„Zahraniční angažmá není úplně mým snem. Jsem momentálně strašně šťastný tam, kde jsem. Nedovedu si představit, že bych v tuhle chvíli přemýšlel o tom, že bych někam odcházel. Byl to jen dotaz, zda by to bylo reálné, já řekl, že ne. A tím to skončilo,“ prohlásil dobře naladěný slávistický kouč.
Do studia iDNES.tv dorazil Trpišovský den poté, co na galavečeru Ligové fotbalové asociace převzal cenu pro trenéra roku. A dva dny poté, co jím vedená Slavia zakončila jednu z nejúspěšnějších sezon historie – v neděli si užila bujaré oslavy double, zisku mistrovského titulu i národního poháru, s fanoušky přímo na stadionu.
„Oslavy byly krásné, ale dlouhé, nejsem moc slavící typ,“ připustil Trpišovský. Slavii v posledním zápase už o nic nešlo, přesto byl před derby se Spartou (2:1) nervózní.
„Hodně nervózní. Nechtěli jsme mít na konci sezony stejně bodů jako Plzeň, kluci ze Slavie mi ještě předhazovali, že jsme dosud nevyhráli ligové derby. A dalšími faktory byly změny v sestavě a samozřejmě fanoušci, naplnili stadion a zasloužili si oslavy s vítěznou tečkou,“ uvedl.
Což se povedlo.
Oblíbený kouč, který nikdy nehrál fotbal na vrcholové úrovni (nastupoval nejvýš v pražském přeboru), si během křepčení s pohárem vybavil i zážitky z náročných začátků trenérské kariéry.
Vydělával si jako provozní v restauraci i v herně, jako barman na diskotéce... „Zažil jsem toho spoustu. Ve čtyři ráno vybíral tržbu v herně, pak spánek, pak tréninky – vedl jsem dorost na Xaverově a zároveň působil jako asistent ve druhé lize, to bylo nejnáročnější období v životě.“
„Dneska už si neumím představit chodit na pátou do práce, vstávání je nejhorší věc, co existuje,“ rozesmál se Trpišovský.
Mluvil o tom, jak s mládeží na Xaverově třikrát zažil postup, přesto neměl tým k dispozici vlastní šatnu a o přestávkách se radil pod stromem. Znovu si vybavil, jak na Žižkově klubu v zoufalé situaci i finančně pomáhal.
I díky tomu, čím vším si Trpišovský prošel, na něm nevidíte ani náznak povýšenosti. Když slyší, že je nejlepším trenérem v Česku, pokorně opáčí, že je to ocenění pro celé mužstvo a celý jeho trenérský tým.
„Zopakuju, že jsem měl obrovské štěstí na lidi,“ vyzdvihl své spolupracovníky i dlouholeté asistenty Köstla, Houšteckého a Koláře. „A třeba táta mi zaplatil studium profilicence, která tehdy stála 100 tisíc, což jsem si nemohl dovolit,“ ocenil rodinnou podporu.
Trpišovský kdysi působil i u mládeže Sparty, dospělé vedl v Horních Měcholupech a na Žižkově, odkud v roce 2015 vyletěl do ligového Liberce a dostal ho i do pohárové Evropy.
Pak v tandemu se sportovním ředitelem Janem Nezmarem v prosinci 2017 oba zamířili do Slavie a během krátké doby ji předělali k obrazu svému. Důraz na rychlost, agresivitu a vysoký presink, to je současná Slavia.
Trpišovský: Strůjcem je pan Tvrdík. Fanoušci by ho měli mít na obrázku |
Za příchody obou mužů pochopitelně stojí slávistický šéf Jaroslav Tvrdík. „Je pro Slavii absolutně nejdůležitější,“ řekl o něm Trpišovský.
„Před čtyřmi roky Slavia jen díky souběhu výsledků nesestoupila a dneska je tam, kde je, díky příchodu pana Šimáněho, pana Tvrdíka. Za 3,5 roku dokázal nejen dva tituly a pohár, ale že Slavia má zvuk i v Evropě, buduje zázemí.“
Závěrem kouč Trpišovský odpovídal na spoustu dotazů, které mu zaslali čtenáři. Doufá, že ve Slavii budou pokračovat Milan Škoda i Tomáš Souček, byť u druhého vnímá, že záleží hlavně na hráčově rozhodnutí a nabídkách.
Z tábora rivalů Sparty a Plzně by si, kdyby měl tu možnost, vybral Patrika Hrošovského. „Skvělej hráč, skvělej kluk,“ uvedl na adresu záložníka Viktorie.
Hovořil o nejlepším ligovém střelci Nikolaji Komličenkovi, kterého před třemi lety přivedl na hostování do Liberce.
„Je to fantastický střelec, ale myslím, že na něj musí být ušitej herní styl. Dá 28 gólů, ale hrát s ním presink je strašně složité. Navíc je strašně drahej, jeho kroky budou směřovat spíš ven. Jeho příchod do Slavie je nereálný.“
Kromě zahraničního angažmá mluvil i tom, zda by v budoucnu dokázal vzít nabídku ze Sparty: „To si teď neumím vůbec představit.“
A podobně vyzněla i úvaha o trénování reprezentace. „Strašně mě naplňuje práce v klubu. Neumím si představit, že bych každej den nechodil do kabiny mezi hráče,“ dodal Trpišovský.
