Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Trenéři dělali z fotbalistů sochy

6 2006
Praha - Na 40 minut si fotbaloví trenéři Vítězslav Lavička a Jaroslav Hřebík v sobotu půjčili moc kouzelníků. Stačilo, aby řekli jediné slovo, a 25 hráčů na hřišti se proměnilo ve zkamenělé sochy. Dojem, že trenéři právě zastavili svět, kazil jen míč, který nehybným postavám v bizarním obrazu svištěl nad hlavou.

„Stop! Jsi moc daleko, nestihneš to!“ Hřebík prokličkoval mezi strnulými fotbalisty jako slalomář brankami a našel si někdejšího reprezentanta Radoslava Látala, jemuž výtky adresoval. Chytl jej kolem ramen, čímž ho rozpohyboval, a dovedl na místo, kde měl správně být. „Tak dobře, pokračujeme!“ křikl Lavička. A svět opět ožil.

„Akce jsme zastavovali v případě chybiček z jednoduchého důvodu: aby každý věděl co, proč, jak a kdy,“ vysvětloval Hřebík. „Ale příliš nás zastavovat nemuseli, asi jsme to dělali moc dobře,“ vtipkoval sparťanský asistent Horst Siegl.

Hřebík a Lavička předváděli modelový trénink pro budoucí trenéry. Jejich „show“ proběhla v rámci mezinárodního trenérského sympozia, které v pondělí končí v Praze.

Do lóže na tribuně stadionu Sparty usedli experti téměř ze všech kontinentů. A na trávník přivedli čeští kouči své budoucí následovníky. Látal, Siegl, Jiří Novotný, Martin Hašek, Luboš Kozel či Michal Horňák. Známá jména pobíhala mimo jiné na hřišti dle pokynů koučů.

„Mám zvláštní pocity: 10 hráčů, kteří tu se mnou nacvičovali, jsem v minulosti trénoval,“ říkal Hřebík, jemuž právě Lavička dělal před pěti lety ve Spartě asistenta.

Oba kouči měli u úst připevněny mikrofony a jejich příkazy se rozléhaly po celém stadionu. Cizincům se sluchátky v uších byl k dispozici simultánní překlad.
„Na hřišti jsem každý den a nacvičuji totéž, co jsem ukazoval dnes,“ líčil Lavička, trenér lídra ligy z Liberce. „Ale před takovým publikem a s mikrofonem to bylo nezvyklé.“

Lavička byl hrdinou závěrečné ze dvou „demo“ ukázek. Hřebík nejprve předváděl správnou defenzivu, kouč Liberce měl hlavní slovo při ofenzivě. Fotbalisté byli rozděleni na dvě party, červení útočili, modří bránili. Tedy bránili... Spíš stínovali: když na ně letěl balon, uhnuli, aby nechali akci  běžet dál. Někdy to vypadalo groteskně, když se modří vyhýbali míči, který jim letěl přímo na tělo. Jako by míč byl kulka, jež by je mohla zranit.

Avšak ztichlé hlediště se nesmálo, pozorně si dění na trávníku zapisovalo do bloků. Hodně účastníků sympozia si vše točilo na videokamery, v čemž vynikali zejména Japonci: vedle záběrů staroměstského orloje si tak domů přivezou i studijní materiál.

Když se jedna z akcí obzvlášť povedla, rozmáchl Lavička ruce a předvádějící znovu na místě přimrazil: „Zůstaňte v prostoru! Je vidět, že máme inteligentní hráče a budoucí trenéry!“ Z tribuny se v tu chvíli ozval potlesk.

Jaroslav Hřebík a Vítězslav Lavička (vpravo) vedli modelový trénink.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze