"Poslední čtvrtfinálový zápas mezi Francií a Španělskem měl výbornou úroveň. Držel jsem při něm palce mistrům světa, protože za ně hrají Lizarazu, Dugarry a Zidane. Tedy fotbalisté, kteří hájili v roce 1996 barvy Girondins Bordeaux, našeho semifinálového soupeře v Poháru UEFA. Až do té doby se o nich příliš nevědělo, ale tou sezónou se všichni tři proslavili.
Musím ale přiznat, že mě velice překvapili Španělé. Pořád jsem toho názoru, že je velký rozdíl mezi jejich klubovým fotbalem a národním týmem. Španělská liga je tak kvalitní jen díky cizincům. Reprezentace se do čtvrtfinále dostala dle mého soudu dílem náhodou, omylem, přízní rozhodčích či v závěru zápasu i jugoslávských obránců. Proto jsem od ní moc nečekal, ale musím přiznat, že Španělé podali skvělý výkon.
Moc nechybělo a vynesl jim prodloužení, ale neproměněná penalta v samém závěru je o pokračování připravila. V té chvíli mi bylo Raúla dost líto. Je to sympaťák, ovšem tíhu rozhodujícího okamžiku neunesl. Přesto bylo obdivuhodné, jak se jeho spoluhráči ještě zmátořili, že si dokázali vytvořit ještě jednu gólovou šanci.
Od Francouzů jsem čekal ještě lepší výkon, než předvedli. Přesto některé individuální výkony stojí za zmínku. Barthez chytá doslova fantasticky, góly dostal zatím jenom z pokutových kopů. Nejvíc mě upoutal Vieira, defenzívní záložník podle mého gusta. Vybojoval spoustu míčů, byl nepřekonatelný v hlavičkových soubojích a navíc parádně přihrál Djorkaeffovi na druhý gól.
Zastavím se ještě u autora vítězné francouzské branky. Djorkaeff je velice zvláštní hráč, dává však nesmírně důležité góly. Má velice prudkou ránu a jednou takovou skóroval i proti Španělům. V té pozici, jaké byl, říká trenérská abeceda, aby hráč pálil ke vzdálenější tyči, protože to je pro brankáře obtížnější. Djorkaeff se rozhodl opačně. Dal bombu na bližší tyč, ale myslím si, že ji Caňizares chytat nemohl.
Nedá mi to, abych se ještě nezmínil o rozhodčím. Ital Collina byl trochu víc nakloněn Španělům. Navíc se znovu nevyhnul několika diskutabilním rozhodnutím. Jedním z nich byla neodpískaná ruka v pokutovém území, druhým udělení jen žluté karty za sražení unikajícího Henryho a třetím nařízení penalty v poslední minutě zápasu. V takových situacích hodně záleží na citu rozhodčího pro hru a nejsem si jist, že ho v těch chvílích Collina prokázal."
