"Sami jsme soupeři pomáhali na nohy"
Na hřišti to vypadalo, jako bychom se na utkání vůbec nepřipravovali. Výkon, který jsme podali, byl katastrofální. Vždycky, když se zdálo, že soupeři dochází dech, tak jsme mu pomohli na nohy. Dal gól a hrál zase v euforii.
"Nedvěd není tím kapitánem, jakým býval Němec"
S tak malým nasazením a zaujetím jsem reprezentaci ještě nikdy hrát neviděl. Na hřišti chyběl dirigent, který by převzal odpovědnost a spoluhráče usměrnil.
Přitom jsou v týmu zkušení fotbalisté, kteří mají odehráno čtyřicet padesát mezistátních zápasů. Od Poborského, Nedvěda i od Srníčka bych čekal víc, nejen individuální výkon, ale i kolektivní.
Jindy bývá šéfem Nedvěd, ale tentokrát neudělal nic, čím by hráče strhnul. Po zápase jsme o tom mluvili, Pavel říkal, se ještě necítí po přestupu do Juventusu v takové pohodě a kondici, jako býval v Laziu. Ani v reprezentaci ještě není tím kapitánem, jakým býval Němec. Očekávání bylo větší.
Marodi zůstanou, potrestaní nikoliv Naopak Koller a Nedvěd, kteří jsou vinou trestů za karty vyřazeni z další kvalifikace, odjedou domů. "Nedvěd má nakopnutou achilovku, tak si ji chce léčit pod dohledem lékaře Juventusu," řekl na vysvětlenou Kolář.
"Co udělal Koller se nedá komentovat"
P r a h a (ber) - Před středečním zápasem s Maltou nehodlá trenér Chovanec zvát další hráče, dnešní vyšetření Jarošíka i Novotného ukázalo, že jejich zranění nejsou vážná. "Měli by být do středy v pořádku," oznámil mluvčí ČMFS Jaroslav Kolář.
Kollerovi jsem důvěřoval, i když za národní mužstvo nedával góly. Viděl jsem, že se v Německu pomalu začíná prosazovat, na tréninku se mu dařilo a je se všemi sehraný.
Co udělal, se ani nedá komentovat. Asi budu muset víc hledět na psychickou odolnost a brát jen ty silné.
Když kopl do reprezentačního dresu, dostal pokutu, teď dostane trest od disciplinárky. V zápisu je uvedeno nesportovní chování, takže musí počítat nejméně se třemi zápasy. O tom, co bude dál, si s ním musím ještě dneska promluvit.
"Hrozilo, že dostaneme pět gólů"
Nedisciplinovanost Kollera nás připravila o psychickou pohodu a taktická chyba Týceho se postarala o to, že soupeř šel do vedení. Druhou půli jsme nezačali špantě, Baroš několikrát překonal obranné postavení Islandu, jenže pak zase přišla hrubá chyba. Po dalším zaváhání Týceho se soupeř jednohuchou narážečkou dostal do našeho vápna a přidal druhý gól.
Otázka, jestli to byl ofsajd, nebo ne, mě nezajímá. Hráči soupeře měli být pokrytí, jenže naši obránci akci nedohráli. Při třetím gólu se zase rozestoupila zeď.
Na hřišti nastal chaos. Vypadalo to, jako když hrajeme pouťák, hrozilo, že dostaneme pět gólů. Chvíli nám trvalo, než si hráči uvědomili, že hrají za reprezentaci, která sice může prohrát, ale ne takovýmto způsobem.
"Nevím, jestli mluvím s inteligentními lidmi"
Po takovémto utkání člověk přemýšlí, jestli má cenu psát hráčům informace o soupeřích a týden s nimi všechno probírat, jestli to vůbec vnímají.
Na odchod nepomýšlím. Mám v sobě větší zodpovědnost, než jakou cítím od mužstva. Nemyslím si, že by moje práce s mužstvem neměla smysl, ale pocit zmaru cítím. Nevím, jestli mluvím s inteligentními lidmi...
"Hvězdou není proto, že vypadá jako manekýn"
Jsem rád, že mám v mužstvu hvězdy, pokud ovšem hráč není hvězdou jen tím, že vypadá jako manekýn. Fotbalisté ale musí roli slavné osobnosti zvládnout, i když přijdou problémy - měli by je umět řešit.
Už je to jiné mužstvo, než před dvěma lety, kdy jsme vyhrávali v kvalifikaci o EURO. Všichni o nás básnili, hráči si udělali v reprezentaci jméno a dostali se do velkých mužstev. Teď najednou svoji roli nezvládají. Ale zprávy o výsledcích a výkonech se do klubů dostanou a oni by mohli rychle svoji image zase ztratit. Jeden zápas může všechno zkazit, ale některým hráčům to nedochází.
Postrádám respekt k národnímu mužstvu, dokazuje to například Řepkův případ při utkání s Koreou.
"Nic jsem nezanedbal"
Dělám svoji práci pořád stejně, nejsem si vědom, že bych něco zanedbal. Snažím se být k hráčům tvrdý, možná víc, než na co jsou zvyklí z klubů, kde je hýčkají.
Možná si někteří náhradníci myslí, že by oni hráli lépe, ale včera se někteří z nich dostali v průběhu zápasu do hry, a nebylo to vidět.
"Diváci mají právo zanevřít, ale věřím Teplicím"
Do dalších zápasů jsme přišli jsme o tři hráče a soupeř se nám na hřišti mohl jen smát. Bylo tam několik úderů loktem, ale jinak nešlo o žádný surový zápas.
Musíme se pokusit zlomit sami sebe, postavit se na nohy a s pomocí fanoušků se pokusit závěr kvalifikace dohrát.
Diváci mají právo na nás zanevřít, ale věří, že v Teplicích něco takového nehozí. Vždycky nás dokázali mile překvapit, i v posledním utkání se Severním Irskem fandili za stavu 1:1. Musí ale u hráčů vidět snahu...
