sabou – břink! 1:0 v Teplicích! Pak už nemám koho hlídat, manželka říká: Co se divíš, vždyť jsi trénoval každého. Ti kluci
mně dělají body dolů, ale mám je moc rád. Jsou v šuplíku nahoře.

Dole jsou ti, co vás pomluvili?
Jo, ale já je tam stejně nechci dát. Když je potkám, povídáme si, jsem v tomhle splachovací. Já je mám víc rád, než oni mě neradi.

Nezavinil jste si to někdy sám, že každému nesednete? Třeba v Brně se po vašich slovech urazil Dostálek.
Ríšu jsem měl rád, ale narodilo se mu dítě a on byl na tréninku nepřítomný, tak jsem mu řekl: Myslíš na to svoje dítě! A on se urazil. Nebo Radek Slončík mě neměl rád. Vytknul jsem mu, že šel místo na mistrák do porodnice. To je nová doba! Když já
rodil dva kluky, hrál jsem mistráky. Možná jsem to tenkrát Radkovi necitlivě
řekl, pak jsem se mu omluvil, ale on už mě v novinách natřel. Ale to se stává všude! Když jsem trénoval Vlčka, tak jsem ho seřval a on mě ještě pochválil, že to potřeboval.

Uličného deset nej

Nejlepší fotbalista - Ronaldinho. Nejoblíbenější klub - Dřív AC Milán, teď Barcelona a Chelsea.
Nejoblíbenější jídlo - Řízek s bramborovým salátem a knedlo vepřo zelo.
Nejoblíbenější pití - Pivo nebo dobré víno.
Nejmilejší činnost - Setkání s přáteli a tenisová čtyřhra.
Nejkrásnější město - Kroměříž.
Ideální dovolená - S rodinou za krásami Francie.
Nejoblíbenější hudba - 60. a 70. léta, Pavel Bobek a Petr Spálený.
Nejoblíbenější filmy -Napínavé thrillery s happy endem.
Nejoblíbenější roční období - Léto.

Řvete i na nadřízené?
Naposledy jsem vyřval vedení v Olomouci. Pak mě to mrzelo. To je zkrátka ten impulzivní Uličný! Pokoru mám, uznávám hierarchii, ale někdy vybouchnu, protože si myslím, že je to moje právo, že jsem taky velkej manažer, když mám velkou
zodpovědnost, velký kompetence, dobrý plat. Ale ti chlapi ve vedení, jim se to nelíbí. A pak začnou: Co kdybychom ho vyměnili?

Zkoušíte se chovat jinak?
To bych nebyl já. Jako bych si sedl na lávku a díval se mlčky na zápas. To nejde. Petr Uličný to neumí.

Ale už jste se přece změnil. Dřív jste býval vulgární a teď nejste.
Přesně tak! To jsem se hodně změnil, ubližovalo mi to. Neměl jsem dobrou pověst a dneska, kdyby trenéry angažovali do klubů diváci, neměl bych o práci nouzi, chtěli by mě všude. A je to i proto, že jsem se změnil, už nejsem vulgární. Třeba k rozhodčím:
jsou to mladí kluci, i oni se ke mně chovají pěkně, mají respekt.

To jsou zvláštní slova vzhledem k nedávné aféře s úplatnými sudími.
Je to zvláštní. Řeknu upřímně: Mě nikdo neřeže, zatímco dřív mě řezali neustále. Rozhodčí pískají daleko líp. Byly doby, kdy jsem byl nepříčetný, chodil jsem do hřiště, šéf disciplinárky pan Károlyi mě pořád zval. Teď se to změnilo.

I směrem k hráčům?
Když je někdy v kabině sprostě seřvu, tak jim řeknu: Sakra, už mě za patnáct let znáte, tak přece víte, že vás někdy seřvat musím.

Když jste rozčilený, musí z vás jít strach.
Oni ze mě hráči mají strach, to si pište, že mají. Ale já jim říkám: Berte to chlapsky, pokud jste nějaký měkkoty, tak se omlouvám a ptám se (rozhodí ruce, až srazí z blízké televize ovladač, a strašně zařve): Vadí ti to, nebo co?  A je pohoda! Někteří si stěžovali, že jsem je seřval, a pak kvůli tomu nemohli hrát. To je alibismus. Nesmysl!

Co jste vlastně řval na olomoucké vedení?
Pánové! Ještě jednou opakuji! Uličný končí! Nemá mužstvu co dát! Tři roky je
maximum! Byl jsem tehdy naštvaný. Nakonec jsem ještě půl roku pokračoval, ale jako na vojně jsem počítal, kdy bude konec.

Takové to bylo utrpení?
Velké utrpení. I když vztahy mezi námi zase budou dobrý. Jirkovi Kubíčkovi,
manažerovi Olomouce, jsem povídal: My musíme být kamarádi, protože
ty máš obrovskou sílu, a když nebudeme kamarádi a ty mě pomluvíš, nikdo mě nekoupí! Přísahal mi, že mě pomlouvat nebude. Já měl ale navíc strach, že s Olomoucí spadnu. Nemohl jsem spávat, rozumíš?

