"Jsem třeba jediný u nás v rodině, kdo v životě viděl sníh," směje se jeden ze dvou olomouckých Brazilců, který v neděli oslavil osmadvacáté narozeniny.
A máte sníh rád?
No, nijak zvlášť. (rozesměje se) Hlavně na trénink a na zápasy je to fakt hrozné. Ale když chcete vyrazit někam do přírody, tak je sníh hezký. Má to své kouzlo. Jenže pláž je přece jen pláž.
Rozdíl mezi počasím v Česku a Brazílii je právě teď velký, že?
Až neuvěřitelný. U nás doma bylo 35 až 37 stupňů. Když jsem pak po návratu do Evropy vystoupil z letadla, tak jsem skoro nevěřil.
Jak jste vůbec prožil vánoční dovolenou?
Byl jsem u mojí rodiny a u rodiny mé přítelkyně. Půl roku jsme se spolu neviděli, takže jsem byl rád za každou chvíli, kdy jsme byli spolu. K moři to mám sice jen nějakých pět hodin cesty, ale tentokrát jsem vůbec nikam necestoval.
Jak to vlastně vypadá s vaší přítelkyní? Už je šance, že by se za vámi do Olomouce přestěhovala?
Zatím ne. Je stále v Brazílii na univerzitě, zabývá se umělými končetinami a ještě ji čekají dva roky. Pak by mohla v rámci nabírání nových zkušeností jet na další dva roky studovat někam do Evropy.
Už jste se těšil zpátky do Sigmy?
Doma bylo moc krásně, to je jasné. Ale musíme se pořádně připravit, abychom zažili mnohem veselejší druhou polovinu sezony, než byla ta před rokem. Teď máme velice dobře nakročeno, šesté místo je moc dobré a byla by škoda si to pokazit. Takže musíme makat.
Těší vás, že letos na rozdíl od loňska nevyrazíte na horské soustředění, že se vyhnete běžkám?
To jsem rád. Já nebo Meli a lyže? To nejde k sobě. (rozesměje se) Vždyť u nás v Brazílii se nic takového ani neprodává.
