Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Česká liga? Líbí se mi, kvalita jde nahoru, říká olomoucký kouč Pivarník

Olomoucký trenér Roman Pivarník sleduje tréninkovou snahu svých svěřenců. | foto: Petr Janeček, MAFRA

22 2013
Narodil se Piešťanech, ale slovenštinou říká, že je Čech jako poleno. Trenér olomouckých fotbalistů Roman Pivarník je každopádně oživením ligy. Sigma pod ním útočí na poháry. Bez defenzivních záložníků. Start jara se blíží, těšte se!

Mluvil sice nachraptělým hlasem - stejně jako olomouckým fotbalistům ani jemu se nevyhnula viróza - ale u šálku kávy ve sportovním centru naproti Androva stadionu vydržel se zájmem odpovídat na otázky celou hodinu. A kdyby se mu telefonátem nepřipomněl syn, kterého měl vyzvednout, ochotně by v rozhovoru pro MF DNES pokračoval.

Dělat interview s trenérem Sigmy Romanem Pivarníkem je pro novináře radost. Nepoužívá fráze, názory říká přímo a ctí, že fotbal, stejně jako "povinnosti" v médiích jsou tu pro fanoušky. Nedokazuje to jen slovy, ale hlavně činy. S Hanáky na podzim sklidil uznání za atraktivní hru a na jaře chce dostat tým do pohárové Evropy. V české lize si dělá dobré jméno, přitom je v ní nováček. "A musím říct, že se mi líbí. Je kvalitní," tvrdí slovenský rodák s českým pasem, jenž měl v neděli 46. narozeniny.

Roman Pivarník

Narodil se 17. února 1967 v Piešťanech. Po rozdělení Československa si vybral české občanství. Je odchovancem Košic, ligu hrával za Banskou Bystrici, Duklu Praha, Olomouc a Rapid Vídeň, se kterým se stal mistrem Rakouska. Působil i v izraelském Bnei Jehuda či německé Jeně. S trénováním začal v roce 2000 v HFK Olomouc, vedl i Prešov, byl asistentem Rapidu Vídeň a za sebou má i rok v saúdskoarabském Al-Qadisiyah. Po postupu s Jihlavou do ligy převzal Olomouc, kde s rodinou žije. Je synovcem Jána Pivarníka, mistra Evropy z Bělehradu.

Jak jste je oslavil?
Nejsem typ, který by to prožíval. Narozeniny doma moc neoslavujeme. V rámci našeho rodinného kruhu jsme to oslavili dortem a večeří. To bylo všechno. Pěkně v klidu a pokoji.

Stárnutí se neslaví?
Přesně tak! Člověk nemá co slavit, když stárne. Na oslavy si moc nepotrpím.

A v kabině?
Každému hráči jsem koupil hned v neděli po generálce pizzu, k ní jsem jim výjimečně dovolil jednu colu. Na pozvání na večeři teď před ligou už není čas i proto, že u nás jsou stále nějaké chřipky.

Hráčům jste asi ani nemusel říkat, že největším dárkem by pro vás bylo, kdyby v neděli porazili Slavii.
To jsem jim řekl, i když to samozřejmě vědí.

Jak jste na ligu nachystaní?
Viróza vám přípravu hodně komplikovala. Když to vezmu výsledkově, tak jsme odehráli třináct zápasů, z toho devět proti týmům z nejvyšší soutěže. Devět utkání jsme vyhráli, tři prohráli a jedno remizovali při skóre 31:15. Takže výsledkově i herně byly zápasy velmi dobré. Až po Turecko, které mělo být ideální pro sehrávání základní sestavy. V Sigmě je velký potenciál mladých hráčů, kterým jsme chtěli dát čuchnout k těžkým zápasům. Leden splnil účel, třicet hráčů dostalo příležitost. Ale v Turecku nás bylo na první zápas jen čtrnáct. Chyběl Alda Škerle, dva reprezentanti. Takže jsme moc nemohli ladit formu na ligu, znovu jsme museli rotovat.

