To nástup k trenérské profesi byl pro 41letého Polácha daleko překotnější. Na lavičce FK Hodonín, kam se přímo z hřiště přesunul během sezony, když ukončil aktivní kariéru, setrval jen půl sezony. Vzdor vydařenému jaru, během kterého se mu podařilo mužstvo v MSFL zachránit a v jarní tabulce obsadit 6. místo, ho vedení klubu odvolalo.
„Musím říct, že mě trénování obrovsky chytlo. Zvlášť, když jsme vyhrávali. Nakonec to nedopadlo, že bych zůstal delší čas, i když mi ředitel klubu Marián Vasilko tvrdil, že dostanu prostor a že za mnou stojí. Za půl roku byla situace jiná,“ komentoval svůj první vyhazov Polách.
Jeho místo zaujal zkušený Jiří Dekař, ostřílený mimo jiné koučováním Slovácka v první lize.
„Prý hledali někoho zkušeného. Myslím si, že je za tím něco jiného,“ krčí rameny Polách.
Vasilko, na jehož bedrech rozhodnutí o výměně trenéra leželo, přesvědčuje, že není: „Byl jsem s Tomášem spokojený, i jako hráč u nás odvedl kus práce,“ říká. Přesto Polácha nahradil. „Opravdu jsem chtěl někoho se zkušenostmi. Proti Tomášovi mluvily jen chybějící roky na lavičce. Já si jeho práce vážím. Skočil do toho po hlavě, zvládl to bravurně, tréninky měl super, výsledky perfektní. Ale rozhodnutý jsem byl už dávno předtím. Beru to rozhodnutí na sebe se vším všudy,“ doplňuje hodonínský funkcionář.
Vize Hodonína: druhá liga
Šestapadesátiletý Dekař před lety přivedl do druhé ligy Ratíškovice a podobný cíl má nyní i Hodonín. V horizontu dvou let se pokusí složit tým tak, aby druhou ligu minimálně atakoval.
Jít do toho chce s Dekařem. Polách si místo toho zkusí vystudovat nejvyšší trenérskou licenci. „Zatím mám druhou nejvyšší. Můžu trénovat třetí ligu a myslím, že i druhou,“ bilancuje.
Rozhodnutí naráz vyzout kopačky a stát se trenérem přes první nepříjemnost nelituje.
„Věk prostě nejde zastavit. V průběhu zimy jsem si myslel, že bych ten půlrok ještě dohrál a byl bych nějak platný na hřišti. Nakonec to dopadlo takhle. Život prostě nejde naplánovat, takže to beru, jak to je,“ smiřuje se.
„Byla tam sice varianta trénování spojit s hraním, ale to jsem hned zamítl, protože to moc dohromady nejde. Vrhl jsem se na trénování a i díky (asistentovi) Vláďovi Malárovi jsme se toho zhostili při daných podmínkách podle mě výborně. Vytěžili jsme z toho maximum, s čímž jsem spokojený. Samozřejmě to pro mne byla velká změna, ale já jsem se do tréninků zapojoval už předtím, takže jsem měl možnost si to osahat a věděl jsem, do čeho jdu. I když spousta věcí pro mě byla nových,“ ohlíží se za obdobím, kdy převzal post hodonínského trenéra po Františku Komňackém.
S odvedenou prací je spokojený. „Měli jsme výborný vstup, hned v prvním zápase jsme porazili Vyškov 4:1, což nám hodně pomohlo. Zvládli jsme pak hlavně domácí zápasy. Měli jsme těžkou chvilku, když jsme hráli s prvními čtyřmi týmy tabulky po sobě a uhráli jsme jenom bod, ale mužstvo se obrovsky semklo a z posledních šesti kol jsme pětkrát vyhráli a jednou remizovali. Závěr byl výborný, zapojili se i kluci z dorostu, kteří naskakovali do rozjetého mužstva. Jsem rád, že to takhle dopadlo,“ shrnul Polách.
Trénovat chce dál, jen zatím neví, kde by to mělo být. „Čekám na nějakou nabídku. Teď to nevypadá, ale obrovsky mě to chytlo a naplňovalo, takže bych v tom chtěl pokračovat,“ plánuje.
