Tomasson není typická hvězda, v davu ho přehlédnete. Na hřišti se však zdaleka obyčejně nechová. Ne že by vzal míč a prokličkoval půlku hřiště, na fotbalové kulišárny ho neužije.
"Ale je strašně agresivní, má sílu a je výborný hlavou. Proti takovým útočníkům se hraje hrozně špatně," tvrdí český bek Marek Jankulovski.
Tomasson bojuje pro tým, jako tank se pouští do soubojů a obránci bývají po zápasech vyčerpanější než on. Navíc střílí moře gólů. Pokud se dnes trefí znovu, zapíše se do dánské historie. Brankou číslo 52 by vyrovnal dávný rekord předválečného útočníka Tista Nielsena.
"Je to lákavé, ale znáte mě. Já přece nehraju fotbal pro vlastní potěšení," říká rodák z Roskilde, jenž má prostřední jméno Dahl po mamince.
V roce 2002 získal Pohár UEFA s Feyenoordem, když ve finále proti Dortmundu skóroval, o rok později pomohl vyhrát Ligu mistrů pro AC Milán.
"Když k nám přišel, nemyslel jsem si, že z něj bude tak velký hráč," přiznal později obránce Alessandro Nesta, spoluhráč z AC.
Při druhém finále Ligy mistrů v roce 2005 zůstal dánský šutér s očima zabodnutýma do trávníku. "Byla to potupa," hlesl.
Milán vedl nad Liverpoolem už 3:0, jenže pak přišel zkrat, mimo jiné také gól od Vladimíra Šmicra a nakonec porážka po penaltovém střelu. Tomasson sice pokutový kop proměnil, ale nebylo to k ničemu.
Úspěchů však nasbíral mnohem víc. Tak třeba se dvakrát stal dánským fotbalistou roku, na mistrovství světa 2002 se trefil čtyřikrát a teď bojuje s Villarrealem na špičce španělské ligy. Pravda, Dánsko mělo v historii slavnější hráče – bratry Laudrupovy, brankáře Schmeichela, nestárnoucí pilíře Heintzeho či Helvega.
"Ale Tomasson se vymyká,“ potvrzuje gólman Martin Raška z dánského klubu Midtjylland. "Fanoušci ho milují, protože je takový obyčejný, normální a oddaný."
Tomasson může hrát v útoku i v záloze, góly střílí a připravuje odevšad. Pozor na něj. Pozor na dánské číslo 9.