Je to velká nepříjemnost? Zkušený Škerle se moc sehrávat nemusí, styl má zažitý.
Nejde ani o sehrávání, protože sehraní jsme. Víme, co chceme hrát. Jde spíš o to, chytit takovou herní pohodu před ligou. Hráči potřebují něco odehrát. Uvidíme, jak to bude vypadat. Vědu z toho nedělám. Ale nesmíme mít klíčové hráče nemocné nebo zraněné, pak mohou vzniknout problémy.

Dělají vám právě absence klíčových hráčů - nemocného Škerleho a vykartovaného Hořavy - největší starosti před Slavií?
Škerle v obraně a Hořava v halvu jsou klíčoví hráči, jejichž absence je znát. Otazník mám třeba na pravém bekovi, kde je Tomáš Janotka. Chci od krajních obránců ještě víc. Jsem na ně náročný. Pak je otázka, jak to bude se Škerlem. I když musím říct, že i Martin Šindelář zaznamenal za poslední půlrok enormní výkonnostní vzestup. V přípravě patří mezi nejlepší stopery. Alda Škerle odehrál jen pět zápasů, a to v úvodu. Moc variant nemáme. Pokud dojde ke zranění klíčových hráčů, bude to problém.

ROZZÁŘENÝ KOUČ. Olomoucký trenér Roman Pivarník po vítězství na Spartě.
VÍTĚZNÝ ÚSMĚV. Roman Pivarník, trenér fotbalové Olomouce, vykouzlil šťastnou

Teď narážíme na to, po čem jste volal v zimě: posily do základní sestavy jste se však nedočkal. Jak jste to skousl?
Realita je, jaká je. Trenér si s tím musí poradit. Sami víme, že enormně posilovala mužstva před námi: Plzeň, Sparta a relativně i Jablonec. Prodal sice dva hráče, ale za velké peníze, a od nás pak dva hráče zase získal.

Bral jste odchody Rossiho s Hubníkem do Jablonce, se kterým se budete na jaře rvát o evropský pohár, jako realitu finančních možností klubu?
 U Amiga to byla jiná věc. Šlo o prodloužení smlouvy, ale na podmínkách se nedohodl, takže mohl odejít, kam chtěl. To je realita. Míša Hubník chtěl jít pryč. A nebudeme tady držet hráče, který u nás nechce být a chce to zkusit někde jinde. Takže se mu vyhovělo. Šel do klubu, který za něj zaplatil naše požadavky. To plně respektuji.

Posílily i týmy za vámi. Pátá Mladá Boleslav získala zkušené Jarolíma a Ševinského...
Posílila také Slavia, Liberec. K nám nepřišel žádný hráč a dva ještě odešli. Ale s tím si musím poradit.

Říkáte, že máte otazník na pravém kraji obrany. Co chybí Janotkovi, aby se dostal do pohody z před dvou let, kdy byl takřka v reprezentační formě?
Dva roky zpátky měl sezonu výbornou. Jay Jay si své odehraje, nemusím ho zkoušet. Ale já chci nadstavbu - aby uzavřel lajnu, aby ze strany nechodily do našeho vápna centry a samozřejmě, aby tam byla kvalita do kombinace. Ale to není věc Janotky, to je můj pohled na to, co chci od krajního obránce.

Může se znovu dostat do své nejlepší formy? Je v ideálním věku.
Když zářil, hrálo se trošičku jinak. Tolik se nebránilo, hrálo se více do ofenzivy. Česká liga se však zlepšuje, posouvá se dopředu. To vidíme na tom, co dokázala Plzeň a Sparta. Klobouk dolů! Vrací se hráči ze zahraničních lig a není jednoduché s nimi držet krok. I naši hráči se musí zlepšovat. Pokud má hráč třicet roků, nemůže hrát to, co hrával kdysi. Pořád se musí trošku zlepšovat.

