"Po tréninku jedu zpátky domů do centra, kde bydlím s rodinou v klidném zálivu. Apartmá je jen pár set metrů od Opera House a Harboure Bridge. Pod okny nám defilují plachetnice, luxusní jachty, ale i velké zaoceánské lodě. Krásná romantika," popisuje šestačtyřicetiletý Lavička, který vzal australské angažmá. letos v únoru.
Dnes se ale výhledem z okna moc nepotěší, myšlenkami už bude u vánočního stromku, u manželky Ireny a dcer Terezy s Adélou.
Pokud jde o Štědrý den, letos ho Lavička bude slavit dvakrát.
"My si po štědrovečerní večeři, kterou bude kapr s bramborovým salátem a plzní, dárky rozdáme. Jenže Australané mají nadílku až o den později, čtyřiadvacátého je pro běžný pracovní den. A tak jsme po českém Štědrém dnu pozváni k našim zdejším přátelům," líčí trenér. "Mimochodem, toho kapra jsem sehnal na zdejším obrovském rybím trhu."
"A u těch známých pak zase ochutnáme jejich vánoční dobroty, krocana, speciální vánoční pudink a dobré australské víno," těší se Lavička i za své tři ženské.
Poté se trenér vrátí od Vánoc ke své profesi, k mužstvu FC Sydney a k australské profesionální lize.
"Cíle klubu jsou vysoké, chceme postoupit do asijské Ligy mistrů. Tam jde vítěz základní části ligy a vítěz play off," říká trenér.
Z desetičlenné australské ligy postupuje po základní části šest nejlepších týmů do play off, které koncem března vrcholí Grand Final zápasem.
FC Sydney se nyní dělí o první místo s celkem Melbourne Victory, který však má o zápas míň.
"V sobotu jsme právě v Melbourne hráli nula nula, ale první zápas jsme tam tři nula vyhráli," připomíná Lavička.
Základní část ligy se totiž v Austrálii hraje tříkolově, dva zápasy doma nebo u soupeře. Na FC Sydney vyšly v případě Melbourne dva duely venku. Na domácím stadionu proti tomuto soupeři Lavičkův tým nastoupí 14. února v posledním utkání základní části ligy.
Podle Lavičky je australská liga hodně zajímavá především pokud jde o vyrovnanost všech mužstev.
"Šanci postoupit do play off má pořád všech deset týmů," říká Lavička.
"A náročná je liga z hlediska cestování k jednotlivým zápasům a často i extrémně vysokých teplot. Například vzdálenost mezi Sydney a Perthem je 3300 kilometrů. Jen pro představu: je to pět hodin letu a tříhodinový časový posun," popisuje Lavička.
"A podobné to je s Wellingtonem, jediným mužstvem australské ligy, které je z Nového Zélandu. Letí se tam tři a půl hodiny a časový posun je dvouhodinový, ale na rozdíl od Perthu opačným směrem. Cesty k těmto zápasům i na sever kontinentu do Townsvill obvykle představují až čtyři dny strávené na cestách."
V hráčském kádru má Lavička převážně Australany, nejznámějšími jsou bývalí reprezentanti Corica s Aloisim, nebo současný reprezentant Brosque.
A právě Brosque dal kouči Lavičkovi příjemný vánoční dárek. Den před Štědrým dnem jediným gólem zápasu rozhodl o domácí výhře Sydney nad týmem Central Coast Mariners.
"Z cizinců jsou tady slovenský záložník Karol Kisel, který přišel ze Sparty. Zatím si vede moc dobře a patří k oporám. Dál je tu Byun Hwan, obránce z Jižní Koreje, švýcarský stoper Keller, který má zkušenosti z bundesligy a z Holandska, dobře hraje i bývalý reprezentant severoirské jedenadvacítky Mc Flynn," pokračuje Lavička a nezapomíná připomenout významnou pomoc jednoho ze svých asistentů, českého kouče Michala Zacha.
Z angažování portugalské hvězdy Figa, jenž patří milánskému Interu, nakonec sešlo.
