„Získali jsme trenéra, kterého jsme si přáli. Je to slávistický srdcař, je sešívaný,“ nadšeně vykládal klubový šéf Jaroslav Tvrdík zřejmě na základě Šilhavého tříletého hráčského působení.
V úterý odpoledne slávistický srdcař ve funkci skončil. Po necelých šestnácti měsících, takže sotva vyrovnal délku svého angažmá ve službách rivala.
Co Šilhavý během angažmá ve Slavii dokázal?
Bez porážky dokráčel s týmem k titulu. Ligovou neporazitelnost natáhl na rekordních šestatřicet zápasů. To je na velký potlesk.
Sice neuspěl v kvalifikaci o Ligu mistrů, ale zklamání částečně smyla účast v základní skupině Evropské ligy.
Jenže z ní už tým nepostoupil, byť v ní s výjimkou Villarrealu chyběli elitní protivníci. A už po podzimu ztratil reálnou naději na obhajobu ligového prvenství, i když je v tabulce druhý a po podzimu má na kontě jen o tři body méně něž loni.
Jaká tedy byla Šilhavého éra?
Remízový start. Bylo 11. září 2016, pět dnů po svém jmenování zažil Šilhavý první ostrý zápas, v Teplicích jeho tým prohrával, pak skóre otočil, ale dvě minuty před koncem domácí vyrovnali na 2:2.
„Jsme na začátku cesty. V závěru nám chyběla zkušenost, nebyli jsme kompaktní. Věřím, že pokud budou kluci pracovat dál, budeme stoupat.“
Z desáté příčky slávisté vystoupali až na první. Právě v Teplicích začala série neporazitelnosti, kterou až po třinácti měsících utnul Liberec.
Velké vítězství v derby. Jako hráč dal v derby Spartě dva góly, ale na vítězství nestačily. Při debutu v roli kouče se už z triumfu radoval, Slavia vyhrála 2:0 a to ještě za bezbrankového stavu neproměnila penaltu.
„Předvedli jsme výborný týmový výkon. Musím klukům poděkovat, je to velké vítězství,“ řekl Šilhavý. Po předchozí výhře nad Libercem derby na Letné stvrdilo parádní koučův start do nového angažmá. Následovaly další čtyři výhry a Slavia po jedenácti kolech byla už jen dva body za vedoucí Plzní.
Mimochodem, druhý den po derby skončil sparťanský kouč Zdeněk Ščasný, který by se do Sparty mohl v nejbližší době vrátit v roli sportovního ředitele. A se Šilhavým ho pojí velmi dobré vztahy....
Neuctivý Mešanovič a (ne)odepsaný Van Kessel. Na přelomu loňského října a listopadu slávisté remizovali v Jablonci a doma s Bohemians, ale do konce podzimu už jen vyhrávali a zůstali o čtyři body za Plzní. Ale pohodu kouč neměl. Ještě v září řešil chování náhradníka Mešanoviče.
Když mu po vítězném duelu s Libercem nadšeně podával ruku, bosenský forvard dělal, že Šilhavého nevidí, minul ho bez povšimnutí. Byl uražený, že nehrál. „Jak by to vypadalo, kdyby se takhle urážel každý?“ přemítal Šilhavý. Pověstný trenérský džentlmen řešil nepříjemnou situaci v klidu. Nechal dva dny, aby se horká hlava bosenského útočníka zklidnila. Pak se Mešanovič omluvil.
Gino van Kessel byla nejdražší posila loňského léta, ale brzy se ukázalo, že Slavia vyhodila přes třicet milionů oknem. Nebyl poctivý v tréninku, v zápasech mátožný a Šilhavý ho bez pardonů poslal na lavičku, pak i na tribunu. V únoru nizozemský útočník odešel na hostování do Gdaňsku. Po návratu odmítl hostovat ve Zlíně, vzal třetí ligu v anglickém Oxfordu a když se o Zlínu nelichotivě vyjadřoval, slávistický šéf Tvrdík poznamenal: „Jen to ukazuje hloubku našeho omylu.“
Tak jsme první, no a co. Přišel k desátému týmu tabulky, po devatenácti kolech už Šilhavý byl se Slavií první. Jaro začal výhrami s Jihlavou a v Příbrami (8:1) a pak už došlo na vzájemný souboj s Plzní, který slávisté vyhráli 1:0. Gól dal v závěru obránce Frydrych po centru Sýkory z rohu. Sýkora byl největší zimní posilou. Přitom se pro něj už chystala smlouva v Plzni, ale Slavia na poslední chvíli souboj vyhrála.
„Byl to velký zápas, jaké chceme hrát. Tím mám na mysli Evropu. Všichni nás sice chválili za výhru v Příbrami, ale až teď to byl zápas, který ukázal, že jdeme správným směrem,“ řekl Šilhavý po Plzni.
První příčku Slavia sice záhy ztratila, ale v 25. kole po prohře Plzně na Spartě se na ní vrátila a už ji nepustila. Sparta na jaře obrala o body i Slavii, která byla v derby blízko první porážce během Šilhavého éry. V nastavení ji však odvrátila nesprávně nařízená penalta, kterou sudí Franěk odpískal za nafilmovaný pád Mingazova.