Trenér olomouckých fotbalistů Roman Pivarník.
Olomoucký trenér Roman Pivarník.

Chybí Janotkovi větší dynamika?
Není tak dynamický, jak byl. Musíme si uvědomit, že týmy mají na křídlech rychlé hráče. Ale věřím, že Jay Jay to zvládne, když dostane šanci. Je namotivovaný. Věří si.

I tím, že jste na jeho postu v generálce vyzkoušel útočníka Petra, jste mu dal najevo, že má větší konkurenci, než si třeba myslí?
Potřebujeme mít víc variant, proto hráče zkoušíme. Máme výborné Navrátila, Kubu Petra, Schulmeistera, ale hrát z nich mohou jen dva. Tak třetího zkoušíme i na jiném postu, aby nebyl na lavičce.

A co pravý bek Sukup, jediná zimní posila ze Znojma?
Nenazval bych jej hned posilou. Těžko může být posila hráč ze druhé ligy, který přijde do špičkového mužstva první ligy.

Opravuji se: jediný zimní nákup.
Je to hráč, který má předpoklady být dobrý. Ale musí to ještě zvládnout po taktické stránce. Ve druhé lize se hraje jinak. V přípravě jsme dominovali, takže nás soupeři moc neprověřili vzadu. Jiné to bylo v Turecku, kde jsme museli bránit, protože byl soupeř silný na míči. Pokud ho ztratí, jsme zase silní my. Ale to je padesát na padesát, a ne jako v některých zápasech, kdy to bylo pro nás osmdesát ku dvaceti.

Novicové očima kouče

David Houska, záložník (19 let)
"Má obrovský potenciál, uvidíme, jak dokáže zvládnout přechod. Fotbal v lize je o hodně rychlejší, na vše je méně času. Ale je to technický hráč s velkým přehledem. Musí ještě fyzicky přidat. Může hrát na pozici šestky i desítky."

Michal Reichl, brankář (20)
"Je to šikovný gólman. Odchytal velmi dobré zápasy. Bude plnit roli trojky a začleňovat se do týmu."

Jakub Habusta, záložník (19)
"
„Momentálně zůstane v béčku. Je to hráč, který plní úlohu čisté šestky. Má dobrou střelu, přihrávku. Při absencích v záloze bych si jej vytáhnul do áčka, ale momentálně máme počet naplněný."

Šimon Falta, levý obránce (19)
"Rychlostní hráč s dobrou technikou. Je to levák, ale dokáže hrát i pravou. Musí ještě zapracovat na taktické vyspělosti a defenzivě."

Jan Javůrek, záložník (23)
"Překvapil nás. Je to přímočarý hráč. Mám zkušenosti, že když hráči přijdou, vypadají dobře a pak si projdou útlumem. Doufám, že Javůrek se během jara ještě ukáže. Je to spíš levý záložník, ale můžeme si jím pomoct i na kraji obrany."

Václav Koutný, stoper (21)
"
Zkusil si už i první ligu na Slovensku. Bude čekat na šanci. Pokud nastoupí, svou roli zvládne. Není to ještě zkušený hráč, ale už něco za sebou má. Musím říct, že mi trošku vadí, že má výškový handicap. Pokud máme před ním v záloze Pospíšila s Houskou, pak už je to značné. Všechno záleží od toho, jaké máte ostatní hráče. Pokud by byl před ním vysoký záložník na šestce, tak to vůbec nevadí. Ale při standardkách hrají centimetry roli.“

Ondřej Sukup, pravý obránce (24)
"
Je to hráč, který má v sobě fotbalovou modernu. Je hodně ofenzivně laděný, dobře technicky, rychlostně i fyzicky vybavený. Ještě se musí začlenit do stylu hry, který vyžaduji, a zapracovat na taktice."

