Už si chystáte proslov na únor?
Teď vám nerozumím.
V únoru se přece bude vyhlašovat anketa Trenér roku a vy...
... tak na tohle teď vůbec nemyslím, má pozornost je soustředěná na nastávající zimní přípravu Slavie...
... vy v té anketě pravděpodobně zvítězíte. Neříkejte, že by vás to netěšilo.
Mě víc těší, že se rok 2002 takhle povedl. Že jsme se s jedenadvacítkou stali mistry Evropy, s áčkem celý rok neprohráli a se Slavií jako jediný český klub vydrželi přes zimu v evropských pohárech. Beru to jako úspěch týmů a jsem rád, že jsem mohl být u toho. Chci dokázat víc
Cítíte se díky tomu na vrcholu?
Laťka je vysoko, ale chtěl bych toho ve fotbale dosáhnout ještě víc.
Co by byl pro vás vrchol? Zahraniční angažmá?
Teď trénuji Slavii a jsem asistent nároďáku. To je v tuzemsku nejvíc, co může trenér dokázat. Jsem, dejme tomu, uprostřed trenérského věku, takže ambice půjdou dál. Určitě se budu chtít prosadit i v mezinárodním fotbale.
Myslíte tím například Řecko? Stačila by vám taková země, nebo je reálné myslet na bundesligu či Anglii?
Nechtěl bych spekulovat o jednotlivých ligách. Ale jsem přesvědčen, že přijde doba, kdy se český trenér i v těchto špičkových soutěžích prosadí.
Co je k tomu potřeba? Věhlas a kontakty?
Zaprvé úspěchy, pak jazykové vybavení a samozřejmě i kontakty. O těch je přece celý život.
Úspěch máte. Co kontakty?
Nějaké jsou po titulu s jedenadvacítkou.
Konkrétně?
Nebudu upřesňovat nabídky, které jsem dostal, všechny jsem je stejně s díky odmítl. Mám teď smlouvu se Slavií, chci ji dodržet a hlavně uspět.
A jazykové znalosti? Prý umíte dobře německy a hůře anglicky.
Na to, abych trénoval v zahraničí, to nestačí. Musím na tom zapracovat.
Už pracujete?
Chodil jsem na kurzy, ale v loňském nabitém roce musely jít stranou. Teď se k jazykům určitě vrátím.
Není vám učení protivné? Slovíčka už vám nejspíš nelezou do hlavy tak snadno jako malým školákům.
Když něco chci, jsem ochotný pro to leccos udělat.
ŠACHY O STOVKU Miroslav Beránek
Proslov na únor nemáte, ale jeden jste už nedávno držel. Při přebírání ceny pro nejlepší sportovní kolektiv roku 2002, jímž se stala jedenadvacítka, jste řekl: Přál bych si, aby příští rok stál na pódiu Karel Brückner. Byla to mimo jiné i osobní pocta člověku, kterého si hodně vážíte?
Profese: Fotbalový trenér
Narozen: 24. dubna 1957
Kariéra: Za okny svého auta má pověšeny dvě zdrobněliny dresů: Slavie, kterou trénuje, a Kozlovny. „To je klub, za který stále rekreačně hraji,“ usmívá se. Byla by to ale slušná výstava, kdyby po voze rozvěsil malé repliky dresů všech mužstev, jimiž prošel... S fotbalem Beránek začínal ve Voticích, odkud pochází, ve své vrcholné hráčské éře hrál pět let právě za Slavii. „Vždy jsem chtěl být kouč,“ přiznává. Trénovat začal jako hrající kouč v roce 1991 v rakouském SV Gmünd, následně prošel Slavií, Kladnem, Blšany a znovu Slavií. Z asistenta Karla Brücknera u reprezentace do 21 let se stal hlavním koučem týmu, teď je asistentem u reprezentačního áčka.
