Přesně dělal Arsene Wenger, kouč londýnského Arsenalu, když trávil dětsví v hospodě svých rodičů ve francouzském městečku Duttlenheim.
Wenger je dnes považován za geniálního trenéra, přirozeného vůdce a skvělého taktika. A jak sám přiznává, vděčí za to právě hospodským rozpravám.
"Není lepšího psychologického vzdělání než vyrůstat v hospodě,” prohlásil Francouz na výroční konferenci Asociace ligových manažerů.
"Protože když je vám pět nebo šest, potkáte všechny možné lidi a slýcháte, jak krutí k sobě mohou být. Od raného věku tak dostanete praktické psychologické vzdělání, jak se dostat do lidské mysli.”
"Není běžné, aby byl pěti- či šestiletý kluk v malé vesnici stále v přítomnosti dospělých. Naučil jsem se taktiku a výběr hráčů od lidí, kteří se o fotbale bavili v hospodě. O tom, kdo hraje na levém křídle a kdo by měl být v týmu…”
Ovšem nebyla to jen taktika, kterou Wenger v restauračním zařízení pochytil. Na jeho přístupu k hráčům mají zřejmě podíl I opilecké výtržnosti. Jeho svěřenci mají I proto přísný zákaz pití alkoholu.
"To nejpodstatnější na naší práci je pochopit, co je v životě důležité. Když nechápeš, jak máš žít ve dvaceti, tak jsi skončil,” jako vysílal vzkaz všem fotbalistům brzy šedesátiletý kouč.
Ani blížící se kulatiny ho ale nenutí k úvahám o důchodu.
"Nevěřím v odchod do důchodu, dokud k tomu není člověk donucen. Nikdy jsem neměl den, kdy bych si myslel, že bych mohl žít bez fotbalu.”
Na lavičce Arsenalu tak můžeme "hospodského taktika” vídat ještě dlouho. Tedy za předpokladu, že se mu bude i nadále dařit jako dosud.