Do ligy se vrací útočník Milan Baroš, to bude jistě oživení. Proč nevyšel návrat dalšímu bývalému českému reprezentantovi Marku Heinzovi? Vysvětloval jste to tím, že jej Michal Ordoš nepustil na hřiště, ale nebyl problém i jinde? Za patnáct minut v Českých Budějovicích se ukázat nemohl...
Marek Heinz je hráč, který chce trénovat a dobře trénuje. Ale já si vážně nedokázal představit, že bych rotoval záložní trojku. A čas mi dal za pravdu. Všichni tři záložníci se dostali svými výkony do národního týmu: Ordoš, Hořava i Pospíšil šli nahoru. Vyřešil jsem to takhle, i když Marek Heinz vypadal v přípravě dobře. Záloha odehrála celý podzim v obrovské formě. To bylo srdce našeho mužstva. Ta trojka hrála famózně. Jediné, co mi trošku vadilo, bylo, že by Pospa s Hořou měli mít víc bodů – více gólů, více finálek. To od nich budu vyžadovat. I když Tomáš Hořava dal spoustu dobrých přihrávek, ze kterých byly šance, ale hráči je neproměnili. To mu kazí statistiky.

Varianta s Heinzem na hrotu neexistovala?
Vím, jak ti raubíři – když tak nazvu stopery – hrají. Jsou vysocí a důrazní. Marek Heinz nikdy neměl založenou hru na bojovnosti, ale technice, invenci. Marek by měl tendenci odskakovat do hloubky, není schopný se rvát navrchu. A mužstvo spíš potřebovalo černou práci na hrotu, kde útočník musí udržet míč, podstoupit spoustu těžkých soubojů.

Je pro vás jedničkou na post hrotového útočníka Doležal, nebo Klesnil?
Klesnila zastavila zranění. Teprve teď začíná trénovat s mužstvem. U Doležala je velký nárůst výkonnosti. V přípravě dával góly. Na podzim měl nějaký výpadek, ale stoupající tendenci potvrzoval. Může hrát do nohy, má dobrou hru tělem a dokáže hrát i míče do prostoru. Je komplexní. Byl suverénně nejlepším střelcem v přípravě. Zatím je jedničkou na hrotu.

U Doležala však už bývá pravidlem, že ovládne přípravu, ale pak se v lize střelecky sekne.
Jasně, ale už se posunul dál. Na podzim dal v lize jen tři góly, ale přidal další v poháru. Věřím, že když se podrží, dokáže góly na jaře dávat.

Klesnilovi chybí lepší technika?
Je zase vyšší, velmi důrazný. Oba mají přednosti, jen Klesnila musíme dostat do pohody. Chybí mu zápasová praxe a to je problém.

Ačkoliv jste neposílili, těšit vás může, že zůstali reprezentanti Hořava s Pospíšilem a Ordošem.
Z těch hráčů bude chtít klub jednoho prodat, protože do rozpočtu potřebuje vnést peníze. Na tyto posty máme přetlak mladých hráčů, i když tahle trojice je zkušeností daleko před nimi. Kdyby jeden hráč ale odešel, dokážeme si pomoct mladými – je tam Houska, Habusta, Plšek, Ševčík. To je obrovský přetlak. Zatím nám spíš chybí hráči vzadu. Pokud vypadne z obrany jeden dva, tak je to potíž. I když třeba Šindelář tam musel na podzim odehrát čtyři zápasy a žádný jsme neprohráli. Takže se to dá zvládnout. Ale je to na hraně.

Martin Šindelář se potatil? (Jeho otcem je bývalý hráč Sigmy Radek Šindelář, pozn. red.)
Šindy je poctivý hráč. Má přednosti – je vysoký, je tvrdý a dobrý hlavičkář. Fotbal žere. Trénuje na sto dvacet procent.

Olomoucký trenér Roman Pivarník.
Olomoucký trenér Roman Pivarník na prvním tréninku.