Jak se mladý mozek
pere se starým tělem

Mazák mezi prvoligovými trenéry Petr Uličný má jasno. "Chci tohle povolání dělat, dokud mě bude bavit. A zatím mě baví hodně."

Když s koučem Zlína mluvíte, nepřijde vám, že se bavíte s mužem, jemuž pomalu táhne na šedesátku.

I on sám přiznává, že se tak necítí: když jde na pivo se svými vrstevníky, vidí prý, jak jsou jiní.

"Pokud pracuješ s mladými kluky, máš pořád mladý mozek," vysvětluje Uličný. "Mluvíš s nimi o babách, snažíš se i oblékat jako oni, hodně spíš, a tak jseš v hlavě jako mladý ogara!"

Má to i své záludnosti. Před časem hrál Uličný exhibiční zápas proti Amfoře, fotbalové jedenáctce umělců. Viděl prostor k zaútočení a "mladý mozek" mu napověděl: narážečka a jdi!

"Tak jsem šel," líčí kouč. "Najednou mi ale herca (srdce) začala divoce v hrudníku lítat, tak si rychle povídám: Ty vole, neblbni, choď po tom hřišti jako ty celebrity." Jedno je jisté, „starý mladý muž“ v lize jen tak končit nehodlá.

Protože už jste sestup zažil?
No sakra! To víš, že jo! Já byl king, nikdy jsem si nepřipouštěl, že bych mohl spadnout z ligy. Když jsem spadnul s Opavou, bylo to pro mě jako malá smrt. Bojoval jsem jako sviňa, ale fotbalový bůh ten sestup asi chtěl a nazdar! Sestup nikomu
nepřeju, tím spíš, že já mám všechny trenérské kolegy rád.

Vážně mezi nimi nemáte nepřítele?
Ne. Kdysi jsme si vlezli do vlasů se Zdeňkem Ščasným, ale to jsem udělal chybu já.

On na vás před novináři zaútočil, že jste při vzájemném zápase hodně
sprostě nadával.

Asi tak, už je to za námi. Zdeněk je dobrý člověk. Všichni jsou dobří.

Není to spíš tak, že vy jste šťastná povaha a vidíte ve všech dobré lidi?
Já u nich hledám jen dobré věci. Vadí mi akorát, když mě někdo pomluví.
Všímám si toho u hráčů v kabině: řeknu vtip, dvanáctse jich směje a jeden
se mračí a třeba řekne: Tréňo, pojďme už trénovat. A to já už si myslím: Aha, chlapče, jdeš do posledního šuplíku! On si ubližuje, i když i s ním musím vyjít. Ale takový David Zoubek, pořád se směje. Vlček, pořád se směje, nikdy neměl kyselý oči.

I hráči o vás mluví, že jste svéráz.
Proč bych měl napodobovat něčí chování?  Že prý se teď nosí krásný vystupování. Wenger! Ferguson! A já mám být stejný? Proč, ježišmarja, neblbni! Nemůžeme být
všichni jako Láďa Škorpil, když to v sobě nemáme. A oni zase nemůžou napodobovat nás, protože by vypadali jako šašci! Nechejme si každý svoje i se všemi chybami a přednostmi. Co je rozhodující, jsou výsledky.

K vám patří i šméčka. Říkám to správně?
Ano, hanácky šméčka. Fligny. Šmé. Těch mám hodně. Třeba v Brně jsem hráčům před týmovým doktorem říkal: Hele, vy jste šlechta! Dívej, tady ten doktor, to je primář!
A jak on by chtěl být fotbalistou a je jen primář! Chudák doktor stál a koukal. Tak to jsou šmé, provokace. Přitom pro mě jsou doktoři samozřejmě mnohem větší šlechta.
Anebo víš, co mě hrozně baví?

Netuším.
Dělá mi dobře, když někdo řekne: Ježišmarja, já vás odněkud znám! Tak mu hned říkám: Znáte Bolka Polívku? Tak já jsem jeden z těch borců, co mu pomáhají v Manéži. Mladší syn Tomáš teď otevřel vinotéku a tam mi jeden chlapík povídá:
Jó, chodíte na Zubra, na pivo, že jo? Ale dlouho jste tam nebyl. A já: Tož a chodíte na fotbal? On hned: Chodím! Á, vy jste od Vojty Nehery, to je na olomouckém stadionu
údržbář. Povídám: Skoro jste to trefil, já jsem trenér. Chlapík hned: Ježíš, pane Uličný, já se omlouvám!

