Stihl navštívit také staré známé. "Probrali jsme novinky, popovídal jsem si i s majitelem zlínského klubu Zdeňkem Červenkou. Na Zlín mám příjemné vzpomínky," říká Hoftych.
Není vám líto, kam se Zlín po vašem odchodu propadl?
Ve Zlíně se to lámalo v době, kdy jsem odcházel do Bohemky. Ale ne kvůli mojí osobě. Mančaft byl slušně poskládaný, klub měl relativně dost kluků v mládeži, ale ne tolik, aby jich přešlo najednou do áčka deset, jak si někteří mysleli. Byly dvě možnosti. Pokud by se investovaly větší peníze, klub by patřil k lepší polovině ligy. Anebo ne a hrálo by se na rozmezí první a druhé ligy, jak to bylo ve Zlíně historicky vždycky. Jenže tým spadl do druhé ligy, pak z toho vystoupila ještě Tescoma a nepřidali se další partneři. Byl jsem na podzim v Budějovicích a vím, jak těžké je se z druhé ligy vrátit zpátky.
Jenže Zlín se teď třese i o druhou ligu.
Hrát třetí ligu by bylo pro Zlín neštěstím. Hlavně s ohledem na mládež. V konkurenci se Slováckem by neměl šanci nalákat mladé talenty z okolí.
Pavel HoftychNarodil se před 47 lety v Ústí nad Labem, fotbalově je ale těsně spjatý s východní Moravou. Ještě před pádem komunistického režimu zamířil do tehdy druholigových Slušovic, odkud přestoupil do Zlína. Tam také začal s trenérskou kariérou a s krátkým intermezzem ve Slovácku byl u prvoligového mužstva až do léta 2008, kdy přijal nabídku Bohemians 1905. Klokany přivedl okamžitě do první ligy a v roce 2011 se stal koučem slovenského Spartaku Trnava. Po podzimní štaci v Českých Budějovicích byl jmenován koučem české reprezentace do 19 let. |
Přesto, není zvláštní, když tým s tolika zkušenými hráči jako Hubáček, Kubica, Kroča nebo na podzim Polách hraje najednou o záchranu?
Něco podobného jsem zažil loni v Trnavě. S jedním mančaftem jsme hráli do poslední chvíle o mistra a prakticky s tím stejným jsme pak hráli skoro o záchranu. Někdy se stane, že rozjedeš sezonu, urazíš štěstí, a najednou se z toho nemůžeš dostat. Znám zlínské kluky. David Hubáček je pan fotbalista, ale dnes už má 37 let a nikdy nebyl typický lídr kabiny. Kroča je dvoumetrový borec, ale s tlakem se nevyrovnával nejlépe. Tihle kluci to navíc berou trošku jinak. Jsou místní a dostali se pod velký tlak. Spadnout do třetí ligy by byl pro Zlín ostudný stav. Věřím, že to zvládnou. Pravda je ale taková, že mix mančaftu úplně optimální není. Je v něm hodně mladých kluků, kteří nemají se záchranářskou prací zkušenosti. A starší kluci nejsou úplní lídři.
Pojďme k devatenáctce. Na nabídku jste kývl okamžitě. Proč?
Ne že by mě trénování v klubu nebavilo, ale už v Trnavě jsem dělal mezinárodního manažera, takže se ve mně lámalo, jestli pokračovat jako kouč, nebo manažer. A role trenéra mládežnické reprezentace mi přesně sedla. Je to úplně jiný způsob práce, uvažování, více manažerské než trenérské. Věřím, že mi to přinese spoustu nových impulzů a nápadů. Dlouho jsem se tak netěšil na práci.
A pokud přijde zajímavá nabídka z první ligy?
Když mě Dušan Fitzel (technický ředitel reprezentačního úseku) a Pavel Vrba (kouč českého áčka) oslovili, ptali se mě přesně na tohle. Ostatně jednou z podmínek ve smlouvě je, že v takovém případě neodejdu. Tahle práce mě může nabít spoustou informací, impulzů. Přirovnal bych to ke spolupráci s Vlastou Marečkem, když jsem začínal ve Zlíně u mládeže. Od takových borců se toho můžu hodně naučit. Kdyby byly jiní reprezentační trenéři, tak by mě to tolik nezajímalo.
Před sebou máte závěrečnou kvalifikaci o Euro. Jak vidíte šance svého mužstva?
V konkurenci Švédska, Itálie a Bulharska to bude těžké. Jsem u týmu krátce, ale musím potvrdit, že Dušan Fitzel má pravdu - v práci s mládeží nám evropský vlak ujel. Je na nás, abychom s tím něco udělali.