V listopadu do přípravného zápasu se Slovenskem v Olomouci naskočila za český tým i kompletní zmiňovaná záloha Sigmy. Komu jste vlastně fandil?
Já to mám jasné – fandím Česku. Slovensko jsem nezažil, zažil jsem jen Československo. Hrál jsem za národní mužstva Československa a po rozdělení jsem přijal české občanství. Žil jsem v Česku. Když někdo říká, že jsem se narodil na Slovensku, nemá pravdu. Narodil jsem se v Československu. Lidi si to špatně vysvětlují. Slovensko je nový stát, ve kterém jsem nikdy nežil. Všechno mi zůstalo v Česku, ke kterému jsem měl blíž. Na Slovensko jsem se vrátil po dvaceti letech, když jsem vedl Prešov.

Čili české občanství bylo pro vás jasnou volbou?
Ano, ale po sportovní stránce to asi dobré rozhodnutí nebylo. Byl jsem na jednom sraze českého národního mužstva, a to jsem působil ve špičkovém klubu Rapid Vídeň, se kterým jsme hráli finále PVP, Ligu mistrů, byli jsme mistři, ale na mistrovství Evropy v devadesátém šestém jsem za Česko nejel.0 A Slováci stále chtěli, abych hrál za ně. Ale nemohli jste mít dvě občanství. Tím pádem jsem přišel dejme tomu o třicet zápasů za slovenskou reprezentaci, což mě s odstupem času mrzí. Po sportovní stránce jsem mohl být trošičku dál.

Cítíte se tedy být Čechem, byť stále hovoříte hezky po slovensky?
Po slovensky asi mluvím proto, že manželka je též ze Slovenska. Takže spolu mluvíme slovensky. I když žijeme v Česku, tak jsme dlouho byli jinde – v Rakousku, Německu, Saudské Arábii, Izraeli. A navíc než mluvit blbě česky je lepší mluvit dobře slovensky.

Jeden zásadní příchod do Olomouce se v zimě přece odehrál. Do nové role sportovního ředitele se vrátil bývalý trenér Zdeněk Psotka. Jak zatím vaše spolupráce funguje?
Komunikace funguje v pohodě. Říkám, že pokud chceme dělat hráče, musí se to chystat půl roku dopředu. Zdeněk Psotka těžko mohl řešit hráče, když přišel v lednu. Dá se to i na poslední chvíli, ale to je pak složité – někdy jsou finanční nároky klubů vyšší. Může to být však i opačně, když klub potřebuje pustit hráče těsně před koncem přestupního termínu. Je to otázka toho, co dokážeme udělat.

Sportovní ředitel, tedy fotbalový odborník, Sigmě do návratu Psotky chyběl. Pomůže vám poradní hlas experta z oboru?
Je to spíš otázka citu, abychom se naladili na jednu vlnu, kterého hráče potřebujeme a kterého ne. Pokud bude podpora sportovního ředitele a bude tlak na příchod hráčů, tak to bude v pořádku. Někdy to může být i opačně, kdy se na příchodu hráče neshodneme a čas třeba ukáže, že jsme ho potřebovali. Ale příchod sportovního ředitele je v pořádku. A uvidíme, co nám ukáže budoucnost.

Olomoucký trenér Roman Pivarník sleduje tréninkovou snahu svých svěřenců.
Roman Pivarník

Na druhou stranu asi pro trenéra není příjemný pocit, že má za zády jako sportovního ředitele uznávaného kouče, který by jej mohl kdykoliv nahradit, byť Zdeněk Psotka deklaroval, že se na lavičku nechystá. Cítíte větší tlak?
Já to nevnímám, protože ono je to dohromady jedno. Buď vás odvolají a nastoupí ředitel, nebo dosadí nového trenéra zvenku.