Trenérské úspěchy: Ten nejvýraznější přišel loni v květnu - titul mistra Evropy s národním týmem do 21 let. V roce 2000 skončil s jedenadvacítkou na evropském šampionátu druhý. Se Slavií získal v roce 1995 druhé místo v lize, loni s ní vyhrál Pohár ČMFS.
Soukromí: Je ženatý a má dvě dospělé dcery. „Nemrzí mě, že nemám syna, beru život, jaký je. Dcerám jsem se snažil dát dobré kořeny a zároveň křídla, aby se mohly v životě rozlétnout,“ tvrdí kouč. Zároveň uznává, že rodina fotbalem trpí: jednou jí dokonce do domu nastěhoval bouřliváka Jana Šimáka, tehdy nezkrotného útočníka Blšan, kterému takto chtěl zabránit ve věčných flámech. „Manželka ani neprotestovala, věděla, že bych si v tomhle případě stejně prosadil svou.“ Ve volných chvílích rád vyráží se psem do lesa, hraje dobře tenis a zkouší golf.
Určitě. Kdyby Brückner za rok na pódiu opravdu byl, reprezentace by se dostala z velmi těžké skupiny na evropský šampionát. Navíc jsme si spolu padli do noty, nebojím se dnes říct, že se obohacujeme navzájem. O fotbale dokážeme diskutovat hodiny.
Slyšel jsem, že často debatujete nad šachy.
Teď méně, ale když jsme byli společně v jedenadvacítce, bylo napínavých a dramatických partií hodně.
Vedete si přehled, kdo častěji vítězil?
To ne, ale všechny partie bereme vážně. Vždy je něco v sázce a ani jeden nechceme prohrát.
Co bývá v sázce?
Většinou stokoruna.
Kdo jich víc posbíral?
Myslím, že skóre je docela vyrovnané.
CÚPER BEZ TLUMOČNÍKA
Kterého z trenérů si ještě ceníte?
Jdu svou cestou, ale snažím se hledat podnět u trenérů, jejichž mužstva předvádějí hru, v níž je podle mě budoucnost fotbalu. Konfrontuji s nimi svou práci.
Třeba s Hectorem Cúperem, současným koučem Interu Milán, s nímž jste se setkal?
Ano. Byl jsem týden na stáži ve Valencii, když ji Cúper trénoval.
Mluvili jste spolu?
Dohodl jsem si na rozhovor s ním tlumočníka, ale ten na poslední chvíli nepřišel. Dodnes mě to mrzí, měl jsem připravený štos otázek. Nicméně i od hřiště se mi zdálo, že jsem zachytil duch jeho působení, který se dost shodoval s mým názorem. To bylo pro mě důležité.
Nedávno jste se zase v Anglii setkal s Arsene Wengerem, koučem slavného Arsenalu.
Zrovna Arsenal je mužstvem, o němž jsem přesvědčený, že určuje směr fotbalu.
Tady na štos otázek došlo?
Nebyl čas, sešli jsme se o přestávce jednoho zápasu. Překvapilo mě, jaký má Wenger přehled o českém fotbale - říkal, že máme výborné mladé hráče.
KVALITA UŽ OD PŘÍPRAVKY
To tedy chválil i vaši práci s jedenadvacítkou. Že ji přeberete po Brücknerovi a také to, že mu budete dělat asistenta u áčka, bylo jednou z podmínek, jimiž jste zhruba před rokem podmiňoval svůj příchod do Slavie?
Ano.
Vzápětí jste schytal kritiku, že sedíte na třech židlích.
Když se stal Brückner trenérem nároďáku, bylo přece jasné, že jedenadvacítku po něm musím převzít já. Byl jsem jeho asistent, bylo by nenormální, kdyby tomu bylo jinak. Výsledky daly za pravdu nám, ne kritikům, kteří se najdou vždycky.
Jaké další podmínky jste si kladl před příchodem do Slavie?
Především jsme se s majiteli museli shodnout na koncepci, kterou jsem předložil. V opačném případě bych měl jako trenér malou šanci.
Dá se vaše koncepce stručně popsat?
