„Jirka mi hodně pomáhal. Škoda že odešel,“ lituje český záložník.
Dnes už se ale v Německu dokonale zabydlel. Dostal od klubu byt, pořídil si první auto. Teď má hlavní cíl: výrazněji se prosadit. Už si sice zahrál i v základní sestavě, ale trvale do ní zatím nepronikl.
Kvůli práci v klubu odmítl Trojan i pozvánku reprezentační jedenadvacítky, která byla v minulých dnech na turnaji v Kataru. Jeho rozhodnutí není těžké pochopit. Jen se začtěte do soupisky Schalke: Böhme, Wilmots, Sand, Asamoah, Mpenza, Hajto, Möller.
Co jméno, to hvězda a reprezentant. „Když jsem přišel poprvé do kabiny, tak jsem nevěděl, jak se k nim mám chovat. Respekt z mé strany byl až moc velký,“ vrací se Trojan k začátkům v bundesligovém týmu. „Znal jsem je jenom z televize a najednou jsem byl jejich spoluhráč. I oni ode mě měli nejdřív určitý odstup, vždyť ani nevěděli, kdo jsem. Člověk jim musí ukázat, že umí něco na hřišti, pak se chovají úplně jinak.“
Okamžik, kdy v bundeslize na podzim vyběhl v základu proti Stuttgartu, líčí Trojan jako neuvěřitelný zážitek. Ale ani on neočekává, že bude na jaře stabilně nastupovat. Na levé straně zálohy, kde je jeho místo, je tvrdá konkurence - Böhme a především Möller, v Schalke takřka legenda.
„Přes ně je těžké se prosadit, ale vím, že na to mám,“ tvrdí Trojan odvážně. Zároveň však přiznává: „Stále se učím. Když jsem hrál první zápas vedle Möllera, tak jsem běžel tam, kam mi ukázal. Udělal jsem, co řekl.“
Kvůli fotbalové kariéře Trojan nedokončil v Praze ani sportovní gymnázium. „Školu bych si chtěl samozřejmě dodělat, hodně o tom přemýšlím.“ Ovšem prvotní je Schalke. Ač měl český záložník nabídky odjinud z bundesligy, chce se poprat o místo v Gelsenkirchenu. Smlouvu tam má do léta 2004.