S Psotkou jste se znali už jako spoluhráči z olomoucké kabiny. Jaký jste měli vztah?
Potkávali jsme se i jako soupeři. Trénoval béčko Sigmy ve druhé lize, takže jsme na sebe naráželi, když jsem vedl HFK či Kroměříž a pak taky Jihlavu. Byli jsme ve styku. Není to přítel, se kterým bychom se navštěvovali, ale vztahy byly a jsou stále velmi kvalitní.

Říkal jste, že jste v žádném angažmá nebyl zvyklý na to, že je nad vámi sportovní ředitel. Vždy jste se zpovídal přímo šéfovi klubu. Jak se s touto novinkou sžíváte?
Myslím, že to bude v pohodě. Je dobré, že si trenér může vyslechnout názory. Ale na konci je to na mně. Já určuji filozofii hry, ne sportovní ředitel. To musí respektovat včetně skládání sestavy. Je však dobré slyšet názor dalšího člověka seshora. Na názor se ptám i Petra Uličného, Karla Brücknera, se kterými si kolikrát sedneme. To jsou odborné názory, které se snažím vnímat a naslouchat jim. Jedna věc je pohled diváků – který je velmi důležitý, protože pro ně fotbal chceme hrát – a pak je tu pohled expertů. Já si to pak vyselektuji a udělám po svém.

Jsou rady uznávaného Karla Brücknera k nezaplacení?
Určitě. Pod trenérem Brücknerem jsem hrával, byli jsme si hodně blízko. Škoda, že nevyšlo, abychom spolu působili při rakouské reprezentaci. Uznávám ho jako odborníka.

Byla tehdy varianta, že byste dělal Brücknerovi v Rakousku asistenta?
Na stole nebyla, ale čekal jsem, že by si na mě mohl vzpomenout. Ale byl jsem v Prešově smluvně vázaný. Já jsem člověk, který nikdy nikomu nevolá, nikam se netlačí. Ale je škoda, že to nevyšlo. Mohly to být obrovské zkušenosti. Těsně předtím jsem v Rakousku trénoval. Mohl jsem Karlovi pomoct s médii a jinými specifiky. Je to možná škoda pro oba dva.

V čem si od něj necháte nejvíc poradit? S vyhlášenými standardními situacemi?
Standardky hrajeme trošku jinak, ale filozofie je podobná. A stále zůstává prostorové bránění, které jsem objevil za Brücknera.

Trenér jihlavských fotbalistů Roman Pivarník oslavil spolu s týmem postup do
Fotbalisté FC Vysočina v euforii házejí trenéra Romana Pivarníka (19. května

Trenér Roman Pivarník vyválčil s Jihlavou postup do první ligy


V tom byl průkopník. Tlak na míč po jeho ztrátě je už součástí fotbalové moderny. I když je to fyzicky hodně náročné.
Je to velmi náročné. Za Karase se hrál organizovaný presink při rozehrávce soupeře. My to hrajeme trošku jinak, ale blížíme se k tomu.

Takové to "hoňme tygra"?
Ale organizovaně.

Máte podobnou filozofii fotbalu jako Psotka, jenž v Olomouci zavedl variabilní rozestavení 4-3-3, které týmu vydrželo doteď?
 Podobný styl to je, i když jsou tam rozdíly. Sigma měla přechod do útoku jednodušší, hrála míč nahoru a pak dokázala hrát dobrý fotbal. Já se snažím, abychom míč kontrolovali od začátku. Chci, aby byla mezihra i na naší půlce, abychom si stálou kontrolou míče vytvořili příležitosti a proměnili je. Abychom si byli vědomi toho, že dokážeme obranu rozleptat i postupným útokem.

Takový barcelonský styl.
Není to Barcelona, ale snažíme se hrát tak jako vyspělá mužstva – tedy kontrolovat míč. Z toho se odvíjí i příležitosti, které mají soupeři. Když kontrolujete balon, mají málo šancí. Třeba v posledním zápase na Slovácku vystřelil soupeř na bránu jednou. Ale nesmíte pak z toho dostat gól.

