„Bylo to krásný. Člověk se vrátí nohama na hrací plochu, kde to strašně dobře zná, kde si to užíval. Už to, že jsme mohli hrát na hlavním stadionu, je pro kluky odměna. Dodalo to tomu úplně jiný náboj. Byl to zápas se vším všudy,“ povídal.
Hanáky vedl do jejich prvního zápasu v historii UEFA Youth League neboli juniorské Ligy mistrů proti slovinskému NK Maribor. V minulém roce trénoval výběr Sigmy do 16 let a v létě se přesunul k devatenáctce, která v uplynulé sezoně vyhrála titul v celostátní lize dorostu.
„Když jsem skončil v Sigmě a šel jsem do Rakouska, tak jsem při hraní začal tady trénovat starší žáky. Práce, i když je náročná, mě strašně naplňuje. Jsem spokojený,“ říká.
Trenérskou vážnost mu dodávají i šediny, které v šestatřiceti letech zvýrazňují moderní sestřih.
„Jako trenér je výborný. Umí si udělat srandu, ale vyžaduje tvrdou práci. Pro nás super,“ povídá křídelník Jakub Matoušek, jenž už patří do kádru ligového áčka.
Janotka si jej mohl vytáhnout, neboť pravidla soutěže umožňují napsat na soupisku až pět hráčů ročníku 1999, kteří v minulé sezoně dopomohli k titulu, ale nyní již hrají ve starší kategorii. Do utkání však mohou zasáhnout jen tři. Defenzivu Mariboru hbitý štírek zlobí vytrvale a hlavičkou po centru z levé strany překonává brankáře Jurcu.
Také další dvě trefy zaznamenají hráči, kteří se už snaží sbírat minuty v dospělém týmu Sigmy - Tomáš Zlatohlávek a Ondřej Zmrzlý.
„Devadesát devítky patří k top ročníkům, které tady kdy byly. Podílely se na třech gólech ze čtyř,“ pochvaluje si Janotka správnou volbu. I díky nim Sigma přejede vrstevníky ze Slovinska 4:1.
Byla kvalitnější. Jen kvůli špatné koncovce skončila první půle 1:1, ale na začátku druhého poločasu Olomoučtí zasadí soupeři tři rány během sedmi minut. „A bylo hotovo,“ oddechl si Matoušek.
Utkání přihlíží dva tisíce diváků, mezi nimi také A-tým Sigmy nebo mnoho hráčských legend klubu.
Slyšet je ale hlavně hlasitý slovinský kotel ve fialových dresech NK tvořený především rodinnými příslušníky fotbalistů. Nejen pro ně jde o svátek.
„Byli jsme nervóznější, ale od první minuty to z nás spadlo. Atmosféra byla super. V závěru nám docházely síly, chytali jsme křeče, odmakali jsme to,“ vydechuje Matoušek. „Napětí a očekávaní bylo veliké, ale hlavně odhodlání. Byl to největší zápas, který kluci hráli. Všichni se chtějí ukázat. Člověk je nemusí ani motivovat, všichni chtějí být nejlepší na hřišti,“ doplní Janotka.
Pro dorostence vrchol
I pro něj to byl zatím vrchol jeho krátké trenérské kariéry. „Věřím, že vrchol na mě ještě čeká,“ říká ambiciózně. Tým na slovinského soka podrobně chystal, nakoukal všechna možná dostupná videa. A vyplatilo se.
„Co jsem viděl videa - a viděl jsem jich hodně -, tak góly, které dávají v lize, to jsou neskutečné rozebíračky - borci to dohrávají do kuchyně, do prázdné brány, patičky, přešlapovačky. Je dobře, že jsme je k téhle hře vůbec nepustili,“ chválil Janotka. „V jejich soutěži vyhrávají jednoznačně, dostávají minimum gólů, jsou zvyklí tři čtyři dávat. V mezinárodní konfrontaci zase prohráli, ale to bylo s Liverpoolem, Sevillou a Spartakem Moskva.“
A ve středu Maribor tvrdě narazil také v Olomouci. „Nebyli špatní, hráli v nepříjemném bloku, ale postupně jsme ho roztrhali,“ podotkl Matoušek. Už první trefa záložníka Michala Galuse byla kouzelná, když se v odvážném sólu protančil k zakončení od postranní čáry až před brankáře.
„Podali jsme velice dobrý výkon hlavně směrem dopředu. Vytvářeli jsme si šance od prvních minut, ale chyběl nám klid v koncovce. Zřejmě kvůli nervozitě, protože takové zápasy kluci nehrají, je vidět, že je potřebují,“ těší Janotku zkušenosti. „Převaha byla veliká, věřil jsem, že to zvládneme. Inkasovali jsme z jediné šance soupeře, byla škoda, že poločas skončil 1:1. Bylo to jenom o trpělivosti a kvalitě v koncovce.“
Janotka se snaží, aby dorostenci hráli podobným stylem jako áčko.
Byť proti Mariboru stopeři nakopávali dlouhé míče častěji, ale o to víc se hrál živelný fotbal.
„Principy, o kterých se bavíme, jsou od áčka směrem dolů,“ zdůrazňuje Janotka olomouckou filozofii založenou na kombinační nátlakové hře. „Dlouhé balony byly proto, že stopeři neměli zase takovou nabídku a občas si to zjednodušovali. Víc jsme se měli dostávat při založení útoku přes strany do přečíslení. Ale nebylo to jen o tom, že jsme nakopávali. Chtěli jsme to rozbíhat, trhat jejich obranu, aby se vyvářel prostor na kombinaci pro naše středové hráče. Dařilo se nám to.“
Odvetu, která se hraje 24. října, by Hanáci měli zvládnout. „Jsme lepší než oni, první zápas to napověděl. Chtěli to zavřít. Doma budou odvážnější, ale postup už je jen v našich nohách,“ pravil Janotka. „Je to dobrý výsledek. Myslím, že to tam zvládneme,“ přidá se Matoušek.
V případě postupu sigmáky čeká lepší z dvojice Anži Machačkala - Maccabi Tel Aviv.
Youth League je mladý projekt, který má za sebou pět ročníků. V roce 2015 se juniorská Liga mistrů rozšířila o 32 vítězů domácích soutěží U19 podle žebříčku UEFA. Tyto týmy, tedy i Olomouc, nejprve hrají vyřazovací část mezi sebou, dokud jich nezbude osm. Pak se spojí s další osmičkou postupujících ze základních skupin, které jsou vyhrazené klubům, jejichž áčka jsou v dospělé Lize mistrů. I Plzni, která v úterý vyhrála 4:3 na půdě AS Řím.
Sigmáci se chtěli chlapcům z Plzně vyrovnat, ukázat, že také na Moravě se fotbal dělá dobře. „Jednoznačně,“ přikývne Janotka. „Plzeň jsme porazili v lize 3:0, ona pak hrála s CSKA Moskva 1:1, takže kluci říkali, že bychom CSKA porazili 4:1 a v Římě bychom vyhráli 7:3,“ mrkne. A pak vážněji dodá: „Je vidět, že české týmy si takové zápasy užívají, na zemi je nenajdeme.“