To byl důvod, proč jste přijal nabídku Baníku?
V Praze jsem se sešel se sportovním manažerem Šádkem. Cíle Baníku mě zaujaly. Pak jsem přijel na domácí zápas s Jihlavou, viděl jsem atmosféru. Na zápasy tu chodí hodně lidí, je vidět, jak město žije fotbalem. To mě utvrdilo v mém rozhodnutí: Vydám se na západ, do Sokolova.
Šesté místo ve druhé lize, to je výzva.
Laťka je nastavená vysoko, to je pravda. Navíc s mužstvem slepeným chvilku před soutěží.
Taky chvilku trvalo, než se tým sehrál.
Začátky byly kostrbaté, pak se ale Baník chytil a udělal šňůru. Jaro už odehrál výborně. Dobře, že základ mužstva tvořili hráči z Pardubic, ti už měli se soutěží nějaké zkušenosti.
Co vás čeká teď?
Další práce. Musíme udržet lidi na stadionu. A to se povede jen dobrými výkony. Plný stadion, to je značka kvalitní práce.
S hráči jste se ještě nepotkal. Máte už připravený proslov?
To ne. Na nic velkého se ani nechystám.
Něco jim ale řeknete.
Mám takové motto: Trenér dělá hráče a hráči dělají trenéra. Řídím se tím.
Čím?
Je to o spolupráci, o důvěře. Můžete ji budovat dva tři roky, a přijít o ni za třicet vteřin…
Mladý trenér má k hráčům blíž, ještě si pamatuje na svoje fotbalové roky. Co říkáte vlně neokoukaných tváří v lize?
Taková obměna tu dlouho nebyla, v obou nejvyšších soutěžích byla spousta změn. Minulý rok se navíc ve druhé lize prostřídalo hodně týmů, přišly Jakubčovice, Opava, dost mužstev soutěž odhlásilo... Je to určitý trend a pro nás mladý příležitost, stejně jako pro hráče. Záleží jen na nás, jak s tím naložíme.
Když jste byl na západě poprvé, hrály ligové soutěže jen Plzeň a Karlovy Vary. Teď se k nim přidaly i Cheb a Sokolov. Co říkáte tomu vzestupu?
Myslím si, že dva prvoligové kluby by se na fotbalovou mapu západních Čech vešly. Vary mají hokej, Sokolov fotbal. Tak to je teď v regionu nastavené. Pole je tu zatím neorané. A dají se tu udělat velké věci.
Na to musí Baník posílit. Hráči se ale vracejí z hostování a místo nich zatím nikdo nepřišel.
Věřím, že se tu čtvrtého července sejde na začátek přípravy kolem dvaceti hráčů a dva gólmani. Týden po týdnu je budeme vyhodnocovat a kádr ustálíme.
Kolik hráčů zbude?
Asi osmnáct.
Nestraší vás úzký kádr? Už loni měl Baník problémy se zraněním klíčových hráčů.
To fotbal zkrátka přináší. Každý fotbalista potřebuje především pevné zdraví. A k tomu i štěstí. Předpoklady jako pracovitost a cílevědomost, to už je dnes samozřejmé.
Kouč Pulpit říkával, že to je samozřejmé spíš na západ od hranic. Třeba v italské sérii A, kterou si tak oblíbil. Máte i vy nějakou zamilovanou soutěž?
Určitě anglickou ligu. Vyprodané stadiony. Bez atletické dráhy. Hraje se v parádní atmosféře. Tomu odpovídá i nasazení.
Takže oblíbený hráč je asi taky z Anglie.
Terry, Lampard, Gerrard... Mám rád týmové hráče a tihle se pro mužstvo rozdají. Mají můj respekt.
Bez atletické dráhy je i Letná, odkud jste do Sokolova přišel. Nebojíte se nálepky: Sparťan? Jedni vás mohou milovat, a druzí zatracovat.
Sparťan jsem. Když jsem byl ale v Plzni, žil jsem pro Viktorku. A stejné to bude i tady v Sokolově.
Jak se z vás stal Sparťan?
Do Sparty jsem přestoupil z Příbrami ve dvaceti letech. Byl jsem tam tři roky, za tu dobu jsem odehrál jen pětadvacet mistrovských zápasů. Ve Spartě jsem dal i svůj první ligový gól. Tehdy mistrovským Vítkovicím.
Do Sparty jste se vrátil i jako trenér.
Tři a půl roku práce ve Spartě, to je velká průprava. Rukama mi prošla spousta hráčů. Nejen z béčka. Někteří chodili rovnou na utkání, bez předzápasového tréninku.
A vystrčí někoho jiného ze sestavy.
Hráči celý týden poctivě trénují, a pak se nevejdou ani na lavičku. Člověk zkrátka musel umět improvizovat.
V práci s lavičkou máte zřejmě hodně zkušeností. Sparta má dlouhodobě nejširší kádr v lize.
V béčku jsme neměli široký kádr. Tak šestnáct lidí. Kdyby nám scházeli hráči, mohli jsme si někoho vytáhnout z A dorostu. Nebylo zapotřebí mít široký kádr. To by bylo zbytečné. Cílem je, nechat mladého fotbalistu hrát. Trénink nikdy nenahradí mistrovský zápas.
Přesto. Jak vysvětlit někomu, že se nevešel do sestavy?
Udržet dvanáctého až osmnáctého hráče v pohotovosti, to patří k největšímu mistrovství trenéra. Nesmí se cítit odstrčený. Fotbal se hraje v jedenácti, ale jen v jedenácti se dělat nedá. Jsou tři střídání, za dvacet minut toho může fotbalista na hřišti tolik ukázat, že si pro příští utkání řekne o základní sestavu.
Baník má svou hvězdu: reprezentačního gólmana Kubáska. Jak se vám ve Spartě pracovalo s podobnými hráči?
Naposledy ke mně do béčka přišli Venca Drobný s Honzou Šimákem. Musím říct, že s oběma mám velmi dobrou zkušenost. Pomohli nám, mladí hráči vedle nich ještě vyrostli. Přechod na nový systém proběhl i díky nim bez problémů. Na jaře jsem neprohráli devět zápasů v řadě, jeden z nich byl v Chebu.
 NA LAVIČCE. V uplynulé sezoně dostal Boris Kočí juniorku Sparty Praha na čtvrté místo. Z prvoligových záloh byl jeho tým vůbec nejvýš v tabulce české fotbalové ligy. Letos se o podobný kousek pokusí o soutěž výš, s Baníkem Sokolov. |