Máte v Evropě vzor, jehož zápasy hráčům ukazujete?
O to se nesnažím. Hodně trenérů používá jako pomůcku mužstva ze zahraničních lig, ale já ne. I když třeba obdivuju Manchester United, který hraje přímočarý fotbal, ovšem dokáže ho hrát chytře. Líbí se mi i hra Dortmundu, Bayernu Mnichov. Hra Barcelony se vám samozřejmě může líbit, ale to je o něčem jiném. Hráči mají neskutečnou techniku, kontrolu míče. To je zbytečné ukazovat, protože tohle má jen jediné mužstvo. I hráči Realu Madrid, když hrají s Barcelonou, vypadají vedle nich jako školáci. Nejsou schopni se tomu přiblížit a musí hrát jinak. Já se snažím vycházet z našich zápasů, vracet se k tomu, jak chci, abychom hráli.

Jako trenér kladete velký důraz na taktiku. Je to základ úspěchu?
Na taktiku dávám hodně, ale je to běh na dlouhou trať. Máme plno chyb, které děláme. Snažím se najít rovnováhu mezi naší fotbalovostí a taktikou, kterou do hráčů dostávám postupně, protože se bojím je zahltit. Jak se začneme věnovat jen defenzivním věcem, posunům, ztratíme fotbalovost. V létě jsem přišel v přípravě s novými věcmi, ale zápasy na začátku sezony jsme nezvládali. Teď jsme se rozběhli. Víme, co chceme hrát. Můžeme hráče měnit, protože je dosadíme do systému, který znají.

Jihlavský kouč Pivarník diriguje své svěřence v duelu s Mostem.
Trenér jihlavských fotbalistů Roman Pivarník

Navíc každý hráč je jinak takticky vyspělý a podle toho zvládá ve hře plnit požadavky trenéra.
Přesně tak. Na někoho pouštím informací víc, na někoho méně.

Někdy až žasnu, kolik talentovaných odchovanců do áčka Olomouce neustále přichází. To je pásová výroba. Do jarní části vstupujete s nejmladším kádrem, jehož průměrný věk není ani 24 let. Pak je tu ovšem věčná otázka, zda se dá jen díky vlastní kvalitě pravidelně bojovat o poháry a třeba o titul...
Je to složité, ale je to úděl Olomouce. Já jsem jako hráč venku zažil, co to je, když chcete plnit vysoké cíle klubu. Pamatuji si, že nás v Rapidu bylo třináct hráčů nad třicet roků. V lize se hraje víc takticky. Jste pod tlakem, který lépe zvládáte, když máte zkušenosti. Já hlavně potřebuji, aby obrana byla hodně zkušená. Když mužstvo šlape, dokáží vedle nich mladí hráči ještě více vyrůst. Starší hráči si drží výkonnost, mladí mohou více spadnout i vyletět. Třeba až o padesát procent.

Cílem Sigmy zůstává účast v evropských pohárech. A pak také atraktivní hra, kterou odborníci na podzim kvitovali jako druhou nejlepší po Plzni. To vás musí hřát.
To mě samozřejmě těší. Plníme výsledkové i výkonnostní cíle. Víme, jaký chceme hrát fotbal. Nejsme nahoře díky štěstí, ale herní kvalitě. Pokud chcete hrát dobrý fotbal dopředu, musí už útočníci dobře bránit a obránci zase dobře rozehrávat. Jinak bojujete pořád o míče. Proto mám obrovské nároky na obranu. Snažím se, aby hráči dokázali hrát fotbal vzadu.

Českou nejvyšší soutěž trénujete první půlrok. Jaký na vás zanechala dojem?
Mně se líbí. Je to něco podobného, jak to funguje v Rakousku. Kupuje se tady hodně televizních přenosů, což je výborné. Stadiony jsou vynikající. Klobouk dolů. Je i vyhřívání trávníků. I kvalita hráčů je výborná, jde to nahoru. Jediné, co mi vadí, je, že by na takovou ligu mělo chodit ještě více diváků. I když v Olomouci si nemůžeme stěžovat, i v zimě tady na poslední zápas přišlo přes šest tisíc diváků. To je skvělé. Doma máme na jaře Slavii, Baník, Spartu, Plzeň, Mladou Boleslav. Taháky jsou dobré, ale je důležité, abychom byli nahoře.