"Místní přestupová pravidla totiž umožňují angažovat hráče na hostování maximálně do čtyřiadvacátého kola. Poslední tři kola základní části a play off už hostující fotbalisti hrát nemůžou," přibližuje Lavička. "Což byl hlavní důvod proč z Figova angažmá sešlo."
Nepříjemným zjištěním pro Lavičku bylo, že v australské lize smějí být na lavičce náhradníků jen tři hráči do pole a brankář. "Tohle pravidlo mě fakt zaskočilo," glosuje český kouč.
Australská profesionální liga je mladá soutěž, hraje se teprve její 5. ročník.
"Fotbal je tu ale hodně na vzestupu, tím spíš, když Austrálie postoupila na mistrovství světa do Jihoafrické republiky. A navíc Australané oficiálně ohlásili kandidaturu na pořadatelství světového šampionátu v roce 2018, případně 2022."
Pravda ale je, že fotbal nejpopulárnějším sportem v Austrálii není.
"Vládne ragby, dále australský fotbal, což je australská podoba ragby, a kriket. Na tyhle sporty mě známí několikrát zvali, ale zatím nebyl čas."
Klokany Lavičkovi na ulici nepotkali, ale už se na ně byli podívat v místním Národním parku a v zoologické zahradě.
"Největší zážitek z australské fauny ale máme z návštěvy podmořského akvária. Vidět žraloky a jiné mořské živočichy přes sklo na vzdálenost několika desítek centimetrů pro nás byl opravdu velký zážitek," přibližuje kouč.
Lavička se zmiňuje také o cestování ve čtyřapůlmilionovém městě.
"K dispozici mám služební hyundai, protože tahle automobilka je generálním sponzorem australské ligy. Začátky za volantem tady jednoduché nebyly, jezdí se tu totiž vlevo. Ale už jsme si zvykli, jízdu přeplněným Sydney už v pohodě zvládá i moje žena.
Manželský pár doplňují u protinožců dvě dcery. Dvacetiletá Tereza přerušila v Praze přerušila filozofickou fakultu a studuje v Sydney angličtinu na mezinárodní jazykové škole, třináctiletá Adéla tu chodí na základní školu.
"Obě dcery vlastně na Austrálii připravené byly, protože angličtinu dělaly už doma. Přesto to ze začátku hlavně pro Adélu vůbec nebylo lehké. Ale už si zvykla a kamarádky i kamarády si našla."
Soukromé hodiny angličtiny bere i paní Irena, ale hlavně se stará o to, jak její manžel říká, aby se celá rodina cítila v přechodném australském bydlišti opravdu jako doma.
V krátké ligové pauze, která je od 28. prosince do 9. ledna, se Lavičkovi domů do Čech nechystají.
"Důvodem je velká vzdálenost od domova. Takže zaletět si domů do Česka jen na pár dní se v průběhu sezony prostě nevyplatí. Ale po play off se domů podíváme určitě."
Otázkou je, zda se potom Lavičkovi budou do Austrálie vracet.
"Před pár dny jsem dostal od klubového vedení nabídku k prodloužení smlouvy," říká Lavička, jehož angažmá v FC Sydney začalo v únoru roční smlouvou.
"Domluvil jsem se, že se rozhodnu do konce roku. Jednoduché to není, zatím pořád zvažujeme všechna pro i proti. Ale spokojený jsem, rodině se tu líbí, takže uvidíme."
Přestože žije na druhém konci světa, český fotbal Lavička sleduje. Jak jinak, než přes internet.
"Škoda, že se Spartě nepodařilo postoupit do jarní části Evropské ligy," vzpomene na klub, v němž prožil nejkrásnější hráčské roky, a který loni několik měsíců vedl coby kouč. Až do potupné domácí říjnové prohry 1:4 v derby se Slavií.
"Domácí ligu ale mají sparťani po podzimu rozjetou dobře. A i když ztratili stopera Hubníka, věřím, že na jaře to po třech letech zase dotáhnou k titulu," uzavírá Lavička.