Jedna z důležitých věcí byla, že jsem nechtěl ve Slavii pracovat jen s ohledem na A tým. Vybral jsem si k tomu spolupracovníky, možná ne tak známá jména. Dnes si myslím, že například trenéři od přípravky počínaje mají velmi dobrou kvalitu. To je předpokladem, že se postupem času bude čím dál víc slávistických odchovanců prosazovat v áčku.
Už teď jste však Slavii proměnil. Přebíral jste utrápený tým, který najednou hraje nejatraktivnější fotbal v lize.
Když jsem do Slavie přicházel, byla tam řada hráčů, které jsem znal. Věděl jsem, že jsou kvalitní a že se mnou půjdou cestou, která znamená úspěch. Teď už ani není potřeba na ně nějak zvlášť tlačit.
Ze začátku to bylo nutné?
V kádru zůstali ti, kteří se mnou jít chtěli.
Jak bylo těžké je přesvědčit?
Mně se to nezdálo těžké.
Jaké jste tedy použil přesvědčovací metody?
Jsou věci, které ani nejdou popsat. A některé by měly zůstat v kabině.
LIGA MISTRŮ VÍC NEŽ TITUL
Neušil jste si na sebe bič? Hrajete atraktivní styl a fanoušci čím dál hlasitěji mluví o titulu.
To by nás nemělo brzdit. Nás naopak přece musí těšit, že hrajeme atraktivní fotbal, který se líbí divákům. A navíc: cílem Slavie - nebo alespoň mým vnitřním cílem - je postup do Ligy mistrů. Žádné české mužstvo tam příští sezonu nejde přímo, vítěz ligy i druhý v tabulce jde do kvalifikace. Když vyhrajeme ligu a propadneme ve třetím předkole Ligy mistrů, tak je to horší než být druzí a postoupit do ní.
Fanouškům tohle může znít jako rouhání. Být znovu druzí za Spartou?
Neřekl jsem, že skončíme druzí. Uděláme vše pro to, abychom ve férovém boji vyhráli. Ale to jsou všechno jen slova. Mí předchůdci ve Slavii třeba před minulou sezonou vyhlásili, že chtějí titul. Výsledek? Na podzim byla Slavia v půlce tabulky s velkou ztrátou. A mimochodem: myslím si, že i když Slavia předváděla na podzim atraktivní hru a v Poháru UEFA porážela doma soupeře vysokým rozdílem, chodilo na ni fanoušků málo.
Protože nemá vlastní stadion.
Chápu, že Strahov je pro fanoušky daleko. Ale nejsem přesvědčen, že se návštěvy s výstavbou nového stadionu změní.
Tak čím si vysvětlujete nezájem?
To je na hloubkový rozbor. Měli by se tím zabývat zejména politici a ti, co určují atmosféru ve společnosti.
Vy vnímáte při zápase prázdné tribuny? Otravuje vám to práci?
Já se snažím vždycky ovlivnit to, co můžu. Připravím mužstvo na zápas. A že je v něm někdy vítr nebo déšť? Málo diváků? Snažím se od toho oprostit a soustředit se na koučování.
PRVOTNÍ JE TÝM
Liga mistrů je tedy pro Slavii ta největší výzva.
Liga mistrů je odměna pro všechny, kdo děláme fotbal. Navíc do ní žádný český tým z kvalifikace nikdy nepostoupil. Výzvy jsou tedy dvě. Ale nejdřív se k ní musíme propracovat z české ligy. Na ni se musíme zaměřit stejně jako domácí pohár a Pohár UEFA s Besiktasem.
Dělá Slavii renomé, že je v osmifinále Poháru UEFA?
Venku je to víc ceněno než u nás. Třeba právě Wenger z Arsenalu náš postup ocenil.
I v Poháru UEFA si vy osobně děláte jméno?
Věřím, že ano.
Přemýšlíte takhle?
Prvotní je úspěch týmu. S ním přijde i úspěch jednotlivců.
