Podruhé na jaře skóroval z přímého kopu, na zvrat v sobotním utkání se Slováckem to však nestačilo. Po porážce 1:3 tak byl brněnský záložník Pavel Zavadil řádně vytočený.
DEO: podívejte se na sestřih zápasuUtkání Brno versus Slovácko ve videoreportáži |
"Většinou jsme hráli my, ale byly tam individuální chyby, které nás sráží a ke kterým snad ani nejde nic říct. Někdy si připadám, jako kdybychom byli žáci," soptil 35letý tahoun týmu. "Ale zachránili jsme se, to je hlavní."
Jaké chyby máte na mysli?
Nechci nikoho jmenovat, ale když se posouváme, tak tomu někdo nerozumí a neví, kam má jít. To byl první případ. A pak byly dva góly přes pravou stranu. Když zkazíme úplně jasnou přihrávku na tři metry a potom si necháme utéct hráče za sebe, tak jsou to školácké chyby. Ale teď ze mě mluví trošku emoce, protože jsem naštvaný, že jsme prohráli.
Opakující se chyby vás štvaly celé jaro. Jak se dají odstranit?
To není otázka na mě, ale takhle to dál nejde. Každý si musí uvědomit, že hraje nejen za Zbrojovku, ale i za sebe. Když někdo udělá tolik chyb, tak příště nemůže hrát, to je jasné. Ale jsem naštvaný akorát za dnešek, jinak jsem tady spokojený. Akorát k tomu musíme přistupovat úplně jinak než dnes.
Jak se s tím smiřujete?
Psychicky je to hodně náročné, protože když valíte devadesát minut a udělají se takové laciné chyby, tak to fakt nejde. To se musí konkrétně říct, ale my si to samozřejmě řekneme v kabině.
Jak hodnotíte celou sezonu?
Jsem šťastný, že jsme se zachránili a odehráli jsme některá výborná utkání. Určitě jsme měli i nějaký útlum, ale třeba první polovina sezony byla úplně fantastická. Nakonec jsme ten těžký rok přežili, ale musíme dál pracovat.
Jak se vám hrálo v tak mladém, a tedy i často chybujícím, týmu?
Za dnešek jsem naštvaný, ale spousta věcí byla dobrých. I když byly i špatné. A těch se musíme vyvarovat.
Jaký v Brně vidíte potenciál?
Je tady hodně mladý tým a perspektiva tady je, ale mladí hráči musí chtít víc. Musí se víc rvát a jít daleko víc za svou šancí. Nestačí být jenom v kádru a být tady, protože na to místo čeká dalších třeba 300 kluků. A oni se musí daleko víc rvát. Příští rok bychom se měli posunout o něco dál.
V Brně jste podepsal dlouhodobější smlouvu. Čím vám tak přirostlo k srdci?
Hned, jak jsem přišel, mi to tady sedlo. Cítil jsem, že tady budu hrát důležitou roli, a hned ze začátku jsem poznal, že je tu výborná parta. Je mi tu prostě dobře.
Jak dlouho ještě plánujete hrát?
Přesně neplánuju, ale pokud budu zdravý, budu hrát ještě hodně dlouho.
Vyhovuje vám role lídra, na kterém stojí celý tým?
Mně tohle sedí, celou dobu jsem to hrál i ve Švédsku. Byl jsem na to připravený hned od začátku.
Překvapilo vás samotného, jak vám návrat do Česka vyšel?
Je pravda, že mě lidé tady dlouho neviděli hrát a už si mě třeba nepamatovali, ale já jsem sedm let ve Švédsku neseděl na zadku. Odehrál jsem skoro všechno, takže jsem byl dobře připravený a obavy jsem z toho neměl. Akorát jsem si říkal, že se musím pořádně připravit, což vyšlo, a žil jsem z toho celou sezonu
