To jsem fakt nečekal. Dozvěděl jsem se to tři hodiny před výkopem. Za šanci hrát jsem hrozně rád.
Jaké to bylo hlídat Dennise Bergkampa, nejlepšího střelce Nizozemska v historii?
Zážitek. Znal jsem ho z televize, obdivoval ho a teď běhal vedle mě.
Nebál jste se, že na něj nebudete stačit?
Proč? Hrávám v Lize mistrů, kde jsou také machři.
Myslím po tom týdnu, který jste prožil?
Na to jsem nemyslel. Postupně zapomínám. Bergkampa jsem uhlídal, to mi dodá sebedůvěru. Pomůže mi, že jsem byl pár dní s naší fotbalovou elitou na soustředění.
Tak prestižní zápas za reprezentaci jste ještě nezažil, ty minulé s Kuvajtem a Finskem důležité nebyly. Čím to, že si na vás vyhlášený kanonýr vůbec nekopl?
Ale já ho nehlídal osobně. Jen to vyplynulo ze hry, hlavně v prvním poločase hrál na mé levé straně. Soustředil jsem se, aby nedostal prostor. Když stojí s míčem sám v šestnáctce, je pro něj lahůdka dát gól.
Neměl jste přece jen obavy, že to dopadne špatně?
Trochu. Ale už mnohem lepší obránci na Bergkampovi vyhořeli. Nebyla by tragédie, kdyby i mě přehrál.