Pane Uličný, máte strach z mladší konkurence?
Ne. Vždycky říkám: Chlapci, já vím, že chcete, abych už šel do prčic, ale vydržte. Ještě potřebuju nějaké kvalitní angažmá. Nedávno dostávali trenérské diplomy Frýdek,
Suchopárek, Mucha, Hoftych. Vytáhl jsem z peněženky dva tisíce a říkám: Kurňa, který jste mi dal ty prachy, abyste tu zkoušku udělal? A všichni se smáli. Mám rád, když je veselo.

Autor:


Fortuna liga 2018-19 s novým hracím modelem

Fobalová liga začíná v pátek 20. července v 18.30 zápasem Dukla - Plzeň. Hrát se bude podle nového formátu s nadstavbovou částí. Po 30 kolech se týmy rozdělí na tři skupiny. První o titul o šesti týmech, druhá o možnost postupu do Evropské ligy o čtyřech mužstvech (bude se hrát pohárovým způsobem) a třetí o udržení opět o šesti družstvech. Titul obhajuje Plzeň, nováčky jsou Opava a Příbram.

Pavel Bucha, Luděk Pernica, Vladimír Coufal, Alexandru Baluta, Martin Nešpor, Alexandru ChipciuUroš Radakovič, Michael Krmenčík, Josef Hušbauer, Nicolae Stanciu

Mistrovství světa ve fotbalu 2018

Tabulka ligy

Známky

Góly

Mužstvo Z V R P S B
1. Bohemians Praha 1905 0 0 0 0 0:0 0
Dukla Praha 0 0 0 0 0:0 0
FK Jablonec 0 0 0 0 0:0 0
MFK Karviná 0 0 0 0 0:0 0
FC Slovan Liberec 0 0 0 0 0:0 0
FK Mladá Boleslav 0 0 0 0 0:0 0
SK Sigma Olomouc 0 0 0 0 0:0 0
Slezský FC Opava 0 0 0 0 0:0 0
FC Baník Ostrava 0 0 0 0 0:0 0
FC Viktoria Plzeň 0 0 0 0 0:0 0
1. FK Příbram 0 0 0 0 0:0 0
SK Slavia Praha 0 0 0 0 0:0 0
1. FC Slovácko 0 0 0 0 0:0 0
AC Sparta Praha 0 0 0 0 0:0 0
FK Teplice 0 0 0 0 0:0 0
Fastav Zlín 0 0 0 0 0:0 0

Nejčtenější

Favorit, nebo zázrak? Francii čeká ve finále nadšené Chorvatsko

JSME VE FINÁLE! Chorvatský fotbalista Josip Pivarič slaví na mistrovství světa...

VIDEO Před dvaceti lety se potkali v semifinále. Teď si to Francouzi a Chorvati rozdají v zápase o zlato:...

Fotbalový šampionát narušila čtveřice aktivistů ze skupiny Pussy Riot

Finálový zápas Mistrovství světa ve fotbale narušila čtveřice výtržníků, která...

VIDEO Finálový zápas mistrovství světa ve fotbale v moskevských Lužnikách musel být na chvíli přerušen,...



Belgie - Anglie 2:0, v boji o bronz rozhodli Meunier s Hazardem

Fotbalisté Belgie obsadili na mistrovství světa třetí místo.

VIDEO Belgičtí fotbalisté získali první cenný kov z mistrovství světa – Anglii na turnaji porazili i...

Francouzští mistři: odvážný kouč, tryskáč Mbappé i útočník bez gólů

JE TO DOMA. Francouzští fotbalisté slaví vítězství 4:2 nad Chorvatskem, stali...

Rozjížděli se pozvolna. Ale od začátku vyřazovací fáze byli Francouzi na fotbalovém mistrovství v...

PROGRAM MS ve fotbale v Rusku (14. června - 15. července 2018)

LOS MISTROVSTVÍ SVĚTA. V pátek 1. prosince se účastníci šampionátu dozví...

Fotbalové mistrovství světa vyhrála Francie. Druhý triumf v historii si zajistila finálovým skalpem...

Další z rubriky

Už žádné klacky, slibuje před sezonou plzeňský šéf Šádek

NA TANKU. Fotbalisté Plzně slaví mistrovský titul.

Šest přípravných zápasů, šest vítězství. Až v generálce na ligu proti Dynamu Kyjev fotbalová Plzeň...

Trézéguet stále přijít může, živí naději slávistický kouč Trpišovský

Jindřich Trpišovský udílí pokyny fotbalistům Slavie v přípravě proti Slovanu...

Před pár dny se zdálo, že přestup Mahmúda Hasana, hrajícího pod přezdívkou Trézéguet, do pražské...

Uvidíme, jak se kouč rozhodne, říká před startem ligy plzeňský Procházka

Plzeňský Roman Procházka (vlevo) a Vojtěch Machek ze Sokolova.

Do Plzně přišel slovenský záložník Roman Procházka z bulharského Levski Sofia s jasným úkolem –...



Najdete na iDNES.cz