Titul na Strahově. Jaroslav Šilhavý byl hráčem Slavie v době boháče Borise Korbela, ale na začátku devadesátých let minulého století na triumf v lize nedosáhl. Jako trenér to dokázal hned. Bylo 27. května krátce před devatenáctou hodinou, Slavia v dočasném vyhnanství na Strahově porazila Brno a stvrdila první příčku.
„Cítím obrovskou radost, úlevu, spadlo to ze mě. Byl jsem hodně nervózní. Skrýval jsem to před hráči, ale moc jsem toho nenaspal, očekávání bylo obrovské. Povedla se úžasná sezona i s tím, že jsme to zakončili asi nečekaným titulem.“
Na jaře byla Slavia silná, sebevědomá, i když občas zavrávorala. Během druhé části sezony ztratila jen osm bodů za čtyři remízy, z toho třikrát hrála nerozhodně doma: se Spartou, s Jabloncem a s Duklou. Když mezi tím mužstvo prohrálo v semifinále poháru se Zlínem, vzal kouč mužstvo na společnou večeři. „Vyjádřili jsme soudržnost, týmovost a zase to nakopli,“ říkal kouč.
Horké léto a rotace sestavy. Během léta sice v Praze nepanovaly úplně tropické teploty, ale ve Slavii horko bylo. Šéfové mužstvo mimořádně posilovali, vidina Ligy mistrů byla hodně lákavá. Snad obden ohlašovali příchody nových hráčů, došlo i na zahraniční hvězdy. Danny, Altintop, Rotaň. Ale také Laštůvka, Sobol, Jugas, Hromada, Stoch či Necid.
S širokým kádrem však později byla potíž. Všichni chtěli hrát a nejlépe pořád. Ale to nešlo, Šilhavý zvolil rotaci sestavy. V pohárech nastupovali především ti, kteří nedostávali tolik příležitostí v lize.
„Já s touhle situací nejsem spokojený. Určitě ne. Každý zápas hraje jiná sestava, to je pak těžké. Na naši hru to má vliv a není to ideální,“ vypálil po listopadové porážce 0:1 v Plzni záložník Josef Hušbauer. Tři dny předtím proti Villarrealu bylo na hřišti šest jiných slávistů.
Kdo ví, jestli obří konkurence a spousta osobností i reprezentantů v jedné kabině nepřinesly mužstvu víc škody než užitku.
Poháry, nejdřív euforie, pak zklamání? S velkým očekáváním a natěšením vstupovali slávisté v létě do bojů o Ligu mistrů. V kvalifikaci nejdřív vyřadili Borisov, čímž si zajistili nejhůř základní skupinu Evropské ligy.
„Všichni slávisté se teď musí radovat. Máme šanci hrát Ligu mistrů, když ne to, tak Evropskou ligu máme jistou. Myslím, že všichni naši fanoušci mají radost, která se může ještě stupňovat,“ líčil Šilhavý po postupu přes běloruský klub.
APOEL Nikósie v dalším kole nevyhlížel jako nepřekonatelný protivník, jenže v úvodním duelu na Kypru slávisté zaspali začátek a manko 0:2 už nedohnali. Ani ve zbytku duelu, ani v domácí odvetě gól nedali. „Jsme zklamaní, v kontextu obou zápasů byla šance na Ligu mistrů velká,“ řekl kouč.
Konec neporazitelnosti a další ztráty. Po krachu v boji o Ligu mistrů se slávisté statečně prali v Evropské lize, dvakrát porazili Maccabi Tel Aviv, po výborném výkonu senzačně remizovali ve Villarrelu, ale stejně do jarní fáze nepostoupili.
Ani v lize to nebyla žádná sláva. Například první výhru venku získali až v pátém duelu v Karviné (předtím remízy v Ostravě, na Bohemians, v Olomouci a ve Zlíně). Jenže týden poté doma podlehli Liberci, čímž skončila ligová série neporazitelnosti pod Šilhavým. A ztráta na neomylnou Plzeň narůstala. Ani vzájemný souboj slávisty do hry o titul nevrátil, k tomu ještě remíza po rozpačitém vystoupení v Jablonci.
„Jestli moje pozice oslabila? To se musíte zeptat vedení, na to já těžko můžu odpovědět,“ řekl kouč po porážce v Plzni.
„Jaroslav Šilhavý je trenérem Slavie. Nás čeká otevřené pojmenování chyb, pokora a tvrdá práce k návratu na vrchol,“ reagoval šéf Tvrdík. Jak chyby pojmenovali, už pár hodin víte, Šilhavý byl odvolán.
Už před závěrečným zápasem podzimu proti Astaně, v němž šlo o postup do jarní vyřazovací fáze Evropské ligy, prožíval Šilhavý složité období. Nahlodávaly ho spekulace o jeho pozici. „Pokračovat dál takhle nejde, trenérský tým buď prostě důvěru má, nebo nemá.“