Olomoucký trenér Roman Pivarník si vyzkoušel i rallye.
MILOVNÍK ADRENALINU. Trenér Olomouce Roman Pivarník si během angažmá v Prešově

Roman Pivarník je milovníkem adrenalinových sportů

Zdeněk Psotka tvrdí, že hru týmu je potřeba přizpůsobovat i tomu, co chtějí místní diváci, kteří za jeho času zrovna nebyli trpěliví při postupném útoku se spoustou přihrávek, když si chtěl tým otevřít obranu v bloku. Co si o tom myslíte?
Vím, co Zdeněk Psotka myslí. To bylo i za Brücknera, kdy se hrálo hodně přímočaře nahoru. Diváci s trpělivou hrou možná v úvodu měli trošku problém, ale myslím, že tu filozofii přijali. Diváci i experti naši hru chválili, takže jsme je přesvědčili, že dokážeme hrát i trošku jiný fotbal - kombinační a trpělivý. Nikoliv anglický.

Koho tipujete na titul?
Už jsem to říkal v létě: Plzeň má neskutečně zkušené mužstvo jak z ligy, tak z pohárů. Je v Česku jedničkou. A Sparta je stále Spartou, takže o titul bojovat bude. A pak tam jsou další mužstva, která nebudou hrát o titul, ale o poháry.

Vám na podzim nejméně vyšel zápas v Plzni. Odborníci pak říkali, že se ukázalo, jak velký rozdíl mezi týmy je. Souhlasil jste s tím, nebo to byl prostě špatný výkon?
Plzeň hrála velmi kvalitně, byla dobře nachystaná. Spíš bych řekl, že to byl zápas o tom, kdo dá první gól. Plzeň jej dala hodně brzy, zklidnila se a pak už to bylo složité. Jasně dominovala.

Může se do hry o titul zapojit ještě i Sigma ze čtvrtého místa?
Je to těžké. Můžeme si něco nalhávat, ale zkušenosti z velkých zápasů oklamat nejde. O titul můžeme hrát jen tak, že si to Plzeň pokazí sama. Kvalitu má. My jdeme svou cestou.

Autor:


Tabulka ligy

Známky

1,75

Josef Hušbauer

Slavia

1,85

Uroš Radakovič

Olomouc

1,93

Matúš Kozáčik

Plzeň

Góly

7

Michael Krmenčík

Plzeň

6

Stanislav Tecl

Jablonec

4

Jan Holenda

Dukla

Mužstvo Z V R P S B
1. FC Viktoria Plzeň 10 10 0 0 21:3 30
2. SK Slavia Praha 10 6 4 0 15:2 22
3. SK Sigma Olomouc 10 6 3 1 17:7 21
4. FK Jablonec 10 4 5 1 17:8 17
5. FC Slovan Liberec 10 5 2 3 14:10 17
6. AC Sparta Praha 10 4 3 3 9:7 15
7. Fastav Zlín 10 4 2 4 11:11 14
8. FK Teplice 10 3 4 3 14:15 13
9. Bohemians Praha 1905 10 3 4 3 7:8 13
10. Dukla Praha 10 3 2 5 10:18 11
11. 1. FC Slovácko 10 1 5 4 8:9 8
12. MFK Karviná 10 2 2 6 9:15 8
13. FK Mladá Boleslav 10 2 2 6 9:18 8
14. FC Baník Ostrava 10 1 4 5 14:22 7
15. Zbrojovka Brno 10 2 1 7 8:18 7
16. FC Vysočina Jihlava 10 2 1 7 8:20 7

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze