Ještě to přitom nejsou ani tři týdny od chvíle, kdy pro Spartu všechno vypadalo hodně nadějně. V lize se dotáhla na Plzeň, v poháru prošla do semifinále a zdálo se, že rozjetý tým bude těžké zastavit. Teď je všechno jinak. "Sparta má vždycky nejvyšší cíle. Když se je nepodaří naplnit, ponesu za to plnou zodpovědnost," prohlásil Lavička.
Co po pohárovém vyřazení cítíte?
Velké zklamání. Pohár byl jednou z linií, na které jsme chtěli uspět, a myslím, že před odvetou jsme měli semifinále slušně rozjeté. Jenže ani při relativně příznivém vývoji jsme utkání nakonec nedokázali zvládnout.
Proč? Kde se zápas zlomil?
Zásadní zlom přišel ve chvíli, kdy jsme šli do deseti po zbytečném faulu Lea Kweukeho. Možná vyplýval z jeho přemotivování, ale každopádně byl neomluvitelný. Chtěl bych se Mladé Boleslavi a hlavě Radkovi Dosoudilovi za celou Spartu omluvit.
Jak jste viděl dvě boleslavské gólové situace?
První přišla po rychlém autu a následném centru, kdy jsme nezachytili tři nabíhající hráče, balon pak propadl až do branky. Druhý gól padl po naší velmi hloupé chybě při rozehrávce.
Vypadalo to, že chyboval brankář Čech. Viděl jste to stejně?
Kluky jsme upozorňovali, že Boleslav má typy útočníků, kteří dokážou být při napadání hodně agresivní. Říkali jsme jim, že když bude riziko větší, nemají volit rozehrávku. Bohužel, v tenhle moment byla ta situace hodně špatně vyhodnocená a nakonec to byl osudový okamžik. Marek Čech nám v poháru několikrát vychytal postup, ale podíl na druhém gólu samozřejmě má. Sám to dobře ví.
Zavinily porážku zkraty jednotlivců, nebo vidíte nějaké týmové příčiny?
První poločas jsme, myslím, utkání měli pod kontrolou. Klíčový moment přišel, když se Leo nechal za hloupý zákrok vyloučit.
Po Kweukeho vyloučení jste sice inkasovali, ale pak šla hned do deseti i Boleslav.
Ano, to nám vlilo znovu krev do žil. Ale pak přišel druhý zkrat, špatná rozehrávka a v tu chvíli byla už Boleslav ve velké výhodě. Potřebovali jsme k postupu vstřelit dva góly a přes velkou snahu a změny v sestavě jsme se k tomu už nedopracovali.
Několikátý zápas po sobě jste nedokázali soupeře přehrát. Čím to je?
Tohle fotbal přináší. To neříkám jako naši omluvu, ale každý, kdo někdy fotbal hrál, o tom něco ví. Během dubna jsme se dostali na vítěznou vlnu, sbírali jsme dobré výsledky a hráli pěkný fotbal. Pak jsme se dostali pod tlak a věci, které šly dřív automaticky, se najednou nedařily. Ve Spartě je tlak vždycky velký, měli bychom se s ním umět vyrovnat, ale sám jsem fotbal hrál a tyhle okamžiky moc dobře znám i z pozice hráče. Vím, jak je to složité.
Co děláte pro to, aby neúspěšná série skončila?
Snažíme se hráčům vytknout chyby a zároveň jim ukázat, jak by měli postupovat, aby se podobné věci neopakovaly. Jenže jak to potom zvládnou v zápase, to už je jiná otázka. K současnému stavu přispěla řada věcí - ztráta formy, zranění... To všechno má vliv.
Během jednoho týdne jste nabrali ztrátu na Plzeň a vypadli v poháru. Věříte ještě, že sezonu zakončíte úspěchem?
V lize ztrácíme pět bodů a naše šance po zápase v Liberci dostaly vážnou trhlinu, ale v žádném případě nic nevzdáváme. Zbývají čtyři kola a my tu šanci na titul budeme živit do poslední chvíle.
Nebojíte se, že pokud Plzeň nepřeskočíte, bude to ve Spartě váš konec?
Od Sparty se trofeje očekávají každý rok, také já jsem sem šel s tím, že vysoké cíle naplním. Pokud se to nepovede, nesu plnou zodpovědnost. Ale že bych se bál, to ne. Snažím se dělat maximum, aby Sparta byla úspěšná, a i když to tak někdy nemusí vypadat, věřím, že to samé dělají i všichni hráči